Udržení honosného rodového sídla bylo nákladnou záležitostí, která musela mít základ v ekonomicky dobře fungujícím hospodářském zázemí každého panství. "Pro telčské panství byl klíčový rozvoj rybníkářství a lesního hospodářství. Soustava hospodářských dvorů pak zaručovala stabilitu v systematické zemědělské produkci," uvedla ředitelka NPÚ v Telči Martina Indrová, která je spoluautorkou knihy. Publikace podle ní nabízí i stručný přehled sakrálních staveb v Telči a jejím okolí.
Publikace Procházka panstvím Telč je jedním z výstupů projektu Kulturní krajina jako prostor pro reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století. Výsledky projektu podle Ampapové přispěly k detailnějšímu poznání vzniku, vývoje, formy a funkce kulturní krajiny vytvořené na území vybraných panství.
Knihu si mohou zájemci zakoupit v sídle územního odborného pracoviště NPÚ v Telči.
