1. září: Svátek má Linda. Je den, kdy v Evropě začala 2. světová válka

Zpět
na

Panna

Autor: CNC

31. srpna <<< 1. září >>> 2. září

Lidé narození 1. září jsou Panny.

Svátek slaví Linda

Mužský protějšek: nemá
Nejpoužívanější domácí podoby: Lindička, Linduška, Lindi
Původ: : Jméno Linda nemá zcela jasný původ. Vycházet může ze španělského slova „linda, které znamená „krásná“. Lze jej také odvodit od německého výrazu „lind“, jehož význam je „jemná“, „něžná“. Jméno mohlo také vzniknout zkrácením jmen, které slovem „linda“ končí, jako například Belinda, Adelinda apod.
Povaha: Lindy jsou inteligentní a cílevědomé. Bývají neústupné a mají problém dělat kompromisy
Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí pro ženy narozené ve znamení: Ryb, Berana a Střelce.

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >

1. září – Invaze do Polska

1. září 1939 zahájilo nacistické Německo invazi do Polska a tím odstartovalo 2. světovou válku. Útoku předcházel podpis paktu Molotov-Ribbentrop z 23. srpna téhož roku, který rozdělil východní Evropu mezi sféry německého a sovětského vlivu. Důvodem, kterým Německo hájilo útok na Polsko, bylo přepadení vysílačky v Gliwicích v noci 31. srpna, které ovšem zorganizovalo Gestapo.

Invaze pak začala před pátou hodinou ráno 1. září ještě dříve, než Německo vyhlásilo Polsku válku. Polská armáda se nejdříve chtěla bránit na hranicích. To se ovšem brzy ukázalo jako nemožné. Poláci se proto plánovali stáhnout k hranicím s Rumunskem, kde se chtěli bránit do útoku Francie a Velké Británie na Německo ze západu. Tento plán ovšem zhatila sovětská invaze.

Polsko ovšem nikdy během války oficiálně nekapitulovalo. Naopak se řada vojáků zvládla přes Rumunsko a Maďarsko do Francie a Velké Británie, kde pokračovali v boji. Polské síly na západní frontě posilovali i poláci žijící ze zahraničí nebo lidé, kterým se podařilo prchnout z nacistických území. Na konci války tak na západní frontě bojovalo na čtvrt milionu Poláků.

Další se zapojili na východě. Původně se polská armáda na východě zformovala kolem generála Wladyslawa Anderse, která ovšem v roce 1942 přešla v Íránu pod britské velení. Sověti na to zareagovali tím, že ze zbylých Poláků na svém území zorganizovali Polskou lidovou armádu, kterou ovšem sami řídili.

Poláci ovšem nikdy nepřestali bojovat ani na domácí půdě. Na územích okupovaného Polska se brzy utvořily různé skupiny odboje. Hlavními představiteli byl takzvaný Polský podzemní stát a jeho ozbrojená složka Zemská armáda, kterou podporovala polská exilová vláda. Kromě toho v Polsku působili i komunističtí partyzáni. Dohromady pak v době své největší síly měl domácí odboj více než 600 tisíc členů.

Den Hnutí nezúčastněných zemí

Hnutí nezúčastněných zemí je mezinárodní organizace. Vznikla 1. září 1961 v Bělehradě, kde se sešli zástupci 25 zemí, které nebyly zapojeny do žádných mocenských bloků.

Tehdy, v období studené války, chtěli představitelé Jugoslávie, Indie, Egypta, Kuby a mnoha dalších zemí vytvořit protiváhu dominujícím mocnostem, kterými byly USA a Sovětský svaz. V současné době má hnutí 120 členů a 17 pozorovatelů. Od roku 1981 je 1.září dnem Hnutí nezúčastněných organizací.

Kdo se narodil 1. září

1918 – Lubomír Koželuha, zpěvák, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 10. září 2008)
1929 – Květa Fialová, herečka († 26. září 2017)
1950 – Jakub Noha, folkový písničkář, kytarista, textař a básník
1955 – Jaroslava Kretschmerová, herečka
1964 – Petr Fejk, bývalý ředitel pražské zoologické zahrady
1964 – Petr Fiala, politolog, vysokoškolský učitel a politik