Diplomaté blízcí jednání dnes podle agentury Reuters informovali, že bylo dosaženo prozatímní dohody o mechanismu vedoucímu ke zrušení západních sankcí proti Íránu. Šestice mocností vyjednávajících s Teheránem - USA, Čína, Rusko, Británie, Francie a Německo - se ale neshodla na tom, jak by měla příslušná rezoluce RB OSN vypadat, která by sankce sice zrušila, ale zároveň již dopřed předvídala jejich obnovení pro případ, že by se Írán nepodřídil budoucím dohodám.

Obě strany se dohodly na tom, že jednání o íránském jaderném programu budou pokračovat do 7. července. Původní lhůta pro uzavření dohody, která nahradí přechodnou smlouvu, měla vypršet 30. června. Teherán zároveň podle diplomatů souhlasí s klíčovou podmínkou současných jednání, jakou je významné omezení množství obohaceného uranu, z něhož lze vyrobit jadernou zbraň.

Na základě předběžné dohody z listopadu 2013 Írán souhlasil s tím, že omezí své zásoby nízko obohaceného uranu na úroveň mírně přesahující 7,6 tuny a jakékoliv další množství přemění do takové formy, jaká by podle odborníků jen obtížně šla znovu použít k výrobě jaderných zbraní. Nicméně zhruba před měsícem MAAE uvedla, že Írán má přes osm tun obohaceného uranu, což vzbudilo obavy, že Teherán svůj závazek nesplní. Írán léta tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně k mírovým účelům.

Jednání s Íránem, která několik let stagnovala, loni pokročila. Podařilo se vyjednat dočasnou dohodu a letos v dubnu pak základní body dohody trvalé. Jejím smyslem je zpomalit íránský jaderný program, což znamená snížení jeho kapacity k výrobě jaderné zbraně. Izrael navrhovanou dohodu kritizuje jako velký ústupek, který Íránu nezabrání získat atomovou bombu v budoucnu. Za ústupky mají být zrušeny protiíránské sankce.

Velkou otázkou jsou kontroly íránských jaderných zařízení, do nichž mnohé ze šestice zemí, která s Íránem jedná, řadí také některé vojenské objekty.