Kdo by mohl nahradit Zelenského? Oligarchaové, mistr světa v boxu nebo výrazná politička

Donald Trump prohlásil, že by se válkou zmítaná Ukrajina měla vydat k volbám. Na základě toho začaly sílit spekulace, kdo by se mohl ucházet o prezidentské křeslo místo Volodymyra Zelenského.

Americký prezident řekl, že ukrajinský prezident ztratil podporu svého lidu s tím, že „má pouhá čtyři procenta podpory“, jedná se však o nepodložený údaj. Například podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS), který proběhl v polovině února 2025, důvěřuje prezidentu Volodymyru Zelenskému 57 % Ukrajinců.

Prezidentské volby na Ukrajině se měly původně konat v březnu nebo dubnu 2024, ale byly odloženy kvůli pokračující válce. Podle ústavy musí Zelenskyj zůstat ve funkci, dokud nebude ve volbách zvolen nový lídr. 

Šéf Zelenského strany „Služebník lidu“ Davyd Arakhamia rovněž upozornil, že všechny politické strany se shodly, že příští volby proběhnou šest měsíců po ukončení válečného stavu.

Mezitím průzkum provedený akreditovaným ukrajinským sociálně-politickým výzkumným institutem SOCIS v prosinci 2024 odhalil možné kandidáty, kteří by mohli v budoucnu Zelenského vyzvat – a zhodnotil jejich šance.

51letý Valerij Zalužnyj je jednou z nejvýraznějších osobností války. Je známý jako „železný generál“ a od července 2021 zastával funkci vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny. Byl Zelenským odvolán v únoru 2024.

Rozhodnutí odvolat Zalužného po téměř dvou letech války bylo učiněno na základě zpráv, že se generál dostal do sporu s prezidentem kvůli rozdílným názorům na to, jak zvýšit počet vojáků v armádě.

Zelenskyj také údajně nesl nelibě rozhovor, který Zalužnyj poskytl magazínu The Economist, v němž prohlásil, že boj proti Rusku se dostal do patové situace – což ukrajinský prezident považoval za potenciálně demotivující pro Západ, pokud jde o poskytování další pomoci.

Trump nepřestává s útoky na Zelenského: Mohl přijet na jednání s Rusy, tvrdí. A přidal posměšky

Po svém odvolání byl Zalužnyj v březnu 2024 jmenován ukrajinským velvyslancem ve Spojeném království. Nyní je však vnímán jako pravděpodobný favorit v budoucích prezidentských volbách.

Průzkum agentury SOCIS z prosince 2024, který byl proveden na vzorku 2000 Ukrajinců v oblastech pod kontrolou Ukrajiny, ukázal, že 36,1 % respondentů by v případě konání prezidentských voleb v blízké budoucnosti hlasovalo pro „železného“ generála.

Šéf ukrajinské armády Valerij Zalužnyj na tiskové konferenci v Kyjevě (26.12.2023) | Reuters

47letý Zelenskyj je současným prezidentem Ukrajiny, přičemž do úřadu nastoupil v květnu 2019.

Bývalý komik a herec bez předchozích politických zkušeností dosáhl v prezidentských volbách v roce 2019 drtivého vítězství, když získal 73 procent hlasů proti tehdejšímu prezidentovi Petru Porošenkovi.

Jeho téměř neuvěřitelné vítězství bylo poháněno silným protikorupčním poselstvím, které odráželo jeho roli v populárním televizním seriálu Služebník lidu, kde ztvárnil učitele, jenž se nečekaně stane prezidentem poté, co se jeho emotivní proslov proti korupci stane virálním.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 byl Zelenskyj mezinárodně uznáván za své vedení a odolnost. Zůstává také populární postavou ve své domovské zemi.

Tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa z tohoto týdne, že Zelenského domácí podpora se pohybuje na úrovni 4 procent, je zcela nepravdivé – průzkum renomovaného Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) provedený začátkem tohoto měsíce uvádí jeho popularitu na úrovni 57 procent.

Nicméně průzkum volebních preferencí agentury SOCIS z prosince ukazuje, že Zelenskyj je na druhém místě. Současný prezident zaostává za svým bývalým vrchním generálem o značný rozdíl, přičemž má 24,3 procenta předpokládaných hlasů oproti 36,1 procenta pro Zalužného.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě (19. 2. 2025) | ČTK / AP / TETIANA DZHAFAROVA

Petro Porošenko (59) byl pátým prezidentem Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu, zvoleným v létě 2014, několik měsíců po vypuknutí války ve východoukrajinském Donbasu.

Ukrajinský oligarcha, často označovaný jako „čokoládový král“ díky jmění, které získal coby šéf cukrářské společnosti Roshen a dalších podniků v zemědělství a výrobě, přešel z byznysu do politiky na konci 90. let a navzdory obviněním z korupce se dostal až na vrchol.

Porošenko byl zvolen prezidentem v červnu 2014 díky protestům Euromajdanu proti jeho předchůdci Viktoru Janukovyčovi, který v listopadu 2013 pod tlakem Kremlu ustoupil od podpisu Asociační dohody s EU.

Počáteční roky jeho prezidentství se vyznačovaly proevropským a prozápadním postojem spolu se snahami posílit ukrajinskou armádu a provést demokratické reformy.

Desítky let trvající obvinění z korupce však oligarchu nakonec dostihly. Nyní Porošenko vede jednu z hlavních ukrajinských opozičních stran, Evropskou solidaritu, a je považován za třetího nejpravděpodobnějšího kandidáta na prezidenta v budoucích ukrajinských volbách – i když s velkým odstupem za Zelenským a Zalužným. Průzkum SOCIS z prosince 2024 ukázal, že by pravděpodobně získal 9,4 % hlasů.

