Konec války podle Putina? Nemožné podmínky, je to diplomatická klička, vidí jasně experti
Ruský prezident Vladimír Putin souhlasí s tím, že by mezi jeho zemí a Ukrajinou mohlo zavládnout 30denní příměří. Zdůraznil ale, že existují jisté „nuance“ a musí být nejprve odstraněny „základní příčiny konfliktu“. Co to ale vlastně znamená? Podle komentátorů z celého světa je to vlastně jen diplomatický obrat, kdy Putin nechce říkat jasné ano či ne - a toto prohlášení je právě NE převlečené za ANO.
„Souhlasíme s návrhem na zastavení nepřátelství, ale mělo by to vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny této krize,“ řekl Vladimír Putin na tiskové konferenci po setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Měsíční příměří je tak podle komentátorů na BBC podmíněno věcmi, které ale vlastně nelze splnit.
Překážky: Suverenita, Zelenskyj i NATO
Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale připomíná, že jedna ze „základních příčin“ je podle Putina údajná expanze NATO. Která se ale nekonala. Ruskému prezidentovi obecně vadila i samotná ukrajinská suverenita.
Suverenita Ukrajiny je překážkou i podle ruského redaktora Vitaliho Ševčenka. „Nedávná historie naznačuje, že pro prezidenta Putina mezi tyto základní příčiny patří samotná existence Ukrajiny jako suverénního státu, který může provádět svou vlastní politiku doma i v zahraničí,“ uvádí.
Odborníci tím mimo jiné naznačují, že se jedná z Putinovy strany jen o diplomatickou kličku, aby si neznepřátelil americkou stranu, která příměří navrhla, je nyní poměrně nakloněna Rusku a která zmiňuje i možné uvolnění sankcí, což by mimo jiné otevřelo finanční trhy a do země umožnila návrat některých obchodů. „Přímé ne by narušilo vztahy mezi Kremlem a Bílým domem. Vztahy, které se teprve nedávno začaly zlepšovat, v posledních týdnech do značné míry fungovaly ve prospěch Moskvy,“ konstatuje další z expertů Liza Fokht. Dodává, že jasné ano by zase mohlo oslabit pozici Ruska na bojišti.
CNN zase zmiňuje jako základní příčinu také stávající vládu na Ukrajině a tedy prezidentství Volodomyra Zelenského.
„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.
Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.
„Vypadalo to, že Putinova silně odmítaná podpora americkému návrhu na příměří má dát Washingtonu najevo dobrou vůli a otevřít dveře k dalším rozhovorům s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale jen to množství vysvětlení, kterých se Putin dožadoval, a podmínek, které navrhl, aby bylo možné dát Moskvě ujištění, zřejmě rychlé příměří vylučují,“ napsala agentura Reuters.
Prezident Donald Trump se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Během schůzky poznamenával, že věří, že je „v Rusku všechno v pořádku“ a že doufá, že „udělají správnou věc“.
Podle Trumpa je válka na Ukrajině obrovsky nákladná pro celé Spojené státy a zmínil, že by se rád setkal s prezidentem Putinem. „Ale musíme to mít rychle za sebou,“ dodal.
Trump nabídl mírný optimismus ohledně Putinova prohlášení, napsala dnes agentura AP. Šéf Bílého domu vyjádření ruského prezidenta označil za slibné. „Nebylo ale úplné,“ uvedl Trump na začátek setkání v Bílém domě se šéfem NATO Markem Ruttem. „Mnoho detailů konečné dohody bylo projednáno. Teď uvidíme, zda tam Rusko je. A pokud není, bude to pro svět okamžik velkého zklamání,“ řekl americký prezident podle AFP.
A co Kursk?
Během tiskové konference Putin zmiňoval, že mu v případě příměří vadí představa, že by z Kurské oblasti v tom případě zmizeli ukrajinští vojáci, ale bez trestu za to, že v jeho zemi páchali zločin. Příměří by podle nich nyní Ukrajině pomohlo vzhledem k tomu, že si Rusko své území pomalu ukrajuje zpět.
„Jak se budou řešit otázky na celé linii kontaktu? A je to téměř 2000 kilometrů,“ řekl podle TASS Putin. „Kdo bude vydávat rozkazy k zastavení bojových akcí?“ pokračoval šéf Kremlu a vznesl dotaz, „kdo určí, kde a kdo porušil případnou dohodu o příměří“. Jsou to podle něj otázky, které vyžadují pečlivé prozkoumání na obou stranách. „Podporujeme ale myšlenku ukončení tohoto konfliktu mírovými prostředky,“ řekl.
Podle odborníků samotná Putinova slova naznačují, že je Rusko PROTI příměří a zní to i od poradce Putina, jak zmiňuje ukrajinský server The Kyiv Independent.
Jurij Ušakov označil návrh amerického příměří za „úlevu pro ukrajinskou armádu“ a dočasný oddych, aby se mohla mobilizovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské stanovisko k návrhu na příměří nezveřejnil.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
