"Zájem proti loňskému roku je vyšší, řádově o desítky prodaných jednotek," řekl ČTK marketingový ředitel třebíčské společnosti Tedom Vlado Murár. Firma je hlavním českým výrobcem kogeneračních jednotek. Dodal, že cena malé kogenerační jednotky se pohybuje od stovek tisíc až po jednotky milionů korun.
Růst počtu instalací letos čeká i společnost OnSite Power. Zatímco v loni instalovala deset malých jednotek, letos jich má být 28. "Díky moderním technologiím se kogenerační jednotky zmenšily natolik, že je lze úspěšně provozovat například i v nemocnicích, hotelech nebo sportovních centrech," řekl generální ředitel společnosti Miroslav Semrád. Firma připouští, že technologie se vyplatí jen u objektů se spotřebou energií od 800.000 korun ročně.
Firma Motorgas naopak zvýšený zájem o malé jednotky nepozoruje. Jednatel společnosti Jan Petr řekl, že jejich rozvoji nenapomáhají ani současné nízké ceny elektřiny. "Potom je tu také vysoká administrativní zátěž pro malé nezávislé producenty při vykazování dat pro podporu," dodal.
Podle oslovených analytiků představují kogenerační jednotky zajímavou alternativu zdrojů energie a tepla. "Domácnosti se na ně občas informují. Řekla bych ale, že zatím o nich není tak velké povědomí a jsou pořád spíš dražším řešením," řekla Jana Poncarová z Energetické poradny. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor doplnil, že plynové kotle a malé plynové kogenerace společně pomohou nahradit úbytek individuálních kotlů na tříděné uhlí i menších uhelných kotelen. "V příštích několika letech ale rychlejší rozvoj očekávám u střešních fotovoltaických systémů," dodal.
Rozvoj kogeneračních jednotek podle Murára brzdí také legislativa. "Zákon o podporovaných zdrojích hovoří o podpoře kombinované výroby velmi obecně a nedává investorům konkrétní dlouhodobé garance. Podpora pro elektřinu z kogenerace je v souladu se zákonem stanovována vždy pouze na jeden rok. Chybí tedy zakotvení dlouhodobější stability podpory a její výše," dodal.
