Jeden z podvodníků nejprve poslal e-mail osmdesátileté ženě, které tvrdil, že byl její účet napaden a hrozí jí ztráta úspor. Zpráva i e-mailová adresa vypadaly jako od banky této ženy. Pachatel seniorce tvrdil, že je nutné, aby převedla veškeré úspory na zabezpečený účet, aby o ně nepřišla. Následně jí ještě přes aplikaci WhatsApp celou situaci dál vysvětloval a současně poslal odkaz na údajně bezpečný účet. „Poškozená uvěřila a muži e-mailem poslala své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví,“ doplnil mluvčí.

V několika dnech pak podvodník postupně převedl celoživotní úspory ženy ve výši asi 2,5 milionu korun na účet jiné padesátileté ženy, která je klientkou stejné banky jako první podvedená. Té pak zavolal z českého telefonního čísla opět s historkou, že je zaměstnancem dané banky a že byl bankovní účet ženy napaden. Ženě tvrdil, že jiný zaměstnanec této banky si na její účet přeposlal 2,5 milionu korun na hypotéku. „A bylo by tak dobré, aby tyto peníze vrátila, neboť se o převod již zajímají policisté,“ popsal historku podvodníka Rybanský. Ženu chtěl muž přimět, aby peníze převedla mimo banku.

Mladší žena nejprve podvodníkovi nevěřila. Následně jí ale zavolal druhý muž, tentokrát vydávající se za policistu. „Volal z telefonního čísla s předvolbou 974, které používá policie, dokonce majitelce poslal e-mail z adresy @pcr.cz (používané Policií ČR, pozn. red.) se souborem, který vypadal jako od policie,“ uvedl Rybanský. Ženě falešný policista opakoval historku o zneužití jejího účtu a tvrdil, že spolupracuje se zaměstnancem banky, který ji kontaktoval dříve.

Druhý podvodník už pak ženu přesvědčil k přeposlání všech peněz z jejího účtu, tentokrát prostřednictvím vkladů do kryptoměn přes tzv. bitcoinmaty podle pokynů pachatelů a QR kódů ve zprávách ve WhatsAppu. Podvodníci tvrdili ženě, že peníze po „očištění“ dostane zpět, což se ale samozřejmě nestalo.

Policie varuje

Mluvčí policie varoval, že podvodníci mohou v některých případech maskovat své e-mailové adresy a telefonní čísla, aby vypadaly jako od banky nebo od policie. Navíc mnohdy používají jména lidí, kteří u banky či policie skutečně pracují. Lidé by v žádném případě neměli podle Rybanského po telefonu sdělovat komukoli údaje ke svému bankovnictví a v případě neočekávaných telefonátů či e-mailů z banky klikat na odkazy nebo přeposílat peníze.

Video
Video se připravuje ...

Epicentrum Ondřej Kapr Pavlína Horáková