„Putin s příměřím váhá, ale neustále bombarduje Ukrajinu.“ Francouzský ministr zahraničí o situaci na Ukrajině
Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině, uvedl v Bruselu francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf francouzské diplomacie v sídle NATO hovořil po boku britského ministra zahraničí Davida Lammyho. Podle Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu. Právě Británie a Francie tvoří základ takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny.
„Naši partneři z koalice ochotných pracují na tom, aby dosažený mír na Ukrajině byl trvalý. To znamená, aby existovala silná ukrajinská armáda,“ řekl novinářům Barrot. Velitelé francouzské a britské armády budou podle Barrota dnes jednat v Kyjevě.
„Naším hlavním problémem nyní je, že Vladimir Putin prokrastinuje. Naším cílem je vytvořit tlak na Putina, aby usedl k vyjednávacímu stolu,“ dodal francouzský ministr na začátku druhého dne jednání šéfů diplomacií NATO. Podle Barrota nyní ruský prezident nejeví ochotu k uzavření příměří.
„Putin stále váhá, mohl by přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu,“ doplnil svého kolegu britský ministr Lammy. „Vidíme vás, Vladimire Putine, víme, co děláte,“ dodal.
Koalice ochotných
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí Evropské unie zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Součástí koalice je i Česká republika. Ministři obrany koalice ochotných by se měli setkat k dalším diskusím již příští čtvrtek právě v sídle NATO.
Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko souhlasit s příměřím na Ukrajině. Jestliže Rusko na návrh příměří nepřistoupí, musí to mít důsledky, uvedla Jolyová po svém příjezdu na jednání do Bruselu.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková při příchodu na dnešní jednání podle agentury Reuters řekla, že spojenci v NATO jsou na cestě utrácet více než tři procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek v Bruselu na úvod zasedání uvedl, že členské země, včetně USA, by měly své obranné výdaje zvýšit na pět procent HDP.
„Musíme dělat více"
Dnešního dopoledního jednání v sídle NATO se zúčastní i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle norského ministra zahraničí bude tématem schůzky zejména to, jak lépe spolupracovat v Evropě. Norsko není členem Evropské unie, nicméně je intenzivně zapojeno do veškerého úsilí o navýšení výdajů na obranný průmysl a posílení obranyschopnosti Evropy.
„Panuje shoda, že toho musíme dělat více. Nejen ale investovat více, ale i investovat chytře,“ uvedl Jonas Gahr Störe. Vydávat pět procent HDP na obranu je podle něj vysoká ambice, takové výdaje nemají ani Spojené státy. Vše ale směřuje k tomu, že na summitu v Haagu, který se koná na konci června, bude stanoven nový cíl, dodal norský ministr. Všeobecně se spekuluje o tom, že by mělo jít o 3,5 procenta.
„NATO je náš přirozený partner. Naše kolektivní obrana je založená na NATO,“ řekla novinářům Kallasová. Důležité podle ní bylo čtvrteční ujištění šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že USA jsou si vědomy svého závazku k NATO. „Říkal rovněž, že evropské země musí být silnější, a to přesně děláme,“ dodala Kallasová. Rubio podle ní své spojence rovněž ujistil, že Spojené státy nebudou dělat žádné ústupky, pokud jde o „červené linie“ Ukrajiny a Evropy. Mezi ně patří například i to, že žádná jednání o Ukrajině se nesmí odehrát bez Ukrajiny, a také, že Evropa, které se to týká, musí se vším souhlasit.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.
„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ uvedl ruský resort obrany.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Stejně to tak dopadne, dřív nebo později. Nevšiml jsem si že by Ukrajinci vítězili. Buďte realista. Co si rus pak vezme na naší zchudlé zemi?, Zaplatí dluky?