Škopán je ve vazbě a k soudu dnes nedorazil. Trval na projednání kauzy v nepřítomnosti s tím, že znovu už vypovídat nechce. Hrozí mu až doživotní vězení. Čelí obvinění nejen z dvojnásobné vraždy spáchané ze zištnosti a zvlášť surovým způsobem, ale také z obecného ohrožení. Před odchodem z historikova bytu totiž otevřel plynové hořáky sporáku, takže v panelovém domě jen shodou náhod nenastal požár nebo výbuch.

Osmasedmdesátiletý muž se zabýval mapováním židovských památek. Podle svého okolí byl velmi vstřícný k začínajícím badatelům, a na svou vstřícnost doplatil. Škopán policistům řekl, že byl s matkou v hmotné nouzi, a tak chtěl historika poprosit o radu nebo rovnou o peníze. Do bytu v Brdičkově ulici prý přišel 31. ledna 2014, byla to jeho čtvrtá návštěva.

"Prožíval jsem enormní vypětí, k přednesu prosby vůbec nedošlo. (...) Choval se ke mně přátelsky, nevím, proč mi ruplo v bedně. Já jsem prostě nedokázal unést tu situaci, bylo to ve mně nashromážděné za poslední týdny a měsíce," uvedl. "Kdybych tolik nemiloval a neměl tolik citu, možná bych v tu chvíli jednal s chladnou hlavou," doplnil.

Po zhruba půlhodinovém rozhovoru v pracovně, kdy si společně prohlíželi knihy a povídali si o synagogách na Ukrajině, si Škopán došel do kuchyně pro nůž a na svého hostitele zaútočil. Opakovaně ho bodal a řezal do krku, hlavy a hrudníku a mimo jiné mu probodl plíci. Když do pokoje vstoupila manželka napadeného, zaútočil stejným způsobem i na ni.

Manželé do několika desítek minut zemřeli. Škopán poté prohledal byt kvůli cennostem a po puštění plynu odešel směrem na Slivenec, kde se zbavil zakrváceného oblečení. Zavražděné objevil po dvou týdnech jeden z jejich dvou synů.

Škopánova policejní výpověď místy působila zmateně. Prohlásil, že se cítí zdráv, ale že v minulosti se léčil na psychiatrii nejprve kvůli poruše příjmu potravy, později s obsedantně kompulzivní poruchou. Ta prý pramenila z toho, že "upřednostňoval svůj zájem o architekturu a pohlednice před školní docházkou". Za významné pokládá i to, že ho spolužáci na základní škole šikanovali, protože zpíval ve sboru. Poté se začal věnovat kreslení a architektuře. Podle něj je na těchto koníčcích závislý a měl by být ze své závislosti léčen.

Se svým činem se Škopán nikomu nesvěřil, policie ho dopadla po více než roce. "Chtěl jsem celou věc řešit vykonáním poutní cesty do Říma za papežem, ať mi dá rozhřešení," prohlásil. V době vraždy žil se svou matkou, nezaměstnanou učitelkou, v pokoji o rozměrech devíti metrů čtverečních a opožďoval se s placením nájmu. Právě na jeho uhrazení prý použil 5000 korun, které dostal v zastavárně za ukradené šperky.