Lékařka v Blesku o závislosti na kouření: Je to nemoc mozku. Jak s ní bojovat?
Blesk již od zítřka startuje unikátní projekt, Típněte to s Bleskem, v rámci kterého se 8 dobrovolníků pokusí skončit se svým zlozvykem jednou provždy. Během tří měsíců jim bude poskytnuta odborná pomoc, a to v rámci konzultací, psychologické pomoci i podpory výživového poradce. Hostem Epicentra byla jedna z odbornic, která bude statečným účastníkům s odvykáním pomáhat, lékařka a psychoterapeutka z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné Fakultní nemocnice v Praze, Lenka Štěpánková.
V 1 cigaretě je 7000 různých chemikálií, 69 z nich karcinogenních. Závislost na tabáku je příčinou každého 6. úmrtí v Česku, a přesto v naší zemi kouří tradiční tabákové výrobky každý 4. člověk starší 15 let.
„V průměru začínají kouřit ani ne dospívající, ale děti kolem jedenáctého roku, někdy samozřejmě později, ale nad 18 let je to úplné minimum, takže dá se říct, že to jsou téměř vždy děti a dospívající a ty nad těmi důsledky zas tolik neuvažují,“ uvedla lékařka z VFN.
Několik podob závislosti
Závislost na nikotinu na sebe pak nenechá dlouho čekat. I když to, kdy se dostaví, je u každého individuální a záleží na několika faktorech. Drtivá většina lidí má závislost kombinovanou, stejně jako je tomu u opiátů. Nikotin vytváří závislost fyzickou i psychosociální.
„Je důležité v rámci té léčby zasáhnout oba ty hlavní kořeny té závislosti, jak ty rituály, zvyky, spojení s určitými typickými situacemi, lidmi, emocemi. Tak ale nepodceňovat tu chemickou - fyzickou závislost na nikotinu, která potom způsobuje to, že ty lidi mají abstinenční příznaky, když odvykají,“ upozorňuje Lenka Štěpánková a dodává, že hlavním důvodem, proč lidé stále kouří je právě závislost. A právě proto vznikají centra pro závislé na tabáku.
Marné pokusy
Češi se podle evropských studií pokusí během svého život v průměru dvacetkrát přestat kouřit. Ale jen 4 % kuřáků, kteří se o to pokusí bez odborné pomoci, jsou úspěšní.
„Mozek vyžaduje čím dál tím víc tabáku na to, aby uspokojil svoji potřebu. V době, kdy ten člověk se snaží přestat, i když je motivovaný, tak pociťuje abstinenční příznaky, kterých jsou spousty. Nevím, jestli je mám jmenovat, ale hlavní je chuť na cigaretu a nervozita, podrážděnost, a to těm lidem znemožní, aby přestali. Často se pokoušejí, ale brzo to vzdají,“ vysvětlila lékařka.
Rozhodnutím to začíná
Cesta k definitivně poslední cigaretě bývá velmi trnitá a ne každý po ní dojde do cíle. Podle Lenky Štěpánkové, ale jeden z nejdůležitějších, je právě ten první krok, k tomu závislost porazit.
„To je nemoc mozku, proto je to právě diagnóza F 17.2. Samozřejmě bez té motivace, bez toho, že ten člověk chce přestat, tak nepřestane, to je samozřejmé, bez toho ten vlak v léčbě dál nejede. Tím rozhodnutím ten proces toho odvykání začíná a trvá vlastně několik měsíců, než ten receptor se úplně deaktivuje a než ten člověk přestane mít i zbytky abstinenčních příznaků,“ popsala Štěpánková start odvykání.
Třikrát a dost. Není to málo?
Češi mají pojišťovnami hrazené tři pokusy odvykání v centrech pro závislé na tabáku. Tyto okusy jsou hrazené celoživotně. Návštěv u odborníka kuřák může mít při každém tom cyklu mnohem víc. Úspěšnost léčby v těchto centrech je kolem 40 %.
„Někteří lidé by to potřebovali i víckrát, byť je to výjimka. Lidi, kteří přijdou do druhé léčby, těch je ještě poměrně dost, ale už do třetí chodí poměrně málo a ten zájem o tu čtvrtou, to není zdaleka ani 1 %. Zdravotní pojištění má své určité limity a prostě asi to vychází z toho, že když člověk potřebuje tu léčbu dál, no, tak už si ji pak musí hradit sám,“ uzavřela Lenka Štěpánková.
