Velikáni z tendru na Dukovany: Sbíhají se mračna? Korejci i Francouzi pod náporem problémů doma
Podpis smlouvy na stavbu dvou nových bloků v Dukovanech má být jednou z největších událostí letošního roku. Tendr vyhrála korejská společnost KHNP. Jenže Jižní Korea se stále nedokázala dostat z politického chaosu, způsobeného nečekaným vyhlášením stanného práva ze strany prezidenta Jun Sok-jola. Ten přitom byl velkým podporovatelem jaderné energie. Tendr navíc napadla francouzská společnost EDF, která sama v posledních týdnech čelila doma politickým turbulencím. A třetí uchazeč, americký Westinghouse, musí řešit nástup nového prezidenta.
Rozum skoro až zůstává stát z toho, co se v poslední době děje v Jižní Koreji, zemi považované za západní demokracii. Vše začalo 3. prosince, když tamní prezident Jun Sok-jol zcela nečekaně vyhlásil stanné právo. Vysvětloval to údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a její „protistátní činností“.
Ihned se zvedla ohromná vlna nevole, parlament ovládaný opozicí se proti rozhodnutí postavil a vláda stanné právo zrušila. Tím ale vše neskončilo. Parlament následně Jun Sok-jola zbavil prezidentských pravomocí a chce jej odvolat, avšak k tomu musí vyslovit souhlas ústavní soud, jehož členy jmenuje hlava státu.
Prezident je navíc obviněn z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. Na výslech ale ani jednou nepřišel, soud na něj proto vydal zatykač. Když se vyšetřovatelé pokusili Jun Sok-jola v pátek v jeho rezidenci zatknout – zkoušeli to šest hodin – zabránilo jim v tom zhruba 200 příslušníků armády a bezpečnostní služby.
V zemi jinými slovy panuje chaos, který se neblíží konci, byť úřadující prezident Čche Sang-mok, na kterého přešly prezidentské pravomoci, slíbil opak. A nervozitu to způsobuje nejen v Jižní Koreji, ale i v Česku.
Nový korejský prezident (ne)nakloněn?
Jun Sok-jol byl velkým přívržencem jádra. Zasadil se o zvyšování podílu energie z jaderných zdrojů v Jižní Koreji a podporoval rozsáhlé korejské jaderné projekty v zahraničí. Fakt, že státní korejská energetická společnost KHNP vyhrála tendr na stavbu dvou bloků v Dukovanech (a mluví se o možné opci na stavbu dalších dvou bloků v Temelíně), bylo jedním z jeho největších vítězství, dokonce se za projekt přijel do Česka osobně přimluvit. V prosinci pak KHNP zaznamenala v Evropě další úspěch, prodlouží životnost reaktoru v Rumunsku.
Jenže po šarádě se stanným právem moc přešla na opozici v čele s Demokratickou stranou, která už tak vlídný postoj k jádru nemá. „Jaderné elektrárny jsou ve skutečnosti smlouvy mezi vládami, takže je zapotřebí plná podpora Národního shromáždění, bez ohledu na vládnoucí a opoziční strany,“ upozornil pro server The JoongAng profesor jaderného inženýrství na univerzitě Kyung Hee, Jeong Beom-jin.
Právě vůdce Demokratické strany I Če-mjong je považován na favorita prezidentských voleb, ke kterým dojde po odvolání Jun Sok-jola. Jihokorejský server Seoulfn upozornil, že strana pod jeho vedením ve vládním rozpočtu na rok 2024 prosazovala rozsáhlé škrty v oblasti jaderné energetiky. Rozpočet na rok 2025 ale nechala z hlediska jádra beze změny.
Sever se proto domnívá, že I Če-mjong bude zahraniční jaderné projekty podporovat více méně v nastaveném kurzu, protože je to důležitá součást jihokorejské ekonomiky. Otázkou ale je, co konkrétně tendr v Dukovanech, protože Demokratická strana měla k několika aspektům soutěže výhrady. Dokonce se kvůli tomu vládnoucí poslanci a opoziční při jednání výboru v Národním shromáždění v říjnu tak pohádali, že jednání muselo být přerušeno.
„Česká republika je znepokojená domácí situací,“ upozorňoval v Národním shromáždění jihokorejský ministr průmyslu Ahn Duk-geun krátce poté, co parlament zbavil prezidenta Jun Sok-jola pravomocí. Zatím ale podle něj harmonogram podpisu smlouvy na dostavbu bloků v Dukovanech běží podle plánu. To stejné znělo v prosinci od českého ministerstva průmyslu a obchodu.
