Před 70 lety zvolili tyrana Gottwalda prezidentem. „Kroutit krky“ se učil v Moskvě

Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident seděl na Pražském hradě pět let, životní dráha jedné z osudových postav československých dějin, která má na svědomí mnoho nevinných obětí, se uzavřela v březnu 1953.

Vyučený truhlář

Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice. Vyučil se truhlářem a od roku 1921 byl členem KSČ. Na výsluní stranické politiky se dostal ve svých 33 letech, když se na přelomovém pátém sjezdu KSČ v roce 1929 postavil do čela stranických pučistů a vyhlásil bolševizaci strany.

Zemřel přesně před 65 lety. Gottwald moc pil a bál se jezdit do Moskvy, říká historik

Jeho skupina se prosadila především díky dogmatickému přebírání tehdejších směrnic Komunistické internacionály. Gottwaldovy parlamentní výroky z prosince 1929 o tom, že komunisté se do Moskvy jezdí učit „jak vám zakroutit krk“, jen dokreslují linii tehdejšího vedení KSČ.

V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti Tomáši Garriguovi Masarykovi a kromě neúspěchu si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do SSSR. Druhou světovou válku strávil v moskevském exilu.

Smutná výročí

V roce 1945 se Gottwald stal předsedou KSČ a tuto funkci vykonával až do své smrti. V květnu 1946 vyhrála jeho strana volby, když získala téměř 40 procent hlasů, a Gottwald se stal premiérem. Komunisté také umožnili Edvardu Benešovi jednoznačné znovuzvolení do prezidentského úřadu a jejich vliv na nemocí oslabeného prezidenta se tak ještě zvýšil.

Důsledkem nastolení „opravdové“ marx-leninské cesty byl komunistický převrat v únoru 1948. Beneš nakonec 7. června abdikoval a Gottwald několik dní poté usedl do uvolněného prezidentského křesla. Od února 1948 se také prohlubovalo jeho vazalství na Moskvu.

Smrt po návratu ze Stalinova pohřbu

Začátkem 50. let byl Gottwald již v podstatě pasivním vykonavatelem Stalinových direktiv, a je tak přímo odpovědný za roky nezákonností, policejní zvůle a procesů, které nakonec zasáhly i samotné vedení KSČ.

Gottwald zemřel několik dní po návratu z pohřbu sovětského diktátora Josifa Stalina v Moskvě. Bylo mu 56 let. Gottwald, alkoholik, který dlouhodobě trpěl venerickou chorobou, skonal zřejmě na krvácení do hrudníku z prasklé výdutě na aortě.

Zápotocký pokračoval v Gottwaldově linii represí a čistek

Pouhý týden po úmrtí prvního komunistického prezidenta Gottwalda 14. března 1953 byla republika bez hlavy státu. Už 21. března byl jeho nástupcem zvolen tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký. Ve volbě prezidenta, při které se volilo aklamací, byl jediným kandidátem a hlas mu dalo všech 271 přítomných poslanců.

Původně sociální demokrat Zápotocký patřil k vlivným členům KSČ od jejího vzniku v roce 1921 a ve vedení se udržel i po Gottwaldově ovládnutí strany v roce 1929, po kterém se věnoval odborům. Za války byl vězněn v koncentračním táboře, po návratu se opět zapojil do politiky. Po květnu 1945 se stal předsedou Ústřední rady odborů a zakotvil i v nejvyšším vedení KSČ. V únoru 1948 se Zápotocký jako odborářský šéf významně podílel na komunistickém převratu. V červnu 1948 vystřídal Gottwalda v křesle předsedy vlády a po jeho smrti  jej nahradil i ve funkci prezidenta.

Vila rudé šlechty na prodej! Za 70 milionů. Těchto »zdí« se zmocnili Gottwaldova dcera a zeť Čepička

Za jeho působení ve funkci pokračovaly politické procesy, které stály život a svobodu mnoho nevinných lidí. Ještě v roce jeho nástupu do funkce byla provedena měnová reforma, která připravila obyvatele o úspory. Zápotocký přitom ještě dva dny před reformou tvrdil, že takový krok nepřipadá v úvahu. Měnová reforma byla všeobecně vnímána jako státní krádež, vyvolala řadu protestů a byla jedním z důvodů vyloučení Československa z Mezinárodního měnového fondu. Zápotocký zemřel 13. listopadu 1957. Jeho nástupcem se stal Antonín Novotný.