Komentování vzhledu i dotazy na sexuální život: K obtěžování dochází nejen na univerzitách

Obtěžování na školách: Děje se už i na základkách a středních, varují odborníci (ilustrační foto).

Obtěžování je ve školách čím dál tím častější (ilustrační foto).

Autor: ula, ČTK, inf -

6. března 2023

•

06:20

Akademickým prostředním v posledních týdnech otřásla kauza šesti studentek, které sepsaly stížnost na dva učitele z katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Popsaly sexuální obtěžování, narážky i neetické chování z vyučování nebo výcvikových kurzů z let 2013 až 2022. Na kauzu upozornil server Seznam Zprávy. Fakulta později rozvázala se dvěma učiteli pracovní poměr a třetí by podle posledního vyjádření měl být takzvaně na překážkách v práci. Kauza vzbudila debatu, jak školy přistupují k případům sexuálního obtěžování a jak je řeší. Jak řekla Blesk Zprávám zakladatelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová, některé univerzity před podobnými problémy donedávna zavíraly oči. Instruktorka moderní sebeobrany Jasmína Houdek uvedla, že se ve své praxi setkala s obtěžováním už i na středních a základních školách.

Podezření, že se někteří pedagogové chovali ke studentkám nevhodně, hlavně na sportovních kurzech, fakulta prověřovala od loňska. Letos na situaci upozornil server Seznam Zprávy a události nabraly spád. Univerzita následně stáhla dva pedagogy z výuky, ti později dostali výpověď. Třetí podezřelý pedagog je podle posledních informací na překážkách v práci.

Rektor Martin Bareš podle výsledků prověřování avizoval další kroky v prevenci, ale i vyvození osobní odpovědnosti konkrétních lidí. Rektor nařídil i celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů od roku 2019 do současnosti. Hodnocení jsou anonymní a mohou ukázat na další případy nevhodného chování.

Informacemi z médií ohledně situace ve škole se zabývá i policie.

Sexuální obtěžování řešila Masarykova univerzita už loni, kdy na hodinu skončil docent politologie kvůli sexuálnímu obtěžování studentky po večírku. Pedagog intimní sblížení nepopřel, ale tvrdil, že bylo po oboustranném souhlasu. Rektor Martin Bareš tehdy uvedl, že škola nebude případy sexuálního obtěžování tolerovat.

Odbornice: Univerzity zavíraly před problémy oči

„Nevhodné chování na akademické půdě je téma, které v posledních letech rezonuje celou společností. K obtěžování ale docházelo i dřív, jen o tom nebylo možné takto otevřeně mluvit,“ řekla Blesk Zprávám zakladatelka neziskové organizace Konsent, která dlouhodobě bojuje proti sexuálnímu a sexualizovanému násilí, Johanna Nejedlová.

Zároveň dodala, že podle nejnovějších výzkumů se se sexuálním obtěžováním setkalo 31 % všech studujících v Evropské unii s tím, že případy na Masarykově univerzitě nejsou ojedinělé.

Proč ale autority reagují až nyní, když např. stížnosti na pedagogické fakultě v Brně se týkají let 2013 až 2022, studentky pro Seznam Zprávy uvedly, že „škola problémy adekvátně nevyřešila a snaží se je ‚zamést pod koberec‘?“ Původně totiž univerzita uváděla, že kantory potrestala, ti však vyučovali dál.

„Osobně mi přijde, že se při řešení sexuálního obtěžování často točíme na tom, že neexistují hmatatelné důkazy. Z principu věci sexuální nátlak probíhá většinou za zavřenými dveřmi, fyzické důkazy tedy chybí a školy neví, jak si s tímto problémem poradit. Ve chvíli, kdy se ale snese větší počet stížností, nelze problém přehlížet. Zároveň některé univerzity prostě před problémem donedávna raději zavíraly oči,“ říká k situaci Nejedlová.

Feri míří k soudu za znásilnění. Psycholožka: Čím mladší oběť, tím horší trauma

Nejčastější je slovní forma obtěžování

Organizace Konsent pořádá pro studující workshopy, jak se při případném sexuálním obtěžování zachovat. Jak řekla Nejedlová, studenti a studentky se jim často svěří s tím, co zažili ze strany vyučujících.

„Nedávno nám psala studentka, které vyučující strkal ruce do vnitřní kapsy bundy s tím, že je to zajímavá hra, kterou by mohla hrát s dětmi. Při tom jí sahal na prsa. Nejčastěji se nám ale svěřují studující se slovní formou obtěžování – komentování vzhledu, nebo třeba prsou, dotazování se na sexuální život,“ říká Nejedlová. S různými druhy sexistických narážek se studující na akademické půdě setkávají nejčastěji.

