Stabilně podle něj v Praze bývá zhruba 150 až 250 labutí, přičemž asi 20 je trvale handicapovaných. Většina z nich má nasazený ornitologický kroužek, podle kterého se pohyb ptactva sleduje. „Poslední odečet kroužků proběhl 16. dubna a většina těch labutí tam ještě byla, to je klíčová informace,“ říká ornitolog Karel Makoň.
„Na Vltavě dlouhodobě provádíme monitoring zimujících vodních ptáků ve spolupráci s kroužkovací stanicí Národního muzea. Na konci května jsme ve spolupráci s poříční policií provedli první kontrolu z jejich člunu. Projížděli jsme asi šest hodin celý úsek od zdviží v Modřanech až po zdviže v Troji,“ říká odborník. Při této kontrole už ale napočítali jen 11 labutí.
„Ve spolupráci s veterinární správou jsme pátrali dál, jestli například nedošlo k nějakému úhynu v důsledku nějaké nákazy, ptačí chřipky a podobně. To jsme vyloučili,“ říká Makoň. Kontroly byly provedeny i v širším okolí Prahy.
„Většina vodních ptáků, nejen labutí, se na Vltavu stáhne na zimu. Jednak je to nezamrzající vodní plocha a jednak to v minulosti byla atraktivní lokalita na krmení. S největší pravděpodobností část z nich zjara odlétá na hnízdiště na rybníky, kde jsou sami a mají klid,“ vysvětluje ornitolog. Na Vltavě pak přes léto zůstávají mladí a staří nehnízdící ptáci.
Může za to krmení?
„Nově ale existují i takzvaná pelíchaniště. I ti nehnízdící ptáci potřebují někde vyměnit peří a k tomu potřebují určitou potravní nabídku. Takže je možné, že i ti ptáci, kteří přes léto zůstávali v Praze z důvodu nedostatku krmení a ruchu, se jednoduše sebrali a odletěli někam na rybník vyměnit peří,“ vysvětluje Makoň. Letos podle něj tedy kromě hnízdících párů odletěly i nehnízdící labutě, které Pražané mohli na řece vídat i v létě.
Otázkou ale zůstávalo, kam se poděly handicapované labutě, které nikam odletět nemohou. „Od kolegů z Prahy jsme 26. července dostali informaci o nálezu uhynulé kroužkované labutě. Tu jsme převezli do Plzně a proběhla pitva. Díky kroužku jsme zjistili, že byla dlouhodobě na Vltavě, měla amputované levé křídlo. Po pitvě jsme usoudili, že příčinou úhynu byl velmi slabý výživný stav,“ pokračuje Makoň.
Další dílek mozaiky přišel v polovině června. „Paní nám nahlásila, že se osm labutí pohybuje na Hořejším nábřeží. Ihned jsme tam vyslali kolegu, kterému se podařilo u tří z nich zaznamenat kroužek. Díky tomu se podařilo vysledovat jejich pohyb. Kromě toho, že se dá zjistit, kde byla labuť okroužkovaná nebo kde se narodila, tak je tam i celý výpis toho, kolikrát byl zaznamenán v Praze,“ říká Makoň. Ze záznamů vyplynulo, že se tyto labutě v létě v minulých letech pohybovaly mimo Prahu, jedna odlétala na Břeclavsko, druhá zase na Českolipsko.
S vysokou mírou jistoty tedy Katel Makoň vylučuje, že by někdo labutě v Praze potají odchytával či hubil, jak mnozí Pražané spekulovali. „Nejpravděpodobnější je, že se část labutí vydává hnízdit, část zamíří na pelichaniště kvůli potravě. Pražané je začali krmit salátem a podobně, což jim až tak nevyhovuje, v součtu s ruchem, který tam je, pro ně ta lokalita přestala být zajímavá,“ myslí si odborník.
Podobný jev podle něj není nijak neobvyklý. Plzeňská záchranná stanice živočichů podobné případy již řešila. Na podzim se ukáže, zda se vrátí labutí páry, které odletěly hnízdit, závisí to na tom, kdy se naučí jejich mláďata létat. To, že se z hlavního města labutě rozhodly odstěhovat, podle Makoně navíc není nutně špatně. „Prostředí Prahy je pro labutě krajně nebezpečné, rozumím, je to pěkná kulturní atrakce. Ale čelí tam řadě nástrah, zkrátka Praha je pro ně ta nejhorší možná lokalita,“ upozorňuje ornitolog.
