Čeká to i Dukovany? Temná historie korejských projektů: Korupce, plané sliby i „jaderná mafie“
Tendr na stavu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany vyhrála korejská společnost KHNP. Její nabídka byla podle vlády oproti nabídce francouzské firmy EDF „lepší ve všech zkoumaných kritériích“. Kabinet ocenil hlavně nižší cenu, kterou ale hned mnoho expertů začalo zpochybňovat. Že vše nemusí být zalité sluncem, ukazují i předchozí projekty Korejců.
„Měli jedinou možnost, jak zvítězit, to znamená opravdu dát nižší cenu. Všechny ostatní trumfy vlastně hrály pro Francouze, jejich politický vliv, váha v Evropě,“ hodnotil už loni pro Blesk výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor, proč si vláda nakonec pro dostavbu v Dukovanech vybrala KHNP.
Korejci přišli s nabídkou 200 miliard za jeden blok, což bylo i podle premiéra Petra Fialy (ODS) lepší, než na kolik stavbu vyčíslili Francouzi. Jenže Gavor si nemyslí, že KHNP dokáže tuto cenu dodržet. Nemá ani zkušenost se stavbou jaderných bloků v Evropě, nad čímž se podivoval minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.
„Jediný korejský projekt v Evropské unii budou Dukovany? Bez adekvátní účasti českého průmyslu? Snad opravdu nejsme takoví idioti,“ uvedl Šnobr, jenž dlouhodobě zpochybňuje i zmíněnou cenu. „Realitou je, že dva bloky nemůžou stát 400 miliard korun,“ říká rázně.
Jiný podnikatelský svět
Lákání na nízkou cenu je dlouhodobá taktika Korejců. Čím je vykoupena, ukazují předchozí projekty z této země. Nejčerstvějším příkladem budiž plánovaná výstavba rafinerského a petrochemického komplexu Olefin III v Polsku. Pro společnost Orlen jej mělo vybudovat konsorcium tvořené španělským Tecnicas Reunidas a korejským Hyundai Engineering.
Obvykle nelze házet firmy z jedné země do stejného pytle. Byznys v Jižní Koreji ale funguje jinak než v Evropě. Velké ekonomické podniky jsou úzce navázané na vládu, jde o tzv. čeboly. Nazývají se tak jihokorejské konglomeráty ovládané často jedním rodinným klanem. De facto celou jihokorejskou ekonomickou ekonomiku táhnou čeboly, mezi nejznámější patří Samsung, LG nebo právě Hyundai.
Když loni přijel na návštěvu dnes už odvolaný jihokorejský prezident Jun Sok-jol – momentálně trestně stíhaný kvůli nedovolenému vyhlášení stanného práva v zemi – jihokorejský tisk velebil, že jej na cestě do Česka doprovází právě zástupci čebolů. Jeden takový čebol, Daewoo E&C, má být hlavním dodavatelem stavebních prací pro Dukovany.
Proč je to důležité zmínit? Jižní Korea je pro ochranu svých čebolů ochotna zajít daleko. Dědic Samsungu I Če-jong, odsouzený za korupci, dostal v roce 2022 milost. Vedení Jižní Koreje si jednoduše vyhodnotilo, že nestabilita uvnitř tohoto obřího podniku je pro ekonomiku země až příliš riziková.
Ale zpět k Polsku. Hyundai Engineering, pověřený stavbou komplexu Olefin III, slíbil cenu 8,3 miliard zlotých. Jenže jak běžel čas, neustále se navyšovala a navyšovala, až si Orlen propočítal, že když to takhle půjde dál, výsledná cena bude 51 miliard zlotých, takže šestkrát více, než Korejci slibovali. Nakonec se Orlen v prosinci tohoto roku rozhodl projekt pozastavit a otevřeně přiznal, že se nepovedl.
Navezli dělníky, které vykořisťovali?
Nešlo ale jen o peníze. Korejci tvrdili, že zajistí vysokou míru účasti místních firem. „Jak už to ale na takto velkých stavbách bývá, hlavní dodavatelé si přivedli vlastní dodavatele a tito dodavatelé si najali subdodavatele, kteří se snaží získat co nejlevnější pracovníky, hlavně ze zahraničí,“ zhodnotil realitu deník Gazeta Wyborcza.
