„Někdo koním vhodil do ohrady stravu. Vůbec ji nepotřebují. Tedy jednoduše řečeno, lidé by jim neměli nosit vůbec nic, ani jablka nebo mrkev. Mohou jim tím způsobit nejen zdravotní potíže, ale výsledkem může být dokonce úhyn zvířete,“ řekl Novinkám.cz zoolog parku Zdeněk Mačát. Divocí koně žijí v Podyjí šest let. Jde o první problém, který se v tomto chovu řešil.
V parku se o spásání trávy, a tedy přirozenou péči o krajinu starají koně plemene exmoorský pony, který je také známý jako keltský pony. Je to plemeno geneticky nejvíce příbuzné původním divokým koním, jejichž stáda kdysi žila i ve střední Evropě. Exmoorský pony je ve srovnání s klasickým koněm menší, je ale mimořádně odolný a přivyklý chudé stravě.
Odborníci upozorňují, že divoké koně nepotřebují přikrmování. „To, co roste v ohradě, jim bohatě stačí. Žádné přilepšování v podobě jablek, mrkve či tvrdého pečiva nejenže nepotřebují, ale naopak jim to ubližuje. Trávení mají nastaveno na chudou a jednoduchou stravu,“ vysvětlil veterinář Lukáš Pavlačík ze Dvora Králové nad Labem, který se chovem divokých koní v Česku zabývá.
Nebezpečný zánět v kopytě
Pavlačík varoval před jakýmkoli přikrmováním těchto koní. Kvůli nevhodné stravě může u koně nastat zánětlivý proces v kopytě, který časem vede k tak rozsáhlému postižení. Navíc může zvíře i přes následnou kvalitní veterinární péči uhynout.
Divokých koním žije v Podyjí patnáct rozdělených do dvou malých stád u Mašovic a Havraníků. V každém se pravidelně rodí hříbata. Brzy vznikne již třetí pastvina o rozloze 100 hektarů u obce Havraníky.
VIDEO: Zajímavosti Velké pardubické
Zajímavosti Velké pardubické: Komtesa vítězkou, šampion Železník a 18 letošních kvalifikantů
