"Až tento řád za sedm dní vstoupí v platnost, již nebude existovat žádná právní překážka, která by bránila zahájit přijímání dokumentace a obžalob," řekla bulharská šéfka speciálního soudu.

Tribunál je považován za kosovskou soudní instanci, ale tvoří jej mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Pro první rok jeho práce je podle agentury AFP vyčleněno 29,1 milionu eur (765 milionů Kč). Sídlo má v nizozemském Haagu, což je kvůli zajištění bezpečnosti svědků. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK už totiž za podezřelých okolností zemřelo.

Priština se vytvoření speciálního soudu dlouho bránila a souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku. Ten se vystupňoval po zveřejnění zprávy Rady Evropy v roce 2010 o podezřeních týkajících se násilí a zabíjení páchaného členy UÇK na srbských a romských zajatcích, ale i na Albáncích, kteří nepodporovali separatisty.

Spekuluje se, že by mezi osobami obžalovanými u speciálního soudu mohlo být několik bývalých velitelů kosovskoalbánských povstalců, kteří jsou dnes významnými politiky, včetně nynějšího prezidenta Kosova Hashima Thaçiho.

Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, když Kosovo jako bývalá jihosrbská oblast bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal asi 10.000 lidských životů, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.

Nezávislost Kosova uznala více než polovina členských států OSN, včetně České republiky a většiny členů Evropské unie. Bělehrad to rozhodně odmítá a na jeho straně jsou především Rusko a Čína. Nesouhlasí s tím ale i čtyři země EU - Slovensko, Španělsko, Rumunsko a Řecko.