18°C
Libeňský most byl postaven v letech 1924 až 1928 a slavnostně otevřen k 10. výročí vzniku Československé republiky 29. října 1928 za účasti prezidenta Tomáše G. Masaryka. Konstrukční řešení nového mostu zpracoval František Mencl a Václav Dašek, architektonické ztvárnění bylo svěřeno významnému českému architektovi Pavlu Janákovi.
Nejdelší silniční most
Zajímavostí je, že po technické stránce není Libeňský most jedním mostem. Jedná se ve skutečnosti o soubor šesti mostních staveb o celkové délce 780 m. Dlouhou dobu šlo o nejdelší pražský silniční most a i dnes je čtrnáctým nejdelším mostem v Česku.
Jako první v Praze měl na svou dobu úctyhodnou šířku 21 m se dvěma pruhy pro tramvaje a dvěma pruhy pro silniční dopravu. Nejvíce viditelnou část soumostí tvoří přemostění řečiště Vltavy o pěti obloukových polích z prostého betonu, dosedajících na žulové mostní pilíře.
Podle představy Františka Mencla mělo jít o most těžký a důkladný. Poněkud těžkopádnou hmotu mostu odlehčil Pavel Janák skupinou osmi vyložených schodišť, která působí, jako by se vznášela ve vzduchu. V kontrastu k tomuto řešení jsou robustní pilíře, zakousávající se do proudu řeky a nesoucí odvážně vyložené balony s osvětlovacími stožáry.
Vnímáte most jako sochařské dílo?
Povrchy byly navrženy z pendlovaného umělého kamene, který mostu dodával zářivě bílou barvu. Libeňský most působí více než dopravní stavba jako expresivní sochařské dílo, most-socha, vynikající svou dokonalou formou, čistotou tvarů a jejich plasticitou. Ta vynikne zvláště při slunečném počasí, kdy se na mostě rozehraje působivá hra světla a stínů, modelujících jeho ostré hrany. Inspirace světově proslulým českým kubismem se zde nezapře.
Libeňský most jakožto svébytné architektonické dílo byl vysoce ceněn již v době svého vzniku a jako jediný z prvorepublikových pražských mostů byl publikován v dobovém tisku zabývajícím se architekturou, časopise Styl XI v letech 1931–32. Kromě toho si zahrál v několika předválečných filmech, i když spíše v roli místa sebevražd a útočiště lidí na okraji společnosti, prostitutek a zlodějů.
Ne vždy Libeňský...
Stal se také námětem pro jednu ze staropražských písniček Karla Hašlera »Pod Libeňským mostem«, kterou nazpívala šansoniérka Hana Hegerová. V běhu turbulentních dějin Libeňský most celkem čtyřikrát změnil název.
Od roku 1938 nesl název »Baxův most« podle prvního pražského primátora Karla Baxy, který stál v čele Prahy téměř po celý čas první republiky a toho roku zemřel. Za německé okupace se vrátil zpět ke svému původnímu názvu. Znovu přejmenován byl roku 1952 na počest bitvy u Stalingradu. Název »Stalingradský most« mu pak zůstal na dalších deset let.
Je smutným faktem, že Libeňský most nebyl od svého dokončení v roce 1928 nikdy výrazněji opravován ani pravidelně udržován. Ještě na konci loňského roku to dokonce vypadalo, že se namísto generální opravy dočká demolice. Neblahý osud se však podařilo zvrátit odborné i laické veřejnosti v čele s iniciativou „Libeňský most nebourat, rozšiřovat“. Doufejme proto, že již brzy bude tato jedinečná technická památka znovu ozdobou Prahy, nikoliv její ostudou.
