Pilot Ivanov (†26) zahynul v bitvě. Létal s cennou stíhačkou F-16, Zelenskyj kondoluje rodině
Ukrajinský pilot stíhačky F-16 dnes zahynul v boji, oznámilo ukrajinské letectvo. Jde o druhou takovou ztrátu, kterou Ukrajina oznámila od loňské dodávky těchto cenných stíhaček americké konstrukce, poznamenala agentura AFP.
„Při plnění bojové mise na letounu F-16 zahynul 12. dubna 2025 šestadvacetiletý Pavlo Ivanov,“ napsalo letectvo na sociální síti Telegram a vyjádřilo soustrast pozůstalým. „Zahynul v bitvě, když bránil svou vlast před útočníky,“ dodalo bez dalších podrobností. Jen uvedlo, že okolnosti zjišťuje meziresortní komise.
Velení letectva zdůraznilo, že piloti F-16 plní bojové mise na různých úsecích fronty „téměř každý den v neuvěřitelně obtížných podmínkách“ a poskytují stíhací krytí jiným letounům při náletech na nepřátelské cíle. „Ukrajinští piloti pracují na maximum lidských i technických možností a při každém plnění bojových úkolů riskují své životy. Pavel byl jedním z nich!“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil soustrast rodině kapitána Pavla Ivanova a všem jeho přátelům.
Stíhačku F-16 s pilotem Mesem si sestřelili sami?
První várku stíhaček F-16 dodaných západními spojenci obdržel Kyjev na počátku loňského srpna. Stalo se tak poté, co Kyjev o tyto letouny žádal dva roky. Koncem srpna ozbrojené síly oznámily, že se jeden F-16 zřítil při odrážení ruského útoku a že pilot zahynul, připomněla AFP a dodala, že šlo o zatím jedinou ztrátu pilota F-16, kterou Kyjev oznámil.
Server Ukrajinska pravda připomněl, že podle listu The Wall Street Journal je možné, že letoun pilota Oleksije Mesa byl zasažen „přátelskou palbou“ z vlastních řad, konkrétně střelou protiraketového systému Patriot, protože USA dodaly Ukrajině tyto prvé střely bez systému rozpoznání „svůj-cizí“, protože v té době se ještě s dodáním stíhaček F-16 nepočítalo a ani pak se toto opomenutí - možná z přílišné opatrnosti - nenapravilo. Ale tuto verzi Ukrajina oficiálně nepotvrdila, dodal portál.
Ukrajinské letectvo využívá stíhačky F-16 zejména k ničení ruských střel, které Rusko od začátku invaze v roce 2022 neustále odpaluje na sousední zemi. V polovině března Zelenskyj oznámil dodávku „několika dalších“ letounů F-16, aniž by upřesnil jejich počet. V únoru dostala Ukrajina také francouzské stíhačky Mirage 2000, které se také používají k odrážení ruských útoků.
Rusové vyslali 88 dronů
Ukrajinské letectvo dnes oznámilo, že Rusko během noci vyslala proti Ukrajině 88 dronů, z nichž 56 se podařilo sestřelit a dalších 24 nedosáhlo svých cílů. Nálet se podařilo odrazit za pomoci letadel, protiletadlových střel a rušiček radioelektronického boje.
Drony napáchaly škody v Charkovské, Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Doněcké oblasti. Podle úřadů při náletech utrpěli zranění nejméně tři lidé v Kyjevě a jeden v Charkově.
V posledních čtyřech letech se podařilo zlepšit obranyschopnost České republiky, současný stav ale stále není optimální. Zásadním úkolem je komplexní revize branné a krizové legislativy. Vyplývá to ze Zprávy o zajišťování obrany v roce 2024, kterou dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila vládě. Její resort o tom informoval na webu.
Podle zprávy se podařilo navýšit výdaje na obranu, zlepšilo se vybavení armády i podmínky vojáků, navýšily se investice. Zlepšil se také stav nemovité infrastruktury a podařily se i některé legislativní změny. „Současný stav však stále není optimální a v nadcházejícím období bude nutné v tomto úsilí pokračovat, a to jak kvůli dalšímu posílení bezpečnosti země, tak vzhledem k našim závazkům v Severoatlantické alianci (NATO),“ napsalo ministerstvo.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, uvedl deník The Guardian.
Kancelář tureckého prezidenta uvedla, že Erdoğan podporuje úsilí o nastolení trvalého míru na Ukrajině, informovala agentura Reuters a AFP poznamenala, že podporuje zapojení „všech stran“.
Erdoğan také Putinovi řekl, že pozorně sleduje vývoj v souvislosti s tímto procesem a že Turecko usiluje o spravedlivý mír od začátku války.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v ČR za první pololetí eviduje výrazný pokles takzvaných DDoS útoků, které ke kyberútokům nejčastěji používají ruskojazyčné hacktivistické skupiny. Byly jich necelé dvě desítky, zatímco ve druhé polovině 2024 jich byl téměř čtyřnásobný počet. ČTK to dnes řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022.
NÚKIB podle mluvčí neeviduje hacktivistické útoky jako samostatnou kategorii, tudíž v tomto případě nedisponuje přesným počtem. „Navíc je spousta DDoS, u kterých nelze s jistotou tvrdit, kdo za nimi stál. Další důležitý fakt je ten, že i když se nějaká ruskojazyčná hacktivistická skupina k DDoS útoku přihlásí, nemusí to nutně znamenat, že za incidentem opravdu stojí,“ upozornila Dvořáková.
