Spisovatelka Sharon J. Bolton pro Blesk.cz: „Kniha je hotová až díky čtenářům.“

Spisovatelka Sharon J. Bolton při své pražské návštěvě pro Blesk.cz: „Kniha je hotová až díky čtenářům.“
Autor: Ivan D. Hladík - 
27. 6. 2018
12:00

Do naší metropole přijela Sharon J. Bolton představit nejnovější knihu a setkat se s českými čtenáři. Přivezla sebou novou dávku napětí na stránkách svého příběhu, ale i anglický šarm. Prozradila také, jak je to s dětskými sny a že v Praze by se klidně mohl odehrát bestsellerový zločin.

O spisovatelce Sharon Bolton se ví, že pochází z hrabství Lancashire, jehož prostředí miluje. Ví se také, že psát začala jednoho večera bez jakýchkoli příprav a jako mávnutím kouzelného proutku nejen zjistila, že jí to jde, ale především oslovila čtenáře po celém světě. Začaly se hrnout nominace na významné literární ceny pro autory detektivek a thrillerů. Řadu z cen také obdržela, včetně prestižní ceny Dagger in the Library. Nyní strávila několik dní v české metropoli, kam přijela představit novinku Temné říční proudy. Při té příležitosti také odpověděla na pár otázek Blesk.cz. O čem ale je nový příběh?

Mladá policistka Lacey Flintová si je velmi dobře vědoma, jak může být Temže nebezpečná – přesto na řece bydlí, pracuje a navzdory všem varováním v ní i plave. Podařilo se jí zotavit z traumat uplynulých měsíců a snad poprvé v životě má pocit, že by mohla být šťastná. Mýlí se. Za horkého letního dne zahlédne na vodě mrtvé tělo. Lacey slouží u námořní jednotky Metropolitní policie, a proto ví, kolik tragických úmrtí má řeka na svědomí. Všechny instinkty jí ale napovídají, že tento případ je jiný. Kdo byla ta žena a proč je pečlivě zahalena do bílého pohřebního roucha? Proč má Lacey neodbytný pocit, že komusi záleželo na tom, aby mrtvou ženu spatřila?

Spisovatelka Sharon J. Bolton při své pražské návštěvě pro Blesk.cz: „Kniha je hotová až díky čtenářům.“Spisovatelka Sharon J. Bolton při své pražské návštěvě pro Blesk.cz: „Kniha je hotová až díky čtenářům.