„Sošky nebo plastiky se příliš často na nalezištích neobjevují, a když ano, jde o jedinečnou věc,“ raduje se vedoucí výzkumu Peter Tóth z Masarykovy univerzity.
Podle vědců je soška z neolitu dokladem aktivit předků, které souvisejí s plodností. Lidé v době železné totiž často modelovali z hlíny zvířata, která žila v jejich bezprostřední blízkosti a se kterými běžně přicházeli do styku.
Těšetická figurka berana, pocházející z doby prvních zemědělců, má navíc zřejmě úmyslně odlomené rohy, končetiny a deformovaná varlata. „Může tak představovat doklad rituálu, během kterého byla plastika zničena. „Živá zvířata měla v tehdejší společnosti vysokou hodnotu. Záměrné zničení plastiky mohlo symbolizovat jeho usmrcení v rámci vykonávání rituálu,“ vysvětlil Tóth.
Svatyni neznají
Kromě posvátného účelu mohla figurka beránka sloužit také na každodenní použití, například jako dětská hračka. Svatyně či chrámy, kde se mohly rituální aktivity odehrávat, z prostředí střední Evropy archeologové dosud neznají. Poměrně běžné jsou ale v jihovýchodní Evropě a na Předním východě.
Unikátní nález mají na kontě dvě studentky – první je z brněnské Masarykovy univerzity a druhou je začínající archeoložka z Univerzity v Cardiffu. Beránka našly během odkryvu obydlí. Ležel ve stavební jámě, kterou tehdejší nositelé kultury s lineární keramikou využívali k těžbě hlíny na stavbu domu.
Jedlíkův hrob
Během posledního týdne výzkumu v Těšeticích –Kyjovicích objevili archeologové další zajímavost. Halštatský hrob z doby železné (asi 750 až 480 př. n. l.). Zemřelý v něm měl s sebou na své poslední cestě poměrně bohatou keramickou výbavu, bronzové šperky, železný nůž a byl to asi "jedlík", protože ho vybavili i masitou potravou.
VIDEO: Ve Veselí nad Moravou archeologové odkryli až 600 let staré kostry.
