Kira viděla umírat tátu, kluky chtěli Rusové převychovat. Děti z Mariupolu přijal Pavel
Prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě vzácnou návštěvu. Se svými příběhy za ním přišly tři ukrajinské děti, které zažily ruské bombardování a následně i únos. Rusové se snažili Kiru, Ivana a Maksyma dostat pryč z Ukrajiny, Všichni tři prošli peklem. Nyní mluví o svých zážitcích a snaží se zajistit návrat domů svým vrstevníkům. V Česku se děti setkaly i se zástupci diplomacie.
Kira, Maksym a Ivan. Ukrajinské děti, které přežily únos a následné ruské zajetí. Nyní se na Pražském hradě setkaly s českým prezidentem Petrem Pavlem. „Během 1100 dnů velké války se ani jedno ukrajinské dítě ze 7,5 milionu necítí bezpečně. Rusko uneslo statisíce dětí, osud mnoha je stále neznámý,“ řekla Darja Gerasymčuk, zplnomocněná poradkyně prezidenta Ukrajiny pro práva dětí a rehabilitaci dětí. Dodala, že od začátku plnohodnotné invaze zabilo Rusko 599 dětí a dalších 1762 bylo vážně zraněno.
Gerasymčuk přijela s dětmi do Česka v rámci kampaně „Ukradené hlasy“, kterou inicioval ukrajinský prezident a kterou podpořilo velvyslanectví Ukrajiny v ČR. Pavel jim během osobního setkání vyjádřil svou podporu a podporu Ukrajině. Zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny v boji za spravedlnost a práva dětí.
Kira viděla smrt otce, kluky se snažili převychovat
Všechny děti, které se s českým prezidentem setkaly, se musely potýkat se strachem, bolestí, zármutkem i zajetím. Kira je původem z Mariupolu, kde žila se svým otcem - matka zemřela krátce po jejím narození. Při ruském bombardování se museli schovávat ve sklepě, kde okupanté jejího otce 17. března zavraždili.
Kira se snažila uprchnout z města pěšky, ale jedna z dívek ve skupině zavadila o nástražný drát. Kira byla zasažená střepinou, ale přežila. Rusové skupinu okamžitě nalezli a převezli do Doněcka, odkud mnoho dětí následně deportovali do ruského dětského domova. Díky ochráncům lidských práv se ale podařilo Kiru vrátit.
Ivan a Maksym jsou také z Mariupolu, během bombardování se ukryli jakožto studenti stavební školy v suterénu koleje, kde trpěli hladem a zimou. Když zcela došly zásoby, kluci se rozhodli o útěk do Záporoží. Na kontrolním stanovišti je ale zastavili okupanté a jako sirotky je poslali do Doněcka, kde s nimi dokonce natočili propagandistický příběh - snažili se je přesvědčit, že je pro ně jedinou cestou hledat novou rodinu v Rusku. Ze spárů Rusů je nakonec dostal ředitel jejich studijní koleje.
Ukrajinské děti v Česku navštívily i české ministerstvo zahraničí, kde Gerasymčuk hovořila s českou stranou o nutnosti tlaku a konkrétních akcí směrem k těm, co se podílejí na únosech dětí. Hovořilo se i o roli Běloruska při únosech ukrajinských dětí. Důležité je i aktivnější zapojení organizací jako je OSN, UNICEF a obecně EU. Děti se nebály otevřeně mluvit i na Staroměstském náměstí.
Ruská akademie věd nezvolila mezi akademiky dva své členy-korespondenty, kteří se v únoru 2022 podepsali pod otevřený dopis odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Akademikem se však stal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, přestože má nulový Hirshův index, což je mezinárodní ukazatel citovanosti z autorových prací. Pro Azarova, který býval šéfem ukrajinské vlády za proruského prezidenta Viktora Janukovyče a po jeho svržení také uprchl do Ruska, hlasovalo 527 členů akademie, 14 bylo proti a 15 se zdrželo, uvedl zpravodajský kanál T-Invariant, sledující dění ve vědecké komunitě, který označil zvolení Azarova za precedens. „Akademikem se poprvé stal člověk s nulou v Hirshově indexu,“ napsal. A členem-korespondentem akademie věd se stala manželka místopředsedy ruské vlády Denise Manturova Natalja - a to v oboru „plastická chirurgie“. Na zasedání akademie věd si při posuzování kandidatur vzal slovo Valerij Kašin, konstruktér ruských zbraní, včetně hypersonických střel Kinžal, který byl akademikem zvolen v roce 2022. Podle BBC požadoval objasnění - čili pokání - od ředitele ústavu ruského jazyka Fjodora Uspenského a od lingvistky Jeleny Berezovičové, kteří jsou členy-korespondenty a v únoru 2022 se podepsali pod zmíněný protest proti válce. Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala. „Rusko nadále ignoruje všechny výzvy ze světa, aby zastavilo palbu, a pokračuje v zabíjení. Navíc Rusové již více než týden nejsou schopni předložit tzv. memorandum, které slíbili připravit ihned po výměně válečných zajatců tisíc za tisíc. Ukrajina - a ani Turecko - od nich neobdržela žádné dokumenty,“ napsal Zelenskyj. Aby měla případná schůzka smysl, musí mít jasný program a jednání musí být řádně připraveno, zdůraznil. Dodal, že Rusko bohužel dělá vše, aby další potenciální jednání nepřineslo žádné výsledky, uvedl ukrajinský prezident. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR stojí za dvěma výbuchy, které dnes ráno zahřměly ve Vladivostoku na ruském Dálném východu. Terčem operace HUR byl výsadkový prapor 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty, která se účastní války Ruska proti Ukrajině, píší agentura Unian a server RBK-Ukrajina s odvoláním na své anonymní zdroje. Jeden výbuch podle těchto zdrojů se odehrál na kontrolním stanovišti u zátoky Desantnaja, kde se nachází cvičiště námořní pěchoty, druhý pak v kasárnách jednotky a jejího velitelství. „Exploze zasáhly živou sílu, vojenskou techniku a speciální prostředky,“ tvrdí zdroje.