K těmto dělníkům se navíc firmy podle polských novinářů chovaly místy až nelidsky. „Je to jako vězení. Jen práce - spánek, práce – spánek,“ stál jeden z titulků. Dělníci, často z Indie, Filipín nebo Turkmenistánu, pracovali šest dní v týdnu, deset hodin denně a nevalnou výplatu dostávali v hotovosti. Když si náhodou stěžovali, vyhodili je. Subdodavatelé pro ně vybudovali celé kontejnerové městečko, navezli ze zahraničí prakticky vše.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza se bojí, že tento scénář hrozí i v Česku. Podle něj české firmy nemají ze strany Korejců stále žádné záruky. Pokud se nezapojí, může tím být ohrožena až energetická bezpečnost Česka. „Má-li se dodržet plánovaný harmonogram výstavby, je až do nebe volající, že zatím vůbec nejsou rozpracovány ani projekty,“ upozornil svaz.
Rozsáhlý korupční skandál
Lze se podívat i do historie přímo KHNP. Tu podrobně rozebrala publikace Technology Review prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) v textu nazvaném „Jak chamtivost a korupce zajistily rozvoj jihokorejského jaderného průmyslu“.
Popisuje hlavně, jak KHNP stavěla čtyři jaderné bloky ve Spojených arabských emirátech, projekt zvaný Barakah. Měl původně stát 18,6 miliard dolarů (442 miliard korun) a zaštiťovala jej společnost KEPCO, mateřský podnik KHNP. Tehdy porazila francouzskou nabídku kvůli výrazně nižší ceně.
Objevily se rovněž spekulace, že Korejce si Spojené arabské emiráty vybrali proto, že slíbili v případě vojenského napadení dodat zemi zbraně. Jižní Korea i KEPCO to popřely, v roce 2011 ale do SAE skutečně poslala své vojáky.
Zástupce KEPCO argumentoval, že nízké ceny se podařilo dosáhnout díky tomu, že firma staví stále jedny a ty samé reaktory (založené na americkém designu), neupravuje je pro lokální podmínky, takže už se je skvěle naučila. Jenže v roce 2012 se začaly objevovat zprávy, že v dodavatelském řetězci firmy se vyskytly padělané součástky. Nakonec z toho vzešlo celé vyšetřování, které přítomnost tisíců padělaných součástek s padělanými bezpečnostními dokumenty potvrdilo.
Takže nízká cena vzešla z expertízy, nebo kvůli nízkému bezpečnostnímu standardu? Publikace cituje Park Jong-woona, bývalého manažera KHNP, který pracoval na reaktoru APR1400 - ten samý v upravené verzi bude v Dukovanech. „Pouze okolo 10 až 20 procent původních bezpečnostních doplňků zůstalo,“ říká. Bezpečnostní doplňky na reaktoru zvyšovaly cenu, tak podle něj Korejci část z nich prostě odstranili.
Skandál s padělanými součástkami nakonec vedl k tomu, že odsouzeno bylo 68 osob včetně prezidenta KHNP Kim Jong-shina a blízké osoby tehdejšího jihokorejského prezidenta I Mjong-baka. Šéf KHNP jej uplácel za účelem výhodných podmínek ze strany vlády. Nicméně i na straně vedení Spojených arabských emirátů došlo k podvodnému jednání.
Kim Min-kyu, zástupce společnosti Hyosung Heavy Industries, která vyráběla pro KHNP reaktorové součástky, zase popsal, jak se soutěže vypisovaly jen naoko a zakázky vždy dostali předem daní zástupci čebolů. Když Kim korupci nahlásil, vyhodili jej. Muž se ale nevzdal, o záležitost se začala zajímat média, což vyústilo v odsouzení několika osob z Hyosung Heavy Industries.
I veřejnost nakonec začala mluvit o „jaderné mafii“, která má podle MIT zahrnovat KHNP, vládu a univerzitní prostředí. „Z principu nevěřím ničemu, co KHNP postavila,“ říká Kim Min-kyu.
Odborníci z ČVUT tvrdí, že bychom byli schopni si postavit jadernou elektrárnu sami, tak jako před 40 lety Temelín, Dukovany, Mochovce, že na to náš průmysl stále má.