Ukrajinský exprezident Petro Porošenko při návratu do vlasti (17.1.2022) | Reuters

64letá Tymošenková je jednou z nejvýraznějších politických postav Ukrajiny, ale navzdory této popularitě se jí nikdy nepodařilo získat prezidentský úřad.

Je jedinou ženou, která kdy zastávala funkci premiérky země. Vedla vládu dvakrát – poprvé v roce 2005 a poté znovu v letech 2007 až 2010 – a dlouhodobě byla pevnou zastánkyní integrace Ukrajiny s Evropou.

Tymoščenková začala svou kariéru jako ekonomka a významná podnikatelka v ukrajinském plynárenském průmyslu, ale stejně jako mnoho úspěšných podnikatelů využila své bohatství k přechodu do politiky.

V roce 2004 sehrála klíčovou roli v ukrajinské Oranžové revoluci, sérii prodemokratických protestů, které nakonec vedly k anulování volebního vítězství Viktora Janukovyče kvůli rozsáhlým podezřením z volebních podvodů.

Janukovyč se jí však v roce 2010 pomstil, když ji v prezidentských volbách porazil o pouhých 3,5 procentního bodu.

V Rusku zadrželi šampionku v silovém trojboji. Jako agentka spáchala atentát?

V roce 2014, po třech letech věznění na základě obvinění, která byla široce vnímána jako politicky motivovaná za Janukovyčovy vlády, kandidovala znovu, ale skončila daleko za vítězem Petrem Porošenkem.

Poté, co dvakrát neuspěla těsně před dosažením cíle, se zdálo, že před volbami v roce 2019 má Tymoščenková silnou šanci stát se prezidentkou. Byla dlouho považována za jednu z hlavních favoritek, ale překvapivě byla vyřazena už v prvním kole hlasování a nakonec skončila třetí za Porošenkem a Zelenským.

Tymošenková zůstává členkou ukrajinského parlamentu a lídryní strany „Vlast“ – její šance konečně získat nejvyšší úřad v zemi se však zdají menší než kdy dřív. Průzkum agentury SOCIS uvedl, že by Tymošenková v případných budoucích prezidentských volbách mohla získat jen 6 procent hlasů.

Expremiérka Julija Tymošenková v prezidentských volbách na Ukrajině neuspěla, nepostoupila do 2. kola | Reuters

Ze všech jmen na tomto seznamu je Vitalij Kličko pravděpodobně nejznámější pro západní publikum vedle úřadujícího prezidenta Zelenského – i když ne kvůli svému politickému vlivu.

Současný starosta Kyjeva byl světově proslulým boxerem, který spolu se svým bratrem Vladimirem získal několik titulů mistra světa v těžké váze. Svůj přechod do politiky zahájil v roce 2005, kdy využil svou popularitu při svém prvním pokusu kandidovat na starostu Kyjeva.

Později se stal klíčovým opozičním lídrem během protestů Euromajdanu v letech 2013–2014, kdy prosazoval demokratické reformy a užší vazby na Evropskou unii. V květnu 2014 byl Kličko zvolen starostou Kyjeva a získal trvalou podporu jeho obyvatel, vyhrávaje všechny následující volby.

Po ruské invazi v únoru 2022 je vnímán jako odolný vůdce města tváří v tvář agresi. Je však také hlasitým kritikem Zelenského, kterého obvinil z projevování „autokratických“ tendencí.

Průzkum agentury SOCIS však uvádí, že by bývalý boxer ve volbách získal pravděpodobně pouze 2 % hlasů.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko na summitu NATO (28.6.2022) | ČTK / AP / Bernat Armangue

Ukrajinský oligarcha Viktor Medvedčuk byl tak blízký Vladimiru Putinovi, že ruský vůdce byl kmotrem jeho nejmladší dcery. V roce 2021 byl zatčen za podporu ruských separatistů, což Putina rozzuřilo a je to považováno za jeden z důvodů, proč zahájil válku proti Ukrajině.

Byl zajat při pokusu o útěk z Ukrajiny, ale později byl vydán v rámci výměny válečných zajatců. Již není oficiálně ukrajinským občanem, ale Putin by mohl trvat na tom, aby Medvedčuk měl možnost kandidovat, aby si zajistil vůdce Ukrajiny, který ho bude poslouchat.

Viktor Medvedčuk u ruského prezidenta Vladimira Putina (6. 10. 2020) | Kreml

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

18:56

Dnes

Do Ruska se podle vyjádření jeho ministerstva obrany vrátilo 270 ruských vojáků a 120 civilistů, včetně lidí zajatých ukrajinskou armádou při jejím vpádu do ruské Kurské oblasti. „Výměnou bylo předáno 270 válečných zajatců (z řad) ukrajinských ozbrojených sil a 120 civilistů,“ napsal úřad s poznámkou, že ruští vojáci i civilisté se nyní nacházejí v Bělorusku a následně zamíří do Ruska. Také podle Moskvy mají výměny zajatců a zadržovaných pokračovat v příštích dnech.

17:39

Dnes

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice zmíněné vyšetřování považuje za politicky motivované, napsala agentura AP. Pokud soud shledá politika vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zadržením Džaparidzeho znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty, zásady právního státu a respektovalo základní práva a svobody občanů.

Gruzínská policie před čtvrtečním slyšením zablokovala přístup k soudní budově v Tbilisi ve snaze zabránit politikovým příznivcům dostat se dovnitř. Do stísněné jednací místnosti byla nakonec vpuštěna jen hrstka lidí. Džaparidzeho právníci se dožadovali větší místnosti, a když jim soud nevyhověl, budovu na protest opustili.

16:32

Dnes

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.

„Vracíme naše lidi domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.

Zobrazit celý online