Ruská státní televize odvysílala video s ruským prezidentem Putinem, ve kterém varuje Donalda Trumpa, v předvečer jejich společného telefonátu, aby mu nediktoval podmínky příměří s Ukrajinou. „Máme dostatek sil i zdrojů, abychom to, co bylo započato v roce 2022, dotáhli do logického konce s výsledkem, které Rusko potřebuje,“ prohlásil ruský vůdce. Napsal o tom britský deník Daily Mail.
Ruská státní televize odvysílala video s Vladimirem Putinem, ve kterém varuje amerického prezidenta Trumpa, aby přestal diktovat podmínky příměří s Ukrajinou.
Putin zdůraznil, že plánuje dokončit, co začal před třemi lety, a varoval, že by ho Trump neměl nutit do amerického plánu ukončení války.
Ruský vůdce řekl Kremlem kontrolované státní televizi: „Víte, Američané – američtí lidé a americké vedení, včetně prezidenta – mají své vlastní národní zájmy. To respektujeme. Vycházíme z předpokladu, že s námi bude zacházeno stejně.“
Video bylo odvysíláno v předvečer před plánovaným pondělním telefonátem mezi Trumpem a Putinem. Bylo natočeno na konci března, ale odvysíláno poté, co Trump dal najevo, že chce, aby ruský lídr souhlasil s příměřím v jejich nadcházejícím telefonickém rozhovoru.
„Máme dostatek sil i zdrojů, abychom to, co bylo započato v roce 2022, dotáhli do logického konce s výsledkem, které Rusko potřebuje,“ dodal Putin.
Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Putinem o zastavení války. „V pondělí v 10:00 budu telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal Trump, zřejmě s odkazem na čas ve Washingtonu, který odpovídá 16:00 SELČ. „Předmětem hovoru bude zastavení ‚krveprolití‘, které zabíjí v průměru více než 5000 ruských a ukrajinských vojáků týdně. A obchod,“ napsal americký prezident.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
Hrozba amerických cel Rusko spíše uklidnila než vyděsila. V analýze zveřejněné zpravodajským serverem veřejnoprávní BBC to uvedl redaktor ruské sekce Steve Rosenberg. Připomněl, že moskevská burza po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vzrostla o 2,7 procenta. To podle něj ukazuje, že očekávání byla ještě dramatičtější.
„Rusko se připravovalo na mnohem horší sankce,“ napsal Rosenberg. Klid v Moskvě podle něj pramení mimo jiné z toho, že sekundární cla na obchodní partnery Ruska vstoupí v platnost až za 50 dní, což dává Kremlu čas na přípravu reakce nebo uplatnění zdržovací taktiky.
Za vážná dnes označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.
„Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ uvedl Peskov, jehož země už téměř tři a půl roku vede proti Ukrajině válku.
Zobrazit celý online