Konec války podle Putina? Nemožné podmínky, je to diplomatická klička, vidí jasně experti
Ruský prezident Vladimír Putin souhlasí s tím, že by mezi jeho zemí a Ukrajinou mohlo zavládnout 30denní příměří. Zdůraznil ale, že existují jisté „nuance“ a musí být nejprve odstraněny „základní příčiny konfliktu“. Co to ale vlastně znamená? Podle komentátorů z celého světa je to vlastně jen diplomatický obrat, kdy Putin nechce říkat jasné ano či ne - a toto prohlášení je právě NE převlečené za ANO.
„Souhlasíme s návrhem na zastavení nepřátelství, ale mělo by to vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny této krize,“ řekl Vladimír Putin na tiskové konferenci po setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Měsíční příměří je tak podle komentátorů na BBC podmíněno věcmi, které ale vlastně nelze splnit.
Překážky: Suverenita, Zelenskyj i NATO
Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale připomíná, že jedna ze „základních příčin“ je podle Putina údajná expanze NATO. Která se ale nekonala. Ruskému prezidentovi obecně vadila i samotná ukrajinská suverenita.
Suverenita Ukrajiny je překážkou i podle ruského redaktora Vitaliho Ševčenka. „Nedávná historie naznačuje, že pro prezidenta Putina mezi tyto základní příčiny patří samotná existence Ukrajiny jako suverénního státu, který může provádět svou vlastní politiku doma i v zahraničí,“ uvádí.
Odborníci tím mimo jiné naznačují, že se jedná z Putinovy strany jen o diplomatickou kličku, aby si neznepřátelil americkou stranu, která příměří navrhla, je nyní poměrně nakloněna Rusku a která zmiňuje i možné uvolnění sankcí, což by mimo jiné otevřelo finanční trhy a do země umožnila návrat některých obchodů. „Přímé ne by narušilo vztahy mezi Kremlem a Bílým domem. Vztahy, které se teprve nedávno začaly zlepšovat, v posledních týdnech do značné míry fungovaly ve prospěch Moskvy,“ konstatuje další z expertů Liza Fokht. Dodává, že jasné ano by zase mohlo oslabit pozici Ruska na bojišti.
CNN zase zmiňuje jako základní příčinu také stávající vládu na Ukrajině a tedy prezidentství Volodomyra Zelenského.
„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.
Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.
„Vypadalo to, že Putinova silně odmítaná podpora americkému návrhu na příměří má dát Washingtonu najevo dobrou vůli a otevřít dveře k dalším rozhovorům s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale jen to množství vysvětlení, kterých se Putin dožadoval, a podmínek, které navrhl, aby bylo možné dát Moskvě ujištění, zřejmě rychlé příměří vylučují,“ napsala agentura Reuters.
Prezident Donald Trump se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Během schůzky poznamenával, že věří, že je „v Rusku všechno v pořádku“ a že doufá, že „udělají správnou věc“.
Podle Trumpa je válka na Ukrajině obrovsky nákladná pro celé Spojené státy a zmínil, že by se rád setkal s prezidentem Putinem. „Ale musíme to mít rychle za sebou,“ dodal.
Trump nabídl mírný optimismus ohledně Putinova prohlášení, napsala dnes agentura AP. Šéf Bílého domu vyjádření ruského prezidenta označil za slibné. „Nebylo ale úplné,“ uvedl Trump na začátek setkání v Bílém domě se šéfem NATO Markem Ruttem. „Mnoho detailů konečné dohody bylo projednáno. Teď uvidíme, zda tam Rusko je. A pokud není, bude to pro svět okamžik velkého zklamání,“ řekl americký prezident podle AFP.
A co Kursk?
Během tiskové konference Putin zmiňoval, že mu v případě příměří vadí představa, že by z Kurské oblasti v tom případě zmizeli ukrajinští vojáci, ale bez trestu za to, že v jeho zemi páchali zločin. Příměří by podle nich nyní Ukrajině pomohlo vzhledem k tomu, že si Rusko své území pomalu ukrajuje zpět.
„Jak se budou řešit otázky na celé linii kontaktu? A je to téměř 2000 kilometrů,“ řekl podle TASS Putin. „Kdo bude vydávat rozkazy k zastavení bojových akcí?“ pokračoval šéf Kremlu a vznesl dotaz, „kdo určí, kde a kdo porušil případnou dohodu o příměří“. Jsou to podle něj otázky, které vyžadují pečlivé prozkoumání na obou stranách. „Podporujeme ale myšlenku ukončení tohoto konfliktu mírovými prostředky,“ řekl.
Podle odborníků samotná Putinova slova naznačují, že je Rusko PROTI příměří a zní to i od poradce Putina, jak zmiňuje ukrajinský server The Kyiv Independent.
Jurij Ušakov označil návrh amerického příměří za „úlevu pro ukrajinskou armádu“ a dočasný oddych, aby se mohla mobilizovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské stanovisko k návrhu na příměří nezveřejnil.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Na dotaz ČTK to dnes českým novinářům při návštěvě Ukrajiny řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.
V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ doplnil šéf diplomacie.
„Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X.
Ruské ministerstvo obrany v ranní svodce informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 32 ukrajinských dronů, o zneškodnění bezpilotních letounů v Nižegorodské oblasti se ale nezmiňuje.
Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap. Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.
