Listina, která byla 15. června 1215 stvrzena pod tlakem baronů anglickým králem Janem I. Bezzemkem a která omezovala panovníka ve prospěch šlechty a měšťanstva, je základním dokumentem moderního ústavního práva a občanských svobod.
Britský premiér David Cameron prohlásil, že povinností dnešních Britů je zachovat tento dosažený "významný úspěch". Oponenti ho ale obviňují, že se snaží práva lidí podkopat. Jeho konzervativní vláda chce totiž nahradit současný výnos o lidských právech novým zákonem o právech. To podle kritiků může oslabit ochranu lidských práv v zemi, dodala AP.
Magna Charta Libertatum také povolovala vznik rady nejvlivnějších mužů království, která je považována za předstupeň dnešního parlamentu. Stanovovala ale hlavně některá základní práva a svobody, například rovnost před zákonem a právo na spravedlivý proces. Byla inspirací pro řadu pozdějších právních dokumentů, včetně americké ústavy či Všeobecné deklarace lidských práv.
