Lex Ukrajina děsí Rusy v Česku: Putin nás pošle na frontu! Pro český pas se mají vzdát ruského
Vláda rozvířila vody zákonem Lex Ukrajina 7, který zavádí podmínku vzdání se ruského občanství pro ty, kdo žádají o český pas. Zatímco politici mluví o bezpečnosti, ruští odpůrci Putinova režimu bijí na poplach. Tvrdí, že je zákon vystavuje nebezpečí, protože kvůli němu musí cestovat do Ruska. Ministerstvo vnitra však trvá na tom, že opatření je nezbytné.
„Občanství je nadstandardním statusem, na který není právní nárok. Dle zpráv všech našich tajných služeb se bezpečnostní situace v Česku mění. Ruské aktivity pro nás představují jednoznačnou bezpečnostní hrozbu. Eliminovat tyto hrozby není diskriminace, ale povinnost,“ uvedlo ministerstvo vnitra pro Blesk.
Podle něj zákon neohrozí ty, kdo mají trvalý pobyt, a povinnost vzdát se občanství se nebude týkat lidí s azylem či významným přínosem pro Česko - např. z hlediska humanitárního, kulturního nebo vědeckého. Ministerstvo také zdůraznilo, že postup při vydávání dokladu o pozbytí ruského občanství je závislý na procesech v Ruské federaci.
„Zastupitelské úřady Ruské federace v České republice doklady o pozbytí občanství zcela běžně vydávaly, a to zpravidla v poměrně krátkých lhůtách,“ uvedl rezort.
Na frontu
Rusové žijící v Česku, kteří mají duální občanství (české i ruské), však upozorňují, že opatření může zkomplikovat život těm, kdo se staví proti Putinovu režimu a do Česka před ním utekli.
Ruská mládež proto svolala na 17. ledna už druhou poklidnou demonstraci na pražském Staroměstském náměstí. „Český parlament schválil diskriminační návrh zákona, který zakazuje Rusům získat české občanství. Vyzýváme i vás, abyste se k nám připojili,“ píše ruské Demokratické hnutí mládeže Vesna, které protest organizuje.
Ruská komunita se bojí, že pokud by se někdo z nich vydal zpět do Ruska kvůli zbavení se občanství, režim by se jim vymstil. Na některé totiž „doma“ čeká i povolávací rozkaz na frontu. A část má třeba v Rusku stále rodinu, kterou nechce ohrozit.
„Je důležité dát najevo, že s nespravedlností nesouhlasíme. Přijďte a řekněte o akci svým přátelům - společně můžeme něco změnit!“ apeluje Vesna, která organizuje také demonstrace proti Putinovi a válce na Ukrajině.
Omezit vliv
Ministerstvo vnitra se brání, že ti, kteří občanství získají, mohou pracovat v bezpečnostních složkách nebo být politicky aktivní, což zvyšuje riziko ruského vlivu. „Přesně tohle řešíme a ten návrh má potenciál omezit vliv cizích mocností na českou politiku a na českou bezpečnost,“ vysvětlil rezort.
Blesk se na případnou pomoc Rusům v Česku zeptal i ministerstva zahraničí, to ho však přesměrovalo zpátky na rezort vnitra s tím, že věc není v gesci Černínského paláce.
Odkazuje však na Program Občanská společnost. „Vznikl 20. května 2022 jako nástroj pro udělování dlouhodobých pobytových titulů občanům Ruska a Běloruska, kteří se nachází v ohrožení z důvodu politické perzekuce. Dosud přes Program podaly žádost o vízum řádově stovky občanů Ruska a Běloruska; přesnější čísla z bezpečnostních důvodů nesdělujeme,“ napsal Blesku mluvčí rezortu Daniel Drake.
Do Programu mohou dle něj být zařazeni pouze ruští a běloruští občané s jasně prokazatelným lidskoprávním profilem – aktivisté, bývalí političtí vězni, nezávislí novináři, i jejich nejbližší rodinní příslušníci.
Někteří jsou proti
O osudu návrhu bude zřejmě jasno v nadcházejících týdnech. Návrh je momentálně v Senátu, kde ho projednává ústavně-právní výbor. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se zatím příliš nevyjádřil: „V tuto chvíli čekám na vyjádření výboru a výsledek debaty na klubu,“ řekl Blesku. Obecná rozprava k návrhu je naplánována na příští týden.
„Seznámím kolegy na našem klubu s pozměňovacím návrhem, který tuto nesmyslnou podmínku vyjme,“ uvedl dříve pro Blesk senátor Zdeněk Hraba, který zasedá v klubu ODS a TOP 09.
„Pro koho je asi tak lehčí vzdát se ruského občanství, což vyžaduje souhlas Ruské federace? Pro toho, kdo z Ruska odešel třeba kvůli nesouhlasu s režimem, nebo pro toho, kdo k nám třeba byl režimem vyslán?“ táže se senátor a rovnou sdělil, že správně je druhá možnost.
Protiruský návrh tak má za „nejvíc proruský nesmysl“, na čemž se dokonce netradičně shodl mj. i s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP 09). Ten je známým odpůrcem Ruska a za dob svého starostování na Praze 6 nechal mj. odstranit sochu maršála Koněva.
„Sebevědomá protiruská politika by vypadala například tak, že bychom Rusům vykrádali inteligenci. My ale místo toho vymyslíme pravidla, která těm, co by chtěli před Putinem utéct a pomáhat nám s ním bojovat, uděláme ze života Kocourkov,“ napsal k podmínce Kolář na síti X. Pokud Senát zákonu dá zelenou, ke schválení chybí už jen podpis prezidenta Petra Pavla.
Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.
Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě.
Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů.
Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů. „S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery,“ napsal.
„Hlavně bych chtěl zdůraznit naši dohodu o výcviku pilotů pro stíhačky Mirage - Francie je připravená trénovat další piloty na dalších strojích,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že při více než hodinu dlouhém telefonátu hovořili také o koordinaci dalších politických kroků.
Jestli přichází v dobrém,ať zůstanou.Jsme jenom lidé,nejsme hyeny.Mír v duši všem lidem dobré vůle a hlavně ukončit nesmyslné zabíjení.