Sexuální obtěžování i na středních a základkách

Instruktorka moderní sebeobrany Jasmína Houdek přednáší prevenci sexuálního násilí a obtěžování na středních i základních školách. Jak uvedla, se sexualizovaným násilím či poznámkami mají studující zkušenost nejen na univerzitách, ale právě i na nižších stupních našeho vzdělávacího systému.

„Setkala jsem se po své přednášce na základní škole s tím, že se mi studentky svěřily, že jejich tělocvikář má vůči ním nevybíravé poznámky typu, zda jsou ještě panny, zda mají už sex či menstruaci, či preferují dráždění prsty či ústy. Oznámila jsem to vedení dané školy a odpověď byla, že jde o postaršího zakladatele školy, kterého každý zná a má ho rád,“ svěřila Blesk Zprávám Houdek jeden z případů, na kterém vykresluje celý problém.

„Většinou se ví, že v pedagogickém sboru se něco takového děje, ale skutečně se to ‚zametá pod koberec‘ s řadou výmluv, např. že jiného učitele na daný předmět neseženou. Většinou to školy řeší domluvou, ale to nestačí,“ dodává Jasmína Houdek.

Zároveň říká, že je alarmující, že pokud vyplave podobný skandál na povrch, ukazuje se, že problém se sexuálním obtěžováním byl jakýmsi „veřejným tajemstvím“, o kterém se vědělo, ale nikdo nic neřešil. Jako příklad uvádí nedávnou kauzu s exposlancem Dominikem Ferim, o jehož údajném problémovém chování se mluvilo ještě předtím, než zasedl do Poslanecké sněmovny.

Oběti se bojí ohradit

Oběti mají velmi často strach se proti nevhodnému chování vymezit, zejména pokud je původcem někdo z vyučujících.

„Vyučující přeci rozhoduje o jejich dalším studiu. Když není jasně daný a komunikovaný postup, na koho se obrátit, je velmi pravděpodobné, že se situace nevyřeší. I případy, které někdo oznámil, často instituce přehlížely. Možná nevěděly jak na to, možná problém záměrně raději přehlížely. Mohlo se stát, že lidé, kteří měli informace, byli v blízkém pracovním nebo i přátelském vztahu s nahlášeným pachatelem nebo pachatelkou. Nahlášená osoba mohla mít také vysokou funkci a bezprostředně na ní závisela existence vyučovaného předmětu nebo oboru,“ vysvětluje Johanna Nejedlová, proč se o případech sexuálního či sexualizovaného obtěžování na školách mlčí.

Je třeba zavádět mechanismy prevence

Odborníci se shodují na tom, že je třeba na školách zavádět mechanismy prevence i řešení a v rámci systému řešení budovat nezávislé kontaktní místo, kam se mohou lidé, kteří se ocitnou v podobné situaci, obrátit.

„Pod tíhou skandálů to samozřejmě většina univerzit začne řešit, ale pokud se budeme bavit obecně, tak většina škol nemá nastavené mechanismy, jak tyto situace řešit a jedná se zejména o střední a základní školy. Je třeba o tom se studenty mluvit. Pokud nastoupíte na školu, v úvodních hodinách by mělo kromě rutinních věcí také být uvedeno, co je a není přijatelné ze strany žáků k učitelům a naopak, a pokud se něco takového stane, tak kam se lze obrátit,“ řekl Blesk Zprávám kriminolog Pavel Houdek a zároveň se pozastavil nad tím, proč příslušné orgány v těchto kauzách ihned nekonají.

„Máme v České republice v zákonech trestný čin sexuálního nátlaku, který se týká právě situací, kdy někdo využije mocenského postavení a vlivu, tedy např. učitel a žák nebo zaměstnavatel a zaměstnanec. Reprezentanti vysokých škol hovoří o neetickém jednání, ale skutečně je třeba se zamyslet nad tím, že jde o jednání, které je minimálně na hraně trestného činu a dost možná už za ní,“ upozornila Houdek.

Johanna Nejedlová se domnívá, že tím, že se poslední dobou dozvídá veřejnost o problematickém chování na akademické půdě časteji, je projevem probíhajícího „ozdravného procesu“.

„Některé školy už mají mechanismy prevence a řešení sexuálního obtěžování nastavené, jiné je připravují a některé naneštěstí stále otálí. Je důležité si říct, že pokud funkce, které mechanismy přináší, nebudou obsazovány důvěryhodnými a schopnými lidmi, nepřinesou zamýšlený efekt. Důležitá také je jasná a bezpodmínečná podpora řešení situace vedením škol,“ uzavírá Nejedlová.