Ryby
Autor: CNC

28. únor <<< 29. únor >>> 1. březen

Lidé narození 29. února jsou Ryby.  

Svátek slaví Horymír

  • Ženský protějšek: Horymíra
  • Nejpoužívanější domácí podoby: Horymírek, Horek, Hori, Horča, Horyna, Míra, Mirek
  • Původ: Jméno Horymír nemá zcela jasný původ. Zřejmě jde o slovanské jméno, které znamená „ten, co usiluje o mír s horami nebo s horníky“. Horymír může také vycházet z keltštiny, kde „horsa“ znamená „bohyně koní“ a „maro“ je „slavný“. Význam by tak byl „slavná bohyně koní“.
  • Povaha: Horymírové jsou vzpurní rebelové. Neústupnost a hrdost je u nich spojena s empatií a pochopením ostatních lidí. 
  • Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí zejména pro muže narozené ve znamení Ryb, Raka, Kozoroha a Vah.

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >  

Přestupný rok

29. únor je spíše vzácný den, zpravidla nastává jednou za čtyři roky. Není to ale jediné pravidlo, které určuje, zda ten konkrétní rok přestupný je, nebo není. Poslední únorový den patří také boji proti vzácným chorobám. 

Celou situaci okolo přestupného roku způsobuje rozdílná délka tropického a kalendářního roku. Kalendářní rok má 365, při přestupním roce 366 dní. Tropický rok je doba, za kterou Země jednou obkrouží Slunce. Počítá se přes jarní bod, tedy bod, ve kterém se Země nachází při jarní rovnodennosti. 

Doba, kterou Země pro jeden oběh okolo Slunce potřebuje, není 365 dní, ale přesně 365,242 dní. Zhruba to tedy vychází na přestupný rok jednou za 4 roky. Aby ale nedocházelo časem k odchylce kvůli zaokrouhlení, vynechává se přestupný rok jednou za 100 let. Výjimkou jsou roky, které jsou zároveň násobkem 400. Takže zatímco v roce 2000 přestupný rok byl, v roce 2100 nebude – 2100 totiž není dělitelné 400. 

Mezinárodní den boje proti vzácným chorobám

Na poslední únorový den připadá také Mezinárodní den boje proti vzácným onemocněním. Jedná se o akci pořádanou organizací EURORDIS, která sdružuje pacienty se vzácným onemocněním na evropské úrovni. Problémy, kterým čelí lidé s vzácnými nemocemi, se týkají zejména včasné diagnózy, nedostatečného vzdělání lékařů a dostupnosti léků.

1920: Schválena Ústavní listina Československé republiky

29. února 1920 přijalo Národní shromáždění československé první republiky (období od jejího vzniku v roce 1918 do Mnichovské dohody roku 1938) Ústavní listinu Československé republiky. Její účinnost nastala 6. března 1920. Tím padla Prozatímní ústavu z 13. listopadu 1918 přijatá Národním výborem československým.

Tato první československá ústava měla pouhých 21 paragrafů a výslovně neupravovala formu státu. Podle ní se začaly rozsudky vyhlašovat „jménem republiky“ a také se v ní poprvé v naší historii psalo o prezidentovi republiky.

Ústavní listina Československé republiky měla již 134 paragrafů. Její úvodní část, tedy preambule, byla inspirována Ústavou USA. Z ní byl převzat celý první odstavec, až nato, že v americké Ústavě se píše o „lidu Spojených států“ a v československé o „národu československém“.

Listina mj. deklarovala Československo demokratickou republikou v čele s prezidentem a suverenitu lidu. Moc zákonodárnou podle ní tvořilo dvoukomorové Národní shromáždění. Sněmovna měla 300 členů volených na šest let, Senát polovinu volených na osm let. Zakotvovala dokonce možnost referenda.

Byla jí zaručena rovnost, svoboda osobní a majetková, svoboda domovní, tisková, právo shromažďovací a spolkové, petiční, listovní tajemství, svoboda učení a svědomí, svoboda projevu mínění, svoboda náboženská a zvláštní ochrana manželství.

Tato ústava zůstala v platnosti do 9. května 1948, kdy byla zrušena komunistickým režimem a nahrazena novou, nazývanou také Ústava 9. května. Tu ale tehdy ještě úřadující prezident Edvard Beneš odmítl, nepodepsal ji a abdikoval. Po únorovém puči jejímu vstoupení v platnost již nic nebránilo. Došlo k tomu o měsíc později.

Kdo se narodil 29. února

Svět