Rovněž představitel KHNP v prosinci uklidňoval, že firma žádné překážky v českém projektu neregistruje. „Slyšel jsem také, že jaderná energetika ve Francii čelí problémům kvůli politické situaci v zemi,“ nechal se slyšet podle The Korea Times.
Francie: Jedna vláda střídá druhou
Myslel tím francouzskou státní společnost EDF, která se účastnila tendru na dostavbu Dukovan, ale nevyhrála a teď se kvůli tomu soudí - podala námitku k českému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Francie v posledních týdnech, respektive měsících, také nezažívala nejlepší časy. Krize odstartovala po volbách do Evropského parlamentu loni v červnu, kdy prezident Emmanuel Macron v reakci na překvapivě silný výsledek Národního sdružení Marine Le Penové, strany považované ve Francii za radikální, rozpustil parlament.
Vypsal při tom parlamentní volby v šibeničním termínu tří týdnů. V nich uspěly tři bloky, které se nemají v lásce a odmítají spolupracovat, přičemž Národní shromáždění nezvítězilo, ale posílilo. Premiérem se stal Michel Barnier, jenže s podporou jen jednoho z bloků. Francie se hádala a hádala… až nakonec vláda na začátku prosince padla. Aktuálním premiérem je François Bayrou, který je v úřadu jen pár dní.
Hned několik vlád za jeden rok není ideální pro žádný byznys a ten jaderný, který Francie řadí mezi klíčová odvětví, už vůbec ne. I sám Macron ve vánočním projevu připustil, že jeho rozhodnutí rozpustit parlament uvrhlo zemi do nestability.
Francie zestátnila EDF v roce 2023. Firma před tím vykazovala ztrátu a potýkala se s vysokým dluhem. Ze ztráty se podle posledních ročních hospodářských výsledků dokázala vyhrabat a snížila i svůj dluh, na konci roku 2023 ale stále činil 54,4 miliard eur (1,37 bilionu korun). Tento dluh nyní padá na stát, přitom vysoká zadluženost Francie byla jedním z hlavních faktorů, které vedly k pádu poslední vlády.
S EDF se navíc táhne zpožďující se výstavba, například její nový reaktor ve Flamanville měl zpoždění 12 let, odsunuto bylo i otevření britské „vlajkové“ jaderné elektrárny Hinkley Point C, která se také oproti původním plánům prodražila. Nutno nicméně podotknout, že zpožďování a prodražování projektů se vyskytlo i u KHNP a Westinghouse.
Výsledkem nicméně je, že EDF podle francouzského serveru Montel News snížila objem svých investic na rok 2025 skoro o půlku. Důvodem má být příliš velká nejistota v sektoru a nejistá podpora ze strany politické reprezentace ve Francii. Ruku v ruce s tím ale stále usiluje o zvrácení výsledku českého tendru, protože tvrdí, že korejská nabídka je nereálná.
Trumpův muž od ropy
Výsledek tendru napadl také třetí účastník a první vyřazený, americký Westinghouse, který se navíc soudí i s KHNP. Korejská firma podle Američanů nabídla Čechům technologii reaktoru, kterou není oprávněna používat. Kromě toho má Westinghouse v současnosti stavět například první jadernou elektrárnu v Polsku.
I Amerika zanedlouho vkročí do nové politické éry. Moci se znovu ujme Donald Trump, který se netajil tím, že plánuje částečný návrat k fosilním palivům a odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Během kampaně se pak nechal slyšet, že americké jaderné reaktory jsou „příliš velké, příliš složité a příliš drahé“. Trump to řekl v podcastu Joea Rogana, kde také prohlásil, že vidí v jaderné energetice „malé nebezpečí“ a že jako lepší řešení vnímá malé modulární reaktory (SMR).
Není tak zcela jasné, jak se k jaderným projektům postaví. Napovědět ale může nominace Chrise Wrighta, šéfa těžařské společnosti Liberty Energy, která se specializuje na frakování (kontroverzní způsob získávání ropy) na post ministra energetiky. Wright studoval jadernou fúzi na prestižní univerzitě, Massachusettském technologickém institutu (MIT), a je členem představenstva jaderné společnosti Oklo.
K jaderné energii, zvlášť v podobě SMR se staví pozitivně. Ideální by podle něj bylo, kdyby lidstvo získalo jadernou fúzi, ale té stále nebylo dosáhnuto. Westinghouse se vývojem malých modulárních reaktorů zabývá, avšak ani v této oblasti v Česku nevyhrál – ČEZ si jako svého partnera vybral britskou společnost Rolls-Royce SMR.
1**************