Rybnikář neuspěl s argumenty směřujícími proti pořízení prostorových odposlechů, které ve vězení v Kuřimi zachytily jeho rozhovory s klientem. ÚS v nálezu uvedl, že komunikace mezi obhájcem a klientem sice podléhá maximální možné ochraně, ovšem v zájmu klienta, nikoliv v zájmu advokáta.
"Advokát zde jenom vykonává své povolání. A z toho povolání vyplývají jen povinnosti, jak má chránit zájem klienta, a nikoliv jak má jednat proti němu," řekl novinářům soudce zpravodaj Jan Filip.
V Rybnikářově kauze se jeho klient sám obrátil na státní orgány se žádostí o pomoc. Je-li advokát důvodně podezřelý ze závažné trestné činnosti, není nasazení "operativně pátracích prostředků" v přiměřeném rozsahu porušením práv, rozhodl ÚS.
Zároveň ale ústavní soudci zkritizovali skutečnost, že odposlechy v Rybnikářově kauze zachytily také množství dalších lidí. Soud v tom spatřuje postup nepřiměřený okolnostem. Nejde však o důvod ke zrušení verdiktu nad Rybnikářem, pisatelem stížnosti.
"Ústavní stížnost směřuje k ochraně toho, kdo se svých práv dovolává," vysvětlil Filip. Rybnikář ani jeho právní zástupce se vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Právník byl konkrétně stíhán za to, že jako obhájce přijal od odsouzeného muže 550.000 korun, údajně na ovlivnění svědků s cílem dosáhnout obnovy řízení. Peníze si podle verdiktu nechal pro vlastní potřebu.
Městský soud v Brně Rybnikáře v roce 2011 po několika zvratech potrestal za podvod 30 měsíci vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky, peněžitým trestem 100.000 korun a povinností uhradit škodu. Krajský soud pak trest upravil na 25 měsíců vězení s odkladem na 40 měsíců.
