Podle autora hudebního nastudování a dirigenta Tomáše Hanáka je Rytíř Modrovous typickým produktem krále pařížské operety Offenbacha. "Skladatel se vysmívá lidské pošetilosti a maloměšťáctví. Melodie tohoto díla mají prostý, ale půvabný charakter. Hudba je rytmicky živá, má schopnost vykouzlit dobrou náladu a posluchače rozesmát," uvedl Hanák.

Offenbachovo dílo mělo premiéru v Paříži v únoru 1866, přijetí však nebylo jednoznačné. "Modrovous je většinou chápán jako opereta určená k prvoplánové zábavě. Skrývá však v sobě mnohé prvky, které mají hlubší význam. Pěvecké party jsou velice náročné a zpracování tématu je okořeněno podtexty, které výrazně reflektují dobu a její problémy. A to i tu dnešní," upozornil režisér Václav Málek, který se s Offenbachovou tvorbou setkal jako herec i jako inscenátor.

Titulní roli ztvární Jakub Rousek a Milan Vlček. Pro Rouska jde o druhé setkání s Offenbachovým dílem, před lety si zahrál Achillea v Krásné Heleně. "Podle mě je Modrovous figura, která v sobě spojuje dramatičnost i komičnost a zároveň i trochu nadsázky. Každopádně velmi miluje ženy, jenže nechce být nevěrný, a tak každá předchozí musí zemřít. Jelikož jsme v operetě, tak to tak drastické nebude," popsal s úsměvem Rousek. Hrubozrnnou venkovanku Boulotku ztvární Barbora Martínková-Polášková. V roli prince Safíra se představí hostující Peter Svetlík.

Režisér Václav Málek je rovněž autorem scény. Podle něj bude specifická ve své otevřenosti a proměnlivosti. Podporovat by měla fantazii a práci se světly, které Málek ve svých inscenacích hojně využívá. Kostýmy spojující historii se současností navrhl výtvarník Josef Jelínek, který s Málkem spolupracoval i na jeho předchozí olomoucké inscenaci Turandot.

Rytíř Modrovous se na jeviště Moravského divadla Olomouc vrací po dvaceti letech. Dosud poslední inscenace v režii Blaženy Hončarivové měla premiéru 5. února 1995.