Expert pro Blesk o blackoutu: Tohle Česko nepamatuje! A co mohlo být příčinou?
Takový výpadek elektřiny Česko nepamatuje. Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor v rozhovoru pro Blesk naznačil, že by příčinou nevídané situace mohl být i lidský faktor. Sabotáž podle svých slov nepředpokládá, vyloučit ji ale zatím úplně také nechtěl.
Blesk: Dokážete popsat, co se stalo dnes odpoledne?
Mám stejné informace jako vy – tedy od společnosti ČEPS, která je zodpovědná za tento stav napěťové sítě a rozvoden. A pokud jsem rozuměl správně, tak ta prvotní příčina byl pád nějakého fázového nosiče, to znamená jednoho z těch vysokonapěťových drátů. A samozřejmě se to rozšířilo bohužel kaskádovitě do celkem, jestli se nepletu, do osmi rozvoden. Takže to je opravdu už událost, která by se dala charakterizovat jako blackout. Takové ty lokální výpadky proudu, které jsme zažívaly třeba při nějakých prudkých vichřicích nebo při povodních, tak ty jako blackout charakterizovat nelze.
Byla to mimořádná událost takového rozsahu, že se dá říct, to Česko nepamatuje?
Česko to doopravdy nepamatuje. Naposledy, tuším, že to bylo v roce 2007, byl rozsáhlý blackout v sousedním Německu, který postihl opravdu více než 10 000 000 lidí, rozšířil se i do sousedních zemí a částečně olízl i severní okraj Česka. A co ještě si pamatují opravdu velcí pamětníci, tak to nebyl výpadek proudu, ale omezování dodávek elektřiny, to byl, myslím, silvestr 78 až 79, kdy klesla teplota o 30 stupňů, aby se předešlo blackoutu, tak došlo k rozsáhlým regulacím dodávky. Ale jako takový blackout srovnatelný s tím, co se tady stalo dnes, Česko nepamatuje.
A jaká je tedy příčina toho stavu, kdy část republiky byla bez proudu – co tomu bezprostředně mohlo předcházet?
Ta příčina bude ještě určitě předmětem nějakého zkoumání. Protože pochopitelně pád vysokonapěťového nosiče, to je věc mimořádná, a určitě to bude zodpovědnost ČEPSu, aby to objasnil, proč k tomu došlo. Vichřice nebo něco takového nebyla, což by se dalo vysvětlit na první pohled jako možná příčina.
A jaké příčiny se tedy nabízejí?
Samozřejmě jako v každém případě i tady se nabízí nějaký lidský zásah jako třeba nedbalost. Ale to už je otázka, která vždy směřuje na nějakého analytika toho provozovatele, kterého nepochybně má. Předpokládám, že na místě je od samého počátku nějaká četa a příčiny už určitě zkoumá. Tady by připomenul, že jsme nedávno zažili daleko masivnější výpadek, myslím tím Španělsko, Portugalsko. A tam se ty příčiny zkoumaly vlastně více než měsíc. A i do dnešního dne jsou tady ještě dohady, kdo za to vlastně může. Jednoduchá odpověď se nabízí vždy, když je to jasné, že to je vichřice nebo povodeň.
A když se vrátím zpět do Česka. Je dobré mít na paměti někde v zátylku jako jednu z možných příčit nějakou sabotáž, útok na samotnou soustavu?
Samozřejmě to nikdy nelze vyloučit. Ale bylo by to něco, co by bylo úplně nezvyklé a bohužel by to charakterizovalo zase úplný začátek nové epochy, protože to se ani v regionu Evropy, pokud si pamatuju, u všech předchozích blackoutů, ta příčina nebyla sabotáž, ale byla to většinou nějaká technická příčina nebo povětrnostní, zkrátka meteorologická.
Překvapil vás rozsah toho výpadku a vůbec to, že vlastně z jednoho centra začaly padat v podstatě ty další regiony?
Ano, to mě překvapilo. Nicméně není to tak neobvyklé. Vždycky u takovýchto výpadků má ta prvotní porucha se šířit kaskádovitě a podle mého názoru tam nebyla jenom ta jediná, prvotní příčina - dejme tomu, pád toho vodiče, ale zřejmě to bylo v doprovodu s ještě další poruchou. Česká soustava by totiž měla být dimenzovaná, že výpadek jednoho vedení nebo jedné rozvodny by neměl způsobit blackout. Vždy by tady měla platit ta zásada minus jedna. To znamená, že když vypadne jeden klíčový prvek, tak i tak by se vše mělo dát uřídit. V tomto případě se to nestalo. Takže se domnívám, že nastala koincidence dvou bohužel nešťastných událostí.
Znamená to, že Česko není takto dostatečně chráněno před blackoutem?
