7°C
Boj s terorem je v Unii na mrtvém bodě. Analytik: Na účinná opatření zapomeňte
Británie je po červnovém referendu na odchodu z EU, ale její eurokomisař dostane na starost unijní bezpečnost a boj proti terorismu. Podle analytika Jana Kováře to není zrovna rozumné a upozorňuje na možný problém především s pasivitou nového komisaře. Jeho mandát totiž pravděpodobně skončí ještě před koncem funkčního období Evropské komise. Boj proti terorismu je podle celoevropského průzkumu pro lidi velmi důležitý, ale ukazuje se, že EU v tomto ohledu tápe.
Více než 86 procent Čechů by si podle celoevropského průzkumu Eurostat přálo, aby Evropská unie účinněji a intenzivněji bojovala proti hrozbě terorismu. Je to vůbec nejpalčivější otázka, která trápí i ostatní Evropany (stejný názor má 82 procent z nich).
Jenže celoevropský boj by v následujících měsících nemusel být tak efektivní, jak by mnozí očekávali. Oblast bezpečnosti a boje proti terorismu totiž v Evropské komisi dostane britský diplomat Julian King. Přidělit mu tuto odpovědnost se rozhodl její předseda Jean-Claude Juncker.
Silná evropská armáda nebude
Podle expertů má však toto rozhodnutí hned několik problematických stránek. „Problém nastává v otázce kontinuity a také vůle Británie se podílet na navrhování a prosazování nových opatření v rámci EU,“ řekl Blesk.cz Jan Kovář, výzkumník z Ústavu mezinárodních vztahů. Protiteroristická strategie EU je sice podle něj do značné míry postavena na osvědčeném britském modelu, právě odchod Británie v tomto ohledu situaci komplikuje.
„Nezdá se z tohoto pohledu příliš rozumné dávat britskému komisaři dané portfolio,“ myslí si Kovář. Plánem Británie je totiž opustit EU ještě před koncem funkčního období současné Komise.
Naděje vkládané do evropského boje s terorismem bychom tak měli spíše brzdit. EU má totiž v této oblasti jen omezené pravomoci a jejich rozšiřování v dohledné době je prakticky nereálné. „EU má spíše koordinační pravomoci, jde tedy o to koordinovat součinnost národních bezpečnostních a informačních složek a systémů. Pravomoci komisaře jsou tedy do značné míry omezené,“ vysvětluje Kovář.
Vznik evropské armády či bezpečnostní agentury, která by s teroristy zametla, je tak velmi nepravděpodobný. Analytik navíc dodává, že spolupráce bezpečnostně-informačních složek jednotlivých států a především výměna informací o teroristech je v rámci schengenského prostoru nejdůležitější, ale v tuto chvíli má značné rezervy. Zlepšení je přitom v nedohlednu.
Sjednocovat bude ten, kdo „rozbíjí“
„V rámci členských států převládá odpor vůči centralizaci těchto pravomocí často pocházející ze vzájemné nedůvěry, co se týče například výměny informací. Některé členské státy je prostě nechtějí vyměňovat, neboť nevěří druhým v tom, jak s nimi budou pracovat,“ uzavírá Kovář.
Je tedy nepravděpodobné, že právě tuto nedůvěru zlomí komisař ze země, která se rozhodla z EU odejít a smysl centralizace tak úplně popřela.
Svět rozjebali americké vládnoucí elity a to jsou téměř výlučně židé.