Biják desetiletí 6.: Cesta 4423 světelných let od Země! Avatar změnil historii filmu
Začalo nové milénium. Sledovali jsme s nadšením i s obavami, co přehoupnutí se do nového tisíciletí přinese. Na plátna kin netušené změny. A v prvním desetiletí i fascinující namodralý příběh Avatar (2009).
Vítejte u již předposledního dílu letního filmového seriálu na internetové verzi vašich oblíbených novin kaltxìt tì'eyng! Ne, to se nám po klávesnici neprošla kočka. Takto totiž zní název deníku Blesk v jazyce Na’vi, který jsme poznali díky absolutnímu hitu nultých let 21. století, tedy první dekády nového milénia. Ale postupně… U nás jsme nový věk oslavili filmy jako Vratné lahve (2007), Účastníci zájezdu (2006), Anděl Páně (2005), frčeli Snowboarďáci (2004) i Kameňák (2003). Televize přinesla nezdolnou Ulici, Ordinaci v růžové zahradě (oba seriály 2005) i Vyprávěj (2009). A ve stejném roce jako nostalgický seriál Bisera Arichteva (47) na plátna světových kin vstoupila nikoli rodina Šmoulů, ale podobně modré klany Na’vi v dalším hitu Jamese Camerona (70) s názvem Avatar.
Film zbořil hranice mezi možným a nemožným. Pro vznik dechberoucího trháku musela být vyvinuta nová technologie. Zrodil se biják ne desetiletí, ale všech dosavadních období… Cameron začal psát scénář snímku Avatar již v roce 1994, zatím ale neměl, jak ho natočit. Nakonec překonal i ságy Harry Potter (2001 až 2011) či Pán prstenů (2001 až 2003) a další velkofilmy, nechal je daleko za sebou. Rozpočet měl 237 milionů dolarů, utržil téměř tři miliardy, tedy neskutečných skoro 66 miliard korun! „Největší výzvou bylo vytvořit postavy počítačem tak, aby to divák nevnímal, aby je bral jako skutečné. Myslím, že jsme toho dosáhli,“ pochvaloval si Cameron po premiéře.
Ještě asi řada z nás má v paměti, jak převratně film točil. Herci pomalovaní tečkami a ve speciálních oblecích byli snímáni – každé jejich gesto, záchvěv tváře, pohyb těla – speciálními kamerami a technologie je ihned na místě převáděla do postav mimozemského národa Na’vi, starého asi 12 milionů let, a bojujícího za záchranu svého světa proti nenasytným zástupcům lidstva. „Jeho poselstvím je důležitost života v souladu s přírodou a porozumění různým kulturám. Je i zamyšlením nad naším vlastním světem a důsledky našich činů,“ uvedl Cameron. My se ale vrátíme k výrobě filmu, plné typické režisérovy preciznosti, fantazie a puntičkářství.
Například řeč kmene Na’vi vytvořil Paul R. Frommer (79), jazykovědec a americký profesor komunikace na Jihokalifornské univerzitě. Práce na ní začala v roce 2005, na'vijština má tisíce slov a je relativně úplným a použitelným jazykem. Známý citát z filmu „zřím tě“, v angličtině „I see you“, zní v originální na’vijštině „oel ngati kameie“. Řada odborníků, biologů, zoologů, umělců a designérů pak tvořila faunu a floru Pandory – každého tvora, každou rostlinu. S pomocí technologie zvané CGI vznikala příroda vycházející z vědeckých faktů, která třeba odpovídala i menší gravitaci Pandory oproti Zemi. Mimochodem, planeta, jíž Na'vi říkají též Dítě Eywy, je vlastně měsíc soustavy Alfa Centauri, od Země vzdálený 4423 světelných let.
A právě na ní se jednoho dne objeví žoldák Jake Sully (Sam Worthington, 48), který se nakonec stane členem klanu národa azurově zbarvených a třímetrových mimozemšťanů s kočičími rysy. Australský herec se na konkurs přihlásil z hecu, byť měl už něco za sebou, v té době bydlel v autě a nebyl příliš známý. „Je to drsňák ze staré školy a přesně takového jsem pro film potřeboval. Dodnes před ním smekám,“ vzpomínal Cameron, proč ho obsadil. „Čekal jsem zápřah. Sbalil jsem, co mi zbylo – dvě tašky, s knihami a s oblečením. A šel jsem do toho!“ popsal Worthington, z něhož film učinil hvězdu.
Jedna z překvapivých součástí filmu jsou ale kostýmy. Ano, čtete správně. Přestože většina filmu vznikla v počítači, každý kostým, každý šperk, odění lidu Na’vi, jejich bojovníků i šamanů, to všechno reálně existuje. Kostymérkou byla Deborah L. Scott (70), oblékala i Titanic (1997) nebo Návrat do budoucnosti (1985). „Tvůrcům efektů a postav jsme museli ukázat, jaké materiály Na’vi nosí, jakou mají strukturu, jak vypadají šperky, vyrobili jsme i paruky…,“ prozradila. „Vše bylo navrženo, nakresleno, ručně ušito. Když se to líbilo, šlo to k trikařům, kteří každý kus naskenovali. Důležité bylo vědět, jak se který kus bude chovat při pohybu, ve větru.“ Práce na prvním i druhém Avatarovi znamenala pro každý film přibližně 200 hodin práce na jeden kostým. Použito bylo více než milion kusů korálků, například i šupiny šišek, přes 100 metrů ručně tkaných textilií. Vznikly tisíce oděvů a doplňků! „James má jasnou vizi toho, co chce, a obrovskou představivost. Ale svému týmu věří,“ uvedla výtvarnice.
I díky její práci ožila Neytiri (Zoe Saldaña, 46), spirituální vůdkyně Mo'at (CCH Pounder, 71), bojovník Tsu'tey (Laz Alonso, 50) a další. Celý tým nás pak nechal podlehnout kouzlu vznášejících se hor Pandory, jích obyvatel, historie, hodnot. Kdyby každá „ekologická agitka“ vypadala jako Avatar, zřejmě bychom neměli takový problém informace o důležitosti ochrany i naší planety přijímat. Film dodnes diváci milují, odnesl si i tři Oscary, dva Zlaté glóby a další ceny. Dostal řadu komiksových příběhů, u nás třeba loni vyšel komiks Avatar: Temný svět podle nerealizovaného scénáře Jamese Camerona, spojující první a druhý film. Před dvěma lety jsme se dočkali pokračování Avatar: The Way of Water, další má přijít příští rok a poslední pátý díl v roce 2031. Možná i o něm se bude psát. My ale opouštíme Pandoru a příště se už naposledy sejdeme u trháku vládnoucímu 10. létům 21. století. Tak tedy zatím nìprrte, tedy na shledanou.
Podívejte se na upoutávku filmu a záběry z výroby kostýmů:
ALFA centauri je vzdalena 4,3 svetelneho roku a je po Proxima Centauri nejbliżśi hvezda Slunci...