Zavadil: Pane Bárto, to co mně vadí nejvíc, je to strašný jednání. … Když někdo na starý lidi, a na autobusový zájezdy jezdí jen velmi starý lidi, jestli se na ně řve, jestli se odvádějí kamsi bokem… Vy říkáte: oni si kupují, ale oni si nekupují, oni podepisují převzetí dárku, a to je kupní smlouva.
Bárta: Já vám to řeknu takhle, bavíme se o tom, že největší problém jsou prodejci, proč si myslíte, že jsem tady?
Z: Já vím, jak funguje princip, já jsem v tom už dvacet let.
B: A jak vám prodávaj prodejci? Máte dobrý, nebo špatný prodejce?
Z: Prodávají výborně a můžu vám říct, měl bych jich sto, kdyby prodávali jako vám. Já jich mám dvacet, protože mi záleží na tom, aby byli slušní.
B: A víte, kolik jich máme my? Máme se tady dohadovat?
Z: Máte pět týmů, ale zaplať pánbů aby už nebyly, protože já v těch Šmejdech (dokumentární film, pozn. red.) viděl, jak se k lidem chovaj!
B: Ti Šmejdi, tak to vůbec nemá co společnýho s Beckem…
Z: Už máme všichni teď ten cejch, že jsme nepoctivci…
B: Přesně tak, proto jsem tady taky…
Z: Děláme přímý prodej, jsme šmejdi a hotovo.
B: Proč si myslíte, že jsem tady? Myslíte si, že mám rád, když mi někdo říká, že jsem šmejd?
Z: Ale víte, co je ještě horší, že mi to říkají kvůli vám!
B: A proč kvůli nám, co to tady vyprávíte? Celej ten princip vznikl kvůli tomu, že to tady nikdo nehlídal…
Z: Vy jste si to snad měli hlídat, proboha…
B: Co udělá špatný prodejce, kterýho já vyhodím? Založí si vlastní firmu, a to jsou ti největší šmejdi.
Z: To na mě nemusíte křičet, to já vím taky.