Šéfka Rady seniorů pro Blesk: Letáky jsou pro důchodce větší téma než sleva na jízdném
Pro někoho otravné, pro seniory ale slevové letáky znamenají mnohem víc než jen přehled o cenách v supermarketech. A co si důchodci nejdříve odepřou, když se peněz nedostává? I to pro Blesk Zprávy popsala předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.
Inflaci táhnou zejména ceny potravin. Jak těžká situace pro seniory to je?
„V první řadě bych ráda uvedla, že Rada seniorů optimismus ekonomů nesdílela. Říkali jsme, že snížení DPH se bude projevovat jen zpočátku, pak se ceny vrátí a postupně porostou. A to se taky stalo. Většina seniorů se snaží uskromnit a nestěžovat si. Nicméně v našich bezplatných poradnách často řešíme to, že senioři po úhradě nákladů na bydlení nemají dost peněz na jídlo a léky, nebo mají dluhy, které jim začaly přerůstat přes hlavu. V médiích bylo často prezentováno, kolik senioři dostali přidáno během inflace, a že to byla jediná skupina obyvatel, které byla inflace vykompenzována. Veřejnost tak nabyla mylného dojmu, že senioři jsou lidově řečeno »vysmátí«. Byla to však pouze poloviční pravda. Senioři s průměrnými a nadprůměrnými penzemi měli skutečně inflaci víceméně kompenzovanou. To je však pouze menší polovina seniorské populace v ČR a u té větší půlky to tak rozhodně nebylo.“
A ti s podprůměrnými penzemi?
„Pokud srovnáme aktuální ceny nákupního koše seniorů s loňským rokem, jsou zhruba o 30 % vyšší. To pro příjemce průměrných a podprůměrných důchodů znamená problém, který řeší nákupem méně kvalitních potravin a omezením nákupů ovoce a zeleniny, vajec, másla…“
Můžete stručně vysvětlit, co je seniorská inflace a zda se zlepšuje?
„Seniorská inflace vychází z tzv. spotřebního koše seniorů, ve kterém oproti „standardní“ inflaci dominují náklady na bydlení, energie, léky, potraviny a zdravotní péči. Je rovněž nutné sledovat kumulovanou inflaci, tj. načítat inflace každoročně po sobě jdoucí. Z tohoto pohledu se seniorská inflace rozhodně nezlepšuje, spíše naopak. Od září 2024 je seniorská inflace vyšší než klasická spotřebitelská – v září 2024 o 0,4 %, v říjnu o 0,5 %, v listopadu o 0,7 %, v prosinci o 0,5 %, v lednu 2025 o 0,2 %, v únoru o 0,2 % a v březnu o 0,3 %.“
Na čem senioři například nejvíce šetří?
„Asi nejvíce šetří na potravinách, dále na energiích, lécích a nákladné zdravotní péči. Někteří ani nešetří – prostě na to nemají. Před Vánoci se některé veřejné osobnosti včetně politiků posmívali tomu, že lidé, často starší osoby řeší cenu másla, teď rostla cen vajec. Používali argument „kolik másla jeden člověk potřebuje“. Co byste takovým hlasům vzkázala? Že pro někoho je prostě 70 korun za kostku másla opravdu moc? Konzumace másla, vajec, mléka, zeleniny a ovoce patří k důležitým prvkům zdravé stravy, která má i preventivní účinky. A právě tyto produkty zaznamenávají nepřetržité zdražování cen. Na jedné straně společnost řeší, jak důležitá je prevence a zdravý životní styl pro dobrý zdravotní stav i zvyšování věku dožití, málokdo si však skutečně uvědomuje, že k tomu patří i výživa seniorů.“
Vysvětlete, prosím.
„Lékaři, kteří se touto problematikou zabývají, by vám nejlépe vysvětlili, že právě v seniorském věku je velmi důležitá kvalitní strava, včetně dostatku kvalitních bílkovin! Pokud chceme zdravou seniorskou populaci, která nebude naplňovat černé scénáře zatížení zdravotních a sociálních systémů, musí mít finance na kvalitní stravu, dostupnou preventivní zdravotní péči, včetně možnosti konzultovat účinky léků s klinickým farmaceutem, a možnost sociálního začleňování. Nikoli být na okraji společnosti.“
Máte dojem, že politici se tomuto aspektu věnují dostatečně?
