Když poprvé otěhotněla, přála si rodit přirozeně. Hladký průběh těhotenství nasvědčoval tomu, že se jí přání splní, ale na porodním sále nastal zvrat. Porod se zkomplikoval a po dvou dnech museli lékaři přistoupit k akutnímu císařskému řezu.
Pocit selhání
„Měla jsem pocit, že jsem úplně selhala. Pohltily mě výčitky, že jsem neporodila přirozeně a že jsem tím svému miminku určitě ublížila. Celé šestinedělí jsem v nemocnici proplakala a nešlo mi kojit, což můj psychický stav ještě zhoršovalo,“ líčí Kateřina.
Že trpí poporodní úzkostí, tehdy netušila. Nemocniční personál ji místo podpory kritizoval za neustálý pláč. „První půlrok mateřství mě úzkosti neopouštěly, zdály se mi noční můry o mém ,selhání‘ při porodu a nebyla jsem se synem schopná chodit ven. On můj smutek cítil, a také často plakal,“ popisuje Kateřina. Velkou oporou pro ni v té době byla rodina.
Pomohla terapie
Po několika měsících přetrvávajících úzkostí navrhl Kateřinin manžel, který se bál o její zdraví, aby vyhledala pomoc. „Tehdy jsem si vybavila, že jsem kdysi slyšela o EFT terapii, a tak jsem se ji rozhodla vyzkoušet. Kombinuje se v ní terapeutický rozhovor a poklepávání akupunkturních bodů. Terapie, podpora blízkých a časem získaná rutina v mateřství mě postupně od úzkostí osvobodily, ale zůstalo mi velké trauma,“ vzpomíná Kateřina.
Když před čtyřmi lety čekala druhé miminko, těhotenství provázely od začátku problémy a Kateřina se připravovala na císařský řez. Našla si terapeutku, která pomáhá ženám překonat porodní traumata, a s jejím vedením se Kateřině podařilo v sobě uzavřít trápení a pocity selhání z prvního porodu. Druhé dítě přišlo na svět plánovaným císařským řezem.
„Během mého těhotenství měl můj gynekolog podezření, že dochází u miminka k rozvoji anemie. Podstoupila jsem vyšetření, které ji sice nakonec nepotvrdilo, přesto jsem ale raději zvolila císařský řez,“ vysvětluje maminka.
Druhé dítě s vývojovou vadou
V šestinedělí lékaři zjistili, že má dítě závažnou vývojovou vadu na ledvinách. „Psychicky to pro mě bylo strašné. Čerstvě narozená dcera potřebovala dvě operace a já s ní trávila spoustu času v nemocnici. Jenomže doma jsem měla malého syna, který mě taky potřeboval,“ vysvětluje Kateřina.
V té době náhodou objevila organizaci Úsměv mámy, která podporuje maminky s psychickými problémy. Organizaci hned oslovila, ale ne s poptávkou po terapii, nýbrž proto, že se sama chtěla zapojit. „Úsměv mámy funguje na principu sdílení. Napadlo mě, že můj příběh a moje zkušenosti mohou ostatním pomoct. Naplňuje mě být tou, která může podržet ostatní maminky,“ uzavírá Kateřina, která teď v Úsměvu mámy pracuje jako regionální koordinátorka.
Lékařka: Trauma těžkého porodu
Komentář MUDr. Jany Krzyžánkové, praktické lékařky a členky Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
„Kateřina popisuje svoje potíže po prvním porodu jako úzkosti. Těmi trpí 10–15 % maminek. Zřejmě u ní šlo i o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) vyvolanou těžkým porodem. Ten způsobil trauma, pocit selhání i ztrátu kontroly. Výzkumy potvrzují, že právě císařský řez zvyšuje riziko poporodní deprese i PTSD. Kateřina zažívala nejenom úzkosti, ale i noční flashbacky. Její nejistotu zhoršoval také pláč miminka, které citlivě reagovalo na její rozpoložení. Bohužel se v porodnici setkala s nepochopením.
Psychologická pomoc na odděleních často chybí, což je systémový problém. Kateřině nakonec pomohla podpora blízkých a terapie EFT – účinná by pravděpodobně byla i psychoterapie. Díky tomu trauma zvládla, a i když čelila dalším těžkým zkouškám, dokázala je překonat. Dnes pomáhá dalším maminkám, pro které je velkou inspirací.“
Kvůli poporodním úzkostem nevycházela z domu, pomohl až psychiatr. Pak založila organizaci na pomoc ženám ve stejné situaci Sandra Novotná
