Do Česka přijel ukrajinský ministr obrany. Černochová s ním probrala příměří i pomoc
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) přijala dnes ráno v Praze ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Na ministerstvu obrany ho přivítala s vojenskými poctami, zazněla česká a ukrajinská hymna. Uvítání se účastnil i vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Po společném jednání Černochová uvedla, že cenou za příměří na Ukrajině nemůže být to, že by Ukrajina ustoupila ze svých požadavků.
Umerov letos na začátku února jednal na Ukrajině s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedl, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování. Hovořili také o pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu.
Cena za příměří
Po zhruba hodinovém jednání politici udělali společné prohlášení pro média. Cenou za příměří na Ukrajině čelící ruské agresi nemůže být podle ministryně obrany Černochové to, že by Ukrajina ustoupila ze svých požadavků.
„Ubezpečila jsem pana ministra, že opravdu i ta jednání o příměří, pokud k němu dojde, tak ze strany naší země jsou vnímána pozitivně. Ale nemůže to být za cenu toho, že by Ukrajina musela ustupovat z nějakých svých požadavků,“ prohlásila Černochová.
Oba ministři podle svých vyjádření jednali o aktuálních potřebách Ukrajiny, pokračování české muniční iniciativy nebo výcviku ukrajinských vojáků v ČR. „Jsme připraveni v tom pokračovat,“ uvedla ministryně. Podporu Ukrajině dala do souvislosti s historickou zkušeností, neboť setkání obou ministrů připadlo na 86. výročí obsazení někdejšího Československa nacistickým Německem.
Na nás je spoleh
Umerov jednání označil za produktivní. Zmínil českou muniční iniciativu, která je podle něj velice úspěšná a propojuje Ukrajinu s jejími partnery. „Zajišťuje nám nezbytnou schopnost, abychom mohli bránit naši nezávislost,“ řekl. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou silné na všech úrovních, dodal. Ministři se podle něj dnes domluvili, že bude pokračovat setkávání mezi českými a ukrajinskými podniky obranného průmyslu.
Černochová s Umerovem se dnes v ČR oficiálně setkali poprvé, podle ministryně byla v minulosti schůzek celá řada, ale spíše neformálních na okraj akcí mimo Česko. „Nejvíc si mír na světě přejí ministři obrany,“ řekla dále Černochová. Ukrajinskému ministrovi popřála, aby v jeho zemi nastal mír co nejdřív. „Můžete se na nás spolehnout,“ dodala.
Česko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny, od začátku války poskytlo napadené zemi vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Česká armáda se podílí na výcviku ukrajinských vojáků, na území ČR a Polska jich dosud pomohla vycvičit více než 7000. ČR také zprostředkovává dodávky munice na Ukrajinu, mimo jiné prostřednictvím muniční iniciativy. Ministerstvo obrany na konci února uvedlo, že za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. V sobotu ráno zasáhl ukrajinský dron ropnou čerpací stanici v Čuvašsku, napsal na Telegramu šéf Čuvačské republiky Oleg Nikolajev. Obyvatelstvo není ohroženo a nejsou žádné oběti, uvedl. Dodal, že čerpací stanice ropy utrpěla drobné škody, ale provoz v zařízení byl pozastaven. Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu. Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl. Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války. Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