„Politici často říkají, že máme ceny potravin srovnatelné s okolními zeměmi, či dokonce levnější. Bohužel už nedodávají, že náklady na bydlení máme zpravidla vyšší a že mzdy i důchody máme často nižší. Pokud se nezmění výše platů a mezd, těžko se bude měnit výše penzí. S tím souvisí i další věc, a tou je spoření na důchod. Pokud máme relativně nízké mzdy, a naopak vysokou cenu bydlení i potravin, těžko si mohou lidé adekvátně spořit na důchod, jak jim to někteří politici radí.“
Jsou v současnosti supermarkety k českým seniorům přívětivé? Napadá mě například stále větší příklon k samoobslužným pokladnám, jak to senioři vnímají?
„Je to individuální. Samoobslužné pokladny při menších nákupech využívají i senioři, jsou ale tací, kteří to považují za menší komfort a snahu supermarketů ušetřit na úkor zákazníka, a tak je z principu nevyužívají. K větší přívětivosti supermarketů vůči seniorům naopak pomáhají například tištěné reklamní letáky, které jsou této věkové skupině blízké. Senioři v nich pravidelně nacházejí slevy a zajímavé nabídky, což jim umožňuje šetřit našponovaný rozpočet.“
Stejně tak některé obchody lidem téměř až nutí plastové věrnostní kartičky, nebo dokonce věrnostní aplikace. Bez nich nelze dosáhnout na normální cenu produktů. Objevuje se to stále častěji. Není to pro seniory příliš velká komplikace?
„Nejenže je to komplikace, je to i průnik do osobních dat, a zejména to zcela diskriminuje ty, kteří se nemohou nebo nechtějí „digitalizovat“. Spousta seniorů tento přístup považuje za diskriminační, pravidelně se nám ozývají a píší nám desítky argumentů, proč jsou pro ně pouze tyto nástroje nevhodné. Některé řetězce se nám snaží vysvětlovat, že o diskriminaci nejde, nicméně velmi bychom ocenili větší snahu najít společné oboustranně přijatelné řešení. Mnozí senioři to skutečně vnímají tak, že jsou obchodníkům prostě ukradení. Ostatně i tohle by byla pro seniory cesta ke kvalitnějším potravinám – prostřednictvím speciálních slevových akcí.“
Má už většina seniorské populace v Česku chytré telefony? A zlepšují se jejich schopnosti s nimi?
„Nemá. Nadpoloviční většina české seniorské populace stále používá klasický tlačítkový mobil, který jejich potřebám bohatě dostačuje. Zhruba 48 % seniorů vlastní smartphone, ale to ještě neznamená, že jsou s ním schopni provádět všechny úkony, které po nich vyžadují soukromé, ale i státní instituce. Pro mnohé seniory je opravdu obtížné ovládat chytrý telefon nebo cokoli hledat na malém displeji. Často se jim špatně ovládá i myš k počítači. Senioři nemají ve zvyku měnit své telefony tak často jako mladší generace, vnímají to jako zbytečné „vyhazování“ peněz. Zvláště když mají funkční telefon, na který jsou zvyklí a který jim vyhovuje. V praxi jsme se tak setkali s tím, že seniorům některé aplikace přestaly fungovat, protože jejich telefon již nepodporuje novou verzi, aplikace nejde aktualizovat a podobně.“
Stejně tak se objevil pokus omezit tištěné slevové letáky. Proč je to pro seniory problém?
