22°C
„Turistů a zvědavců, kteří neustále volají, kde kámen leží a abych je k němu zavedla, přibývá. Místo by si zasloužilo upravit, dát tam třeba lavičku, informační tabuli a zanést do map,“ zmínila žena.
O tom, jak vznikly obrazce na horní ploše kamene, panují dohady. Podle Haltofové a jejích měření se jedná o sluneční kalendář pasující do doby před čtyřmi tisíci lety.
Na horní straně kamene jde rozpoznat čtrnáct důlků. Dva jsou kulaté, ostatní čtvercové. Některé spojují úzké kanálky. Většina z nich míří k prostřednímu největšímu a nejhlubšímu důlku o průměru devět centimetrů.
Možná to byl obětní oltář
Další badatelé zvažovali, že jamkami, které jsou spojené kanálky, mohla při obřadech téct krev. Byl kámen využíván jako oltář pro magické či náboženské úkony pohanských kněží? Sloužil jeho povrch k porážce zvířecích nebo možná i lidských obětí? Existuje nějaké jiné řešení? Odborníci se k pátrání nemají.
Z boku balvanu je navíc vyrytý ondřejovský kříž a v rohu rovnoramenný. Kolem kultovního stolu vede kamenný věnec, jaký se v dávných kulturách budoval okolo mohyl.
Geologa nezaujal
Když paní Eva oslovila ministerstvo kultury ohledně kulturní památky, dostavil se k balvanu geolog. Ten pak ve své zprávě uvedl, že se poblíž asi nacházel lom a obrazce do kamene vyhloubili zřejmě kameníci během pauzy v práci. Kamenná zídka je podle něj hromada kamenů, kdysi připravených na odvoz.
„Logicky mi jeho dedukce nesedí. Jednak nikde v historii Tyry není zmínka o lomu a pak, proč by kameníci místo odpočinku dlabali do balvanu, když s kamením zápasili celý den? Hromadu na odvoz by také neurovnávali do tvaru zídky,“ soudí badatelka.
Pravěká sekyrka
Balvan považoval před lety za zajímavý nález i archeolog Michal Zezula z Památkového ústavu Ostrava. „Je škoda, že se u něj nenašel žádný pravěký materiál, který by ho pomohl datovat. Třeba keramika, zuhelnatělé dřevo,“ uvedl tehdy.
Teď to už neplatí! Opodál se před dvěma roky našla měděná sekyrka, která ležela v zemi pět tisíc let! Její nález možná se slunečním kamenem přímo nesouvisí, ale dokazuje, že tato část Beskyd byla skutečně osídlena už v pravěku a balvan může být pozůstatkem po Keltech či Markomanech, kteří se na Moravě vyskytovali ve 3. a 4. století i dříve.
VIDEO: Ostravské muzeum před časem připravilo dokument o životě a smrti dívky Mariany.
Život a smrt dívky Mariany poznáte na online výstavě Ostravského muzea Ostravské muzeum
