Až 68 procent firem náklady spojené s pozdními úhradami nijak nevyčísluje. Pokud je vyčíslují, průměrná částka tzv. vícenákladů způsobených pozdními platbami za uplynulý rok představuje 115.000 korun.
"Vícenáklady zejména menších firem s pozdními úhradami pohledávek zůstávají pro podnikatele skryté. Zadavatelé nežádají své účetní o jejich vyčíslení, a nejsou příliš zvyklí pracovat s pohledávkami prostřednictvím outsourcingu jejich správy nebo faktoringu. Využití obou těchto nástrojů osciluje kolem hranice deseti procent případů. I tyto důvody vedou v řadě případů ke krachu firmy," uvedl předseda KCÚ Libor Vašek.
Jde podle něj o nebezpečný trend, protože zánik takové firmy nemá nic společného s nekvalitou jejího podnikání. Je to doléhající externí faktor, který skrytě brání rozvoji celé ekonomiky.
Výzkum dále potvrdil, že přes 90 procent firem bylo v uplynulých 12 měsících konfrontováno s pozdní úhradou faktury nebo požadavkem na příliš dlouhou splatnost. Průměrná splatnost faktur přitom byla 41 dnů, o deset dnů déle než firmy svým odběratelům umožňují.
Na 40 procent respondentů průzkumu uvedlo, že pozdní úhrady jejich faktur brání náboru nových zaměstnanců, zvýšení výroby nebo rozšíření služeb jejich firmy, upozornil výkonný ředitel Intrum Justitia v ČR Karol Jurák.
Faktory, které vedou firmy k akceptování pro ně nevýhodných platebních podmínek, jsou především riziko reputace (56 procent), a také fakt, že například začínající podnikatelé přistoupí na téměř jakékoliv platební podmínky (22 procent). Svou roli ovšem stále častěji sehrává rezignace (sedm procent).
Ještě výraznější potíže působí firmám povinnost odvést DPH z nezaplacených pohledávek. Celých 65 procent dotázaných účetních a finančních manažerů z KCÚ nebo ACCA totiž zažilo situaci, kdy pozdní úhrady faktur nebyly likvidační, nicméně výrazně ohrozily cashflow firmy ve vztahu k jejím daňovým povinnostem.