Absolutní ochranu před blackoutem nemá žádný stát na světě. Právě dispečeři respektují tu zásadu, že výpadek jednoho rozhodujícího prvku by neměl vést blackoutu. A na to je i ta soustava konstruovaná, na to jsou prováděné pravidelné zkoušky, kdy se vyřadí jeden prvek a zkouší se nahradit. Když ovšem vypadnou dva nebo tři, dopadnou, tak to už je potom začátek takového toho kaskádovitého šíření. Já jsem v podstatě ještě rád, že i toto není úplně plnohodnotný blackout, o kterém bychom asi hovořili, kdyby to postihlo celou Českou republiku.
A ten by podle vás mohl hrozit?
Ano, tohle nelze nikdy vyloučit. Většinou samozřejmě elektrická soustava není vymezena geograficky přesně hranicemi, Česká republika je dobře propojená se sousedními státy. Blackouty proto obvykle ani nerespektují státní hranice a mají tendenci samozřejmě vždycky se tak trošinku rozšířit třeba i do těch sousedních oblastí. Koneckonců to jsme pozorovali právě v tom Španělsku.
Ten výpadek trval zhruba hodinu a půl. Podle některých míst, samozřejmě někde to mohlo trvat dlouho, například trvalo, než se obnovila MHD nebo železniční doprava... Ale ten nejtvrdší výpadek trval zhruba hodinu a půl. Krátká doba, dlouhá doba?
Je to velmi krátká doba. I z toho důvodu je to velmi omezený blackout – nebo velmi rozsáhlý výpadek. Je to. Opravdový blackout pak totiž způsobuje hospodářské problémy, případně i nějakou paniku, či jsou oběti na životech. Ten výpadek se pak počítá spíše v řádech vyšších hodin, případně i dnech – podobně jako to bylo nedávno už ve zmiňovaném Španělsku či Portugalsku, kdy ten výpadek trval celý den. Tam právě vzhledem k tomu rozsahu a k té délce trvání byly škody v miliardách.
Dají se u nás očekávat nějaké škody, nebo prostě tak, jak ta soustava spadla, tak se ji podaří nahodit, lidově řečeno, a pojede se dál?
Ano, doufejme. Vypadá to tak, už vzhledem k té rychlosti nahazování. Kdyby to byla nějaká závažnější porucha, tak bychom byli pořád ještě bez proudu. Takže jak říkám, bude to něco na pomezí rozsáhlého výpadku a krátkého, velmi krátkého blackoutu. A ty škody, které v každém případě vždycky vzniknou, už jenom při opravách této soustavy, kdy došlo k nějakému výpadku, nebo odstavem provozu, tak nějaké hospodářské škody budou. Nicméně v našem případě určitě nebudeme hovořit o miliardách.
ČEPS o půlnoci ukončil stav nouze pro Česko, který po blackoutu vyhlásil. Trval 12 hodin.
1/2 Na základě § 54 zákona č. 458/2000 Sb. dispečink ČEPS ukončuje s platností od 5. 7. 2025 00:00 situaci Stavu nouze pro území celé ČR.
— ČEPS (@Skupina_CEPS) July 4, 2025
Děkujeme za vaši pozornost našemu online zpravodajství k masivnímu výpadku elektřiny. Situaci budeme sledovat, vše důležité najdete na Blesk.cz. Dobrou noc.
Zaměstnanci v chemičce v Litvínově na Mostecku kontrolují po výpadku elektřiny energetické a výrobní jednotky a připravují se na uvádění rafinerie do provozu. ČTK to řekl po večerním krizovém štábu mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Rafinerie v Litvínově byla bez elektřiny do 17:00, před tím zastavila provoz. Obnovení výroby potrvá několik dní. Dodávky pohonných hmot pro český trh jsou zajištěny. V ústecké chemičce Spolchemie, kde provoz také stál, vše postupně najíždí, řekl ČTK mluvčí společnosti Jan Charvát.
„V sobotu ráno bychom mohli disponovat dostatečným množstvím páry, vzduchu a doprovodných průmyslových plynů, abychom mohli zahájit postupné najíždění výroby,“ uvedl Kaidl. Práce na obnově výroby páry nutné pro zajištění spalování přebytečných plynů doprovázejí hluk a kouřové efekty. Rafinerie v Kralupech se výpadek elektrické energie nedotkl a zůstala v provozu.
Proč se Blesk ptá na příčinu člověka, který je bezesporu odborníkem na svém místě, ale bohužel na něco jiného. Pokud chce Blesk informaci o příčině a rozsahu tohoto částečného blackoutu, měl by oslovit erudovaného technika a nejlépe někoho z oblasti, kde k pádu fázové linky došlo.