Studna majora Zemana: Seriálový a pravý major vzpomínají na masakr ve Vonoklasech

Karel Malý nastoupil k policii v roce 1961. Sloužil krátce v Brně a Berouně, vypracoval se na špičkového kriminalistu. Řídil vyšetřování orlických vražd a pomohl při dopadení Stodolových.

Major-vyšetřovatel kriminálky Malý a herec v roli majora Brabec si padli do oka hned, jak se v pražských Holešovicích setkali. A začali vzpomínat, jak na ně případ Studna zapůsobil a co z něj ani dnes nedokážou vytěsnit z paměti.

Fakta a scénář

„Produkce seriálu Třicet případů majora Zemana na barrandovské pláni postavila naprosto věrnou kopii domu i zahrady se studnou,“ vzpomíná Vladimír Brabec. „Já jsem ale přímo na místě činu nikdy nebyl, nelákalo mě.“

Major ve výslužbě Malý na tom místě strávil několik dní. „Bez toho to nešlo, vždyť tam byli dva mrtví a případ vzbudil velkou pozornost. Dělali jsme na tom nepřetržitě, v kancelářích jsme i spali a po pár hodinách jsme jeli zase zpátky do terénu.“

Dodnes vzpomíná major Malý na obrovský nepořádek u domu a na zahradě. „To spáleniště prohledat a zdokumentovat byla fuška, ale povedlo se a právě to vedlo k objasnění.“

Herci a neherci

„Herec musí hrát, kriminalista vyšetřovat – za každého režimu. A když je to dobré, lidé to ocení,“ je přesvědčen Vladimír Brabec. Major Malý souhlasí a přitaká i hercovým slovům že „dělají potřebnou práci se strašlivými věcmi.“

„Zvyknout si na to ale nejde,“ říká kriminalista, který mimo jiné řídil vyšetřování případu orlických vrahů a pomáhal dopadnout a usvědčit vraždící manžele Stodolovy.

Podle něj byla ve Vonoklasech rozhodující analýza krevních stop na skružích studny. „Do té studny jsem se v seriálu také spouštěl,“ směje se Vladimír Brabec. „Vykopali ji ale hlubokou jen o něco víc než metr. Pro potřeby natáčení to stačilo.“

Jací oba byli

Major Malý chválí herce Brabce za způsob, jakým ztvárnil kriminalistu ve Studni. A herec vzpomíná, že vlastně jediné policejní »školení«, které v souvislosti se seriálem absolvoval, byla návštěva muzea Kriminalistického ústavu v Bartolomějské ulici v Praze. „Z těch vrahounských nástrojů a zdokumentovaných příběhů ze života šla opravdu hrůza.“

Karel Malý souhlasí a říká, že nejhorší je, když se profesionálům plete do práce politika. „Když vyhlásil svou první amnestii prezident Havel, dostali se z vězení i vrazi. Jeden byl na svobodě jen pár dnů a v Klučově u Českého Brodu zavraždil matku a dvě její dcery. Tu nejmladší po smrti znásilnil. Dojít k tomu nemuselo.“

A jak je to v herecké branži? „Něco jako úlitba režimu existovala a existuje,“ přemýšlí Brabec. „Ale lidi si to přeberou,“ dodává herec.

Brutalita

Co pro každého z nich bylo nejtěžší v souvislosti s případem Studna?

„Pro mě určitě spousta úkolů, které bylo třeba řešit v běhu a současně. Šéf naší skupiny, major Josef Strouhal, byl vynikající organizátor. Na rozlousknutí masakru ve Vonoklasech má lví podíl,“ říká Karel Malý.

Vladimíra Brabce zase dodnes šokuje brutalita, která případ Studna prostupuje.

„Právě bezcitnost, s jakou někdo rozhoduje, byť pomatený, o druhých, je nestravitelná,“ je přesvědčen. Režisér Sequens podle něj odvedl dokonalou práci. „A tak, i když jsme při natáčení občas čekali, než nad námi přeletí letadlo do Ruzyně a přestane rušit záběr, točili jsme to moc rádi.“

Oba majoři, reálný i filmový, svou práci milovali a milují. „Byla a je to pro nás droga,“ shodli se před rozloučením. Nebýt Nedělního Blesku, nikdy by se zřejmě takto nesetkali.