„Tak jako nemají všichni senioři chytré telefony, nemají ani všichni počítač či tablet, a pokud už je mají, ještě to neznamená, že mají také přístup k internetu. V České republice je zhruba 2,3 milionů seniorů a podle údajů Českého statistického úřadu bezmála polovina z nich nemá přístup k počítači nebo internetu. Čtvrtina seniorů starších 65 let nikdy v životě nepoužila internet, ve věkové kategorii 75+ má internet k dispozici jen 35 % osob. Zejména pro tyto seniory by omezení dostupnosti tištěných letáků znamenalo výraznou komplikaci při plánování i realizaci běžných nákupů. Pokud seniorům vezmete tištěný leták, mnohé z nich tím prakticky odříznete od relevantních informací a sociálně diskriminujete. Takto to mnozí senioři opravdu vnímají a s námi komunikují. Na druhou stranu je potřeba uvést, že senioři nejsou zcela homogenní skupina. Někteří z nich moderní technologie používají a chtějí používat. Pro jiné to ale z mnoha důvodů, nejen zdravotních, nepřipadá v úvahu. Další věcí je, že pořízení počítače, ale i platby za internetové připojení jsou pro seniory vysoké a zbytné náklady. Jestliže spousta seniorů ze své penze sotva zaplatí náklady na bydlení, potraviny a léky, pak platit další stovky korun za internet je pro ně přílišný zásah do rozpočtu. Mnoho seniorských domácností, zejména těch jednočlenných, hospodaří s omezeným rozpočtem a musí pečlivě plánovat nákupy.“
Lze to podložit čísly?
„Podle průzkumu, který jsme realizovali v loňském roce, preferuje 84 % lidí nad 70 let tištěné letáky před elektronickými. To má nepochybně souvislost i s výše zmíněnou digitalizací.“
Dá se tedy říct, že tištěné letáky pomáhají seniorům bojovat s inflací?
„Ano, to je nepochybně jeden ze zásadních benefitů, proč senioři používají letáky. Oceňují také jejich praktičnost a dostupnost. Senioři jsou zvyklí si je prolistovat, zaškrtnout si v nich, co potřebují nakoupit, a často si je nosí přímo do obchodů, kterých většinou navštíví několik za sebou. Prostě je využívají jako nákupní seznam. Pečlivě je sledují i ti senioři, kteří nemají tak hluboko do kapsy, ale prostě nechtějí za určité produkty zaplatit více než musí.
Budoucnost ukáže, jak to s letáky bude…
„Ještě bych zmínila jeden významný aspekt letáků pro seniory a tím je socializace. Jsou pro ně přirozeným zdrojem informací o společenských akcích a jiných událostech v místě jejich bydliště. Pro mnohé seniory je prohlížení letáků součástí jejich denní rutiny, kterou sdílejí například s rodinou, přáteli nebo sousedy. Část seniorů si ale také roznosem letáků přivydělává a během roznášky komunikuje podobně jako třeba dříve pošťák. Letáky si často senioři nosí i do svých klubů – chtějí své přátele upozornit na konkrétní produkt nebo vědí, že kamarád něco sháněl, a nesou mu ukázat, kde to může sehnat. Mnohdy je to právě leták, který spustí debatu o tom, kde se dá ušetřit, nebo který obchod má kvalitní zboží. Tyto interakce pomáhají seniorům cítit se součástí komunity, udržovat aktivní společenské kontakty, a naopak bojovat s případnými pocity izolace od okolního světa. Samotné nás překvapilo, kolik seniorů se nám v této věci ozývá. S trochou nadsázky se dá říci, že na důležitosti tištěných letáků pro seniory se shodlo daleko více lidí než třeba nad úpravami důchodového systému či slevách na jízdném.“
Letáky (zatím) zůstávají
Novela zákona o obalech z dílny ministerstva životního prostředí sice úplný zákaz letáků neplánovala, počítala ale s tím, že by za ně obchodní řetězce odváděly vyšší recyklační poplatek. To by v konečném důsledku mohlo vést k jejich konci. MŽP ale připouští, že novela navržená do 1. čtení už se do voleb projednat nestihne.
Bleskovka, z tvého příspěvku vyplývá, že ta tvoje známá většinu svého života pracovala jako OSVČ. Další informací je, že měla nadprůměrný plat. Pak se tedy nabízí otázka, co uváděla v daňovém přiznání, protože právě z toho se vypočítává pozdější důchod. Za socíku to bylo tuším za poslední tři (nebo pět?)let, nyní je to po celou dobu výdělečné činnosti.