Česko získá z rozpočtu EU 4,7 miliardy: Peníze půjdou na zapojení firem do obnovy Ukrajiny
Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.
Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
„Naše firmy jsou na Ukrajině aktivní v mnoha oblastech, například se významně podílejí na obnově energetické soustavy, dodáváme úpravny vod do Dněpropetrovské oblasti nebo vybavení pro operační sály ve Lvově, Kyjevě či Charkově. Úspěch českého průmyslu přináší růst nejen našim podnikatelům, ale pomáhá i naší ekonomice,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Na první program poskytne EU 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) ve formě záruk na bankovní úvěry. Týká se především obnovy ukrajinské energetiky. Dalších asi 850 milionů korun na úvěrové financování pro české firmy plánují poskytnout ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničních věcí.
Program je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) výsledkem spolupráce jeho úřadu a Národní rozvojové banky (NRB). Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) doplnil, že jeho resort zajistí většinový podíl v rámci národní záruky, díky čemuž Evropská komise pokryje až 70 procent financování. „Pokud má česká firma zájem se do tohoto programu zapojit, první konzultace zajišťuje naše ministerstvo,“ dodal.
NRB tak může letos na podzim nabídnout podnikatelům program o celkovém objemu pěti miliard korun, který firmám umožní žádat od ukrajinských bank úvěry kryté zárukou od NRB.
Druhý program se zaměřuje na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic, na což Česko z evropského rozpočtu získá 88 milionů eur (2,2 miliardy korun). Poskytnuty budou ve formě garancí na bankovní úvěry, grantů a technické asistence pro nemocnice.
„Díky poskytnuté podpoře si nemocnice budou moci nakoupit například moderní zdravotnickou techniku od českých výrobců nebo odborný trénink českých expertů. Program ve spolupráci s NRB otevře Česká rozvojová agentura. Na zdravotnický program plánuje Česko přispět z národního rozpočtu zhruba 200 miliony korun,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
EU vytvořila tzv. Nástroj pro Ukrajinu loni s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku 50 miliardami eur (1,25 bilionu korun). Unie počítá s tím, že se peníze do evropské ekonomiky do značné míry vrátí. Podporu Ukrajině poskytla formou půjčky a značnou část plánuje vložit právě do investičních projektů firem sídlících v EU, které mají ambice zapojit se do obnovy Ukrajiny, poznamenalo ministerstvo zahraničí.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
