Pohlavár KSČ Štrougal (97): Je lehce dementní, trestní řízení nechápe, uvedli znalci z Bohnic

Dva bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu jsou stíháni za podíl na zabití a zranění lidí na československých hranicích v době komunistické totality. Státní zastupitelství původně stíhání obou mužů zastavilo právě s ohledem na jejich duševní stav. Ústavní soud ale koncem loňského roku rozhodnutí žalobců zrušil s tím, že původní posudky nebyly nestranné.

Noví znalci z Psychiatrické nemocnice Bohnice podle právního zástupce poškozených Müllera uvedli, že sedmadevadesátiletý Štrougal trpí lehkou demencí. Smysl úkonů trestního řízení podle nich dokáže chápat jen velmi povšechně, formálně a nepřesně, a to jen v určitou denní dobu a v klidu domácího prostředí.

Případ Štrougal a Vajnar znovu otevřen: Pozůstalé a zraněné z hranic podpořil Ústavní soud

Müller dále sdělil, že jedenadevadesátiletý Vajnar má podle expertů mírnou kognitivní poruchu, která znamená větší poruchy pamětí a soustředění a rozhodování, než odpovídá věku. „V případném trestním řízení je nutné vše pomalu, srozumitelně vysvětlit, nespěchat, nezatěžovat dlouhými výkony,“ napsali podle advokáta znalci.

Oba muži se brání

Štrougal podle Müllera znalcům řekl, že jako předseda vlády nesměl zasahovat do práce ministrům. Vajnar jim podle advokáta sdělil, že s obviněním nesouhlasí, protože přechod státní hranice byl v dané době trestný čin a ti, kteří ji zkoušeli překročit, to museli vědět. Dodal, že on osobně se na věci nijak nepodílel a že nechápe, k čemu je její vyšetřování až v současné době.

Jakeše (†97) smrt zachránila před stíháním. Kůlem v plotě zůstal Štrougal!

O tom, zda bude trestní stíhání pokračovat, nebo se zastaví, nyní na základě posudků rozhodne pražské městské státní zastupitelství.

Stíhaných bylo více pohlavárů

Stíhání Štrougala a Vajnara zahájil v roce 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Bývalým politikům klade za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa (KSČ) Miloše Jakeše, který ale následně zemřel. Podle ÚDV kvůli nečinnosti této trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.

Stíhání bývalých představitelů komunistického režimu iniciovala trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opírá o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout. Štrougal a Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci, upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

ÚDV stíhá z podobných důvodů ještě bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka a někdejšího ministra vnitra Františka Kincla. U dalších lidí - včetně například někdejšího prezidenta Gustáva Husáka - bylo už dříve vysloveno, že zločin spáchali, stíhání však bylo zastaveno kvůli jejich úmrtí.