Z průzkumu dále vyplývá, že zhruba 60 procent firem dobrovolně přistoupilo na delší dobu splatnosti faktur, než byla pro ně přijatelná. Třetina dotázaných přitom pozdější platby akceptuje kvůli obavě ze ztráty dobrého jména. Dlouhá splatnost faktur nebo opožděné platby jsou od odběratelů záměrné, se domnívá rovněž třetina respondentů.
"Nadpoloviční většina firem pak uvádí, že se setkávají s pozdními platbami jako plošným jevem, při kterém v řetězci dodavatelů všechny subjekty prodlužují splatnost či zpožďují úhrady svým dodavatelům," uvedl předseda Komory certifikovaných účetních Libor Vašek.
Průměrná doba splatnosti, kterou firmy svým zákazníkům umožňují, je 29 dní. Některé firmy přitom svým klientům poskytly splatnost faktur i v rozmezí 90 až 180 dní. Podle Evropské direktivy o opožděných platbách je přitom stanovena maximální doba splatnosti faktur 60 dní.
"Přibližně polovina firem přitom své obchodní partnery s ohledem na jejich schopnost platit závazky vůbec neprověřuje a řídí se pouze historií svých obchodních vztahů (41 procent), svým vlastním pocitem (12 procent) nebo se dokonce schopností platit závazky vůbec nezabývají," uvedl výkonný ředitel Intrum Justitia pro Českou republiku Karol Jurák.
