Život na českých horách zachraňuje 13 psů. Víme, proč mezi nimi chybí bernardýn

Pavel Smejkal je členem Horské služby 21 let. Psovodem se stal před šesti lety a se svými dvěma svěřenci Bárou a Classem má za sebou na třicet pátracích akcí v horách a na žádost policie i mimo horský terén.

Odkud se vzal legendární bernardýn se soudkem rumu?

Bernardýn pochází ze Švýcarska, kde je lidé využívali a v jednom klášteře, tuším, stále využívají i na nošení nákladů. Dávali jim soudky s nápoji, lidé si to fotili a odtud se to pravděpodobně dostalo do povědomí.

Můžeme i ve službách Horské služby potkat bernardýna, byť bez soudku?

Bernardýny nemáme, protože je to plemeno poměrně mohutné a na dopravu psů používáme i vrtulník. Ten má samozřejmě omezenou nosnost. Nejvíc máme německých ovčáků, měli jsme i labradory, v současné době využíváme i border kolii a jednoho československého vlčáka.

Kolik psů Horská služba má a na kterých horách nám mohou zachránit život?

Máme 13 psů v aktivní službě a další se připravují. Každý psovod má většinou dva psy, protože relativně dlouho trvá, než projdou výcvikem, složí zkoušku a mohou být nasazeni do pátrání. V Krkonoších máme sedm psů, po dvou v Jizerských a Orlických horách, jeden je v Beskydech a jeden na Šumavě. Na Šumavě se připravuje druhý pes a psovod se psem se připravuje i v Jeseníkách, které zatím obsazené nejsou.

Psi horské služby musí splňovat mnoho předpokladů. Foto z lavinového cvičení záchranářů | Horská služba/Ilona B.

Jaká plemena jsou vhodná? Která se na náročnou službu osvědčila nejvíce?

V podstatě to může být jakýkoliv pes vhodné velikosti, ale používáme je hodně v zimě, takže musí vydržet drsné podmínky. Nemůže to být ani úplně malý pes, protože při práci v terénu musí být schopen překonávat překážky, na laviništi i metrové kvádry sněhu a samostatně se pohybovat.

Co se povahových vlastností týká, musí mít bezkonfliktní povahu. Psi jsou často přepravováni ve stísněných podmínkách a úzce spolupracují i při plošném hledání, když hledají v rojnici. Musí být proto schopen pracovat s ostatními.

Důležitá je také vytrvalost, chuť do práce, pátračky jsou mnohahodinové, někdy i několikadenní. A v neposlední řadě musí být takový pes poměrně učenlivý. Vhodná je i samostatnost a inteligence. Může se totiž stát, že odběhne k silnici, kde jezdí auta atd.

Hodí se pro takovou práci spíše pes, nebo fena?

Opravdu záleží spíše na povaze. Je ovšem pravda, že fenky mají nevýhodu v podobě hárání. Pokud tedy má psovod fenku, tak ta musí být vykastrovaná, aby byla nasazení schopná kdykoliv během roku a aby s ní mohli ostatní psi spolupracovat. Přece jen příroda je velmi silná, kdyby v takovou chvíli fena hárala, nebyl by pro ostatní psy hledaný člověk tím nejdůležitějším.

Pochází psi Horské služby stejně jako policejní psi z chovné stanice v Domažlicích?

Je věcí každého psovoda, kde si psa pořídí. Ovšem z Domažlic máme pět německých ovčáků a musím říci, že se velmi osvědčili. Jsou zdraví s vhodnými povahovými vlastnostmi. Rozhodující ale je, aby byl pes ze zdravého chovu.

Jak probíhá výcvik záchranářského psa a jak dlouho trvá?

Výcvik trvá přibližně dva roky. Cvičíme je na vyhledávání jakéhokoliv lidského pachu, protože většinou nemáme k dispozici pachový vzorek konkrétního pohřešovaného člověka. Psi musí samozřejmě splnit i příslušné zkoušky, atest skládající se ze dvou částí – zimní a letní. A každý rok se tato zkouška opakuje. Psi pak slouží do 8 až 10 let, kdy už jsou přece jen starší a pomalejší, někteří začínají mít zdravotní problémy. V tu dobu už si musí psovod cvičit druhého psa.

Samotný zákrok v terénu probíhá jak?

Chodíme a hledáme většinou v rojnicích. Naším úkolem je propátrat určité území a v něm pohřešovaného najít, nebo sdělit, že tam nikdo není. Dobře vycvičený pes je schopen ucítit člověka na vzdálenost i 200 metrů, samozřejmě pokud vítr fouká směrem od člověka ke psovi.

Když pes najde jakéhokoliv člověka, je vycvičen tak, aby u něj zůstal, ale nedotýkal se ho. A pak štěká a štěká, dokud nepřijde jeho psovod. Velkým pomocníkem jsou nám GPS navigace. Každý pes má na obojku vysílač a každý ze záchranářů má u sebe přijímač. Vedoucí pátrací akce tak doslova v přímém přenosu vidí, kde kdo je a jaké území už bylo propátrané.

Kolik z vašich psů již zachránilo lidský život?

Nerad bych jmenovitě vypočítával, ale spousta psů v naší brigádě už někoho našla. Důležitá je vždy týmová práce, chodíme v rojnicích, propátráváme určité území. Je jedno, jestli zraněného či pohřešovaného člověka najde pes X, nebo pes Y. Důležité je dobře fungovat jako tým.

Velmi mnoho zásahů v Krkonoších měl na kontě pes Jago, ten však letos v listopadu zemřel. A mohu pochválit našeho „šumavského“ psa Bada, který v loňském roce vyhrál mistrovství ČR IZS v plošném vyhledávání.

Podívejte se na fotografie psích záchranářů: