Krutá smrt mistra Jana Husa: Speciálně upravená hranice prodloužila agonii upálení
Uplynulo 610 let od popravy mistra Jana Husa a jeho smrt stále fascinuje veřejnost. Jako jeden z mnoha ve středověku zemřel na hranici obklopen plameny. Husova hranice byla ovšem podle dobového svědectví jiná oproti běžné zvyklosti. Jeden drobný detail tak patrně způsobil, že Hus před smrtí dlouho trpěl...
Učenec mistr Jan Hus (* kolem roku 1370 - † 6. 7. 1415), který o sto let předběhl jiné světové reformátory, skončil za kritiku katolické církve na popravišti. Jako kacíř byl souzen v Kostnici, která dnes leží na hranicích Německa a Švýcarska, a protože nikdy neodvolal své učení, byl odsouzen k smrti upálením.
Oproti běžným představám i mnohým uměleckým vyvedením ale Hus nestanul na klasické hranici - tou je myšlen kůl s obětí nad úrovní hořící hranice, jak se tehdy popravovalo běžněji. Husovo popraviště vypadalo jinak.
"Svazky dříví promíšené slámou obložili kolem jeho těla tak stojícího až po bradu," popsal ve své knize historik a archivář Jindřich Francek na základě svědectví Petra z Mladoňovic, spisovatele a kazatele, který zemřel v polovině 15. století. Hranice vystavěná až do výše odsouzeného nebyla tak divácky populární, protože trpící oběť nebyla vidět. Pro popravovaného šlo ovšem o smrt mnohem bolestivější - kouř, který by ho jinak brzy zbavil vědomí a udusil, totiž začíná stoupat až nad jeho hlavou. Podobně byla o 16 let později popravena i Johanka z Arku.
Johanka z Arku brojila proti kacířským Čechům a chtěla proti nim vést křížovou výpravu.