Čtvrtek 24. září 2020
Svátek slaví Jaromír, zítra Zlata
Oblačno, déšť 22°C

Pithart Beneše za komunisty „sjel“, děkan ho hájí: Tragická postava dějin

Autor: Jaroslav Šimáček - 
27. února 2018
06:05

Edvarda Beneše, který v rozhodující okamžik února 1948 ustoupil komunistům, nešetří někdejší šéf Senátu a expremiér Petr Pithart. Podle něj Beneš v rozhodujících chvílích neobstál. Děkan Právnické fakulty UK v Praze Jan Kuklík je však v souvislosti s únorovým komunistickým převratem, od kterého uplynulo 70 let, k Benešovi smířlivější. Do složité situace ho vmanévrovali i ministři, kteří podali demisi. A v jeho rozhodnutí ho i nechali.

„Edvarda Beneše česká společnost stále velmi šetří. On je tou osobou, o které se raději nemluví, protože diskuse o něm stále rozděluje společnost. Nejsem sám, kdo si myslí, že v rozhodujících chvílích neobstál,“ pronesl expremiér Petr Pithart o někdejším československém prezidentovi.

„Některá jeho poválečná rozhodnutí mu nemohu odpustit ani při vší úctě ke všemu, co pro Československo při jeho vzniku vykonal a pod jak obrovským tlakem musel v únoru 1948 jednat. A to i s přihlédnutím k tomu, jak moc nemocný už tehdy byl,“ dodal. Beneš 25. února 1948 přijal požadavky Klementa Gottwalda na rekonstrukci vlády - nahrazení demokratických ministrů, kteří podali demise, komunisty. A jeho krok dodnes budí vášně.    

Video Lidem naháněly lidové milice strach. A komunisté se na převrat připravovali dlouho dopředu, říká historik - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy

Tragická postava Edvarda Beneše

„Komunistická strana po celých 40 let využívala faktu, že převzala moc v zásadě ústavním způsobem, že Beneš vyhověl návrhům premiéra Klementa Gottwalda. To byl důležitý aspekt toho, jak se únorové události vykládaly celých 40 let,“ připomněl děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík. Uvedl to na konferenci „′Vítězný′ únor po 70 letech aneb Jak jsme si nastolili diktaturu, která proběhla v prostorách Poslanecké sněmovny. 

„Edvard Beneš je skutečně takovou tragickou osobu československých dějin v těch dvou klíčových okamžicích 1938 a 1948,“ připustil Kuklík a zmínil: „Beneše můžeme kritizovat za mnohé, určitě je možné kritizovat Beneše za tu předchozí politiku (…), ta jeho role v únorových událostech je problematická z pohledu, že on mohl postupovat eventuelně nějak jinak, pokud by cítil nějakou výraznější podporu veřejnosti.“ Podporu měl Beneš ze strany studentů a některých členů akademické obce, ale to nebylo dostatečné, dodal děkan. 

Ústava jako ementál

Především na zvážení Beneše bylo podle tehdejší platné Ústavy z roku 1920 to, zda demisi nekomunistických ministrů přijme, a nebo ne. Byla to politická, nikoli ústavní otázka, upozornil Kuklík. Ovšem i na to, že tehdejší Ústava v řadě momentů připomínala „ementál“. „Je to skutečně osobnost Edvarda Beneše, která držela to klíčové rozhodnutí,“ zmiňuje Kuklík.

Video Když promluví zdi: Benešova vila - Zuzana Štíchová, Jan Jedlička

V hodnocení Beneše za jeho počínání v roce 1948 a ustoupení komunistům děkan připomíná, že byl prezident postaven před složitý úkol. A to samotnými ministry, kteří podali demise. Beneš například mohl odvolat jen některé ministry, ti však de facto přenesli rozhodnutí i finální odpovědnost čistě na něj. „Komunistická strana byla informována předem o taktice nekomunistických ministrů… Nebyla to ani otázka momentu překvapení,“ zmínil Kuklík.

Podle něj Beneš zvažoval celou řadu eventualit, sešel se i s generály a nebylo to tak, „jak se to někdy portrétuje, že řekl, že neustoupí a pak jako vždycky ustoupil“. Kdyby prezident demokratické ministry neodvolal, neměli už pomalu ani kde úřadovat. „Oni do určité míry nechali prezidenta v rozhodnutí tím, že neodstoupí. A to si myslím, že není úplně spravedlivé ponechat jenom na Edvardu Benešovi,“ prohlásil děkan Kuklík.

Nikdo v průběhu politické krize nepřišel s jinou eventualitou, jiným plánem proti postupu komunistické strany. Pro Benešovo rozhodnutí tak lze dle něj najít i pochopení. „Podle mého názoru Beneš dospěl k přesvědčení, že v zásadě v krizi zejména ze zahraničněpolitických důvodů nemá příliš jiných možností (...) ,“ uzavřel děkan.

Více o Eduardu Benešovi se dočtete na webu Reflex.cz

Samo ( 27. února 2018 08:50 )

Pithart nikdy nebyl ani v ODS, ani TOP 09 tudíž nebyl ani pravicový politik, on pouze kandidoval za KDU-ČSL, což nebyla nikdy pravicová strana, ale strana středu s některými levicovými názory.

salto ( 27. února 2018 08:04 )

Rozkládal KSČ zevnitř, ostatně jako mnoho jiných ódéesaků, topáků atd.

Felix Julec ( 27. února 2018 07:10 )

Pithart žvaní jako vždycky.Tehdejší "pravice"stejně jako ta dnešní,nebyla schopna se na ničem dohodnout a výsledek se dostavil.

vilda696 ( 27. února 2018 06:58 )

To moralizuje ten pravý Petr Pithart člen KSČ od r 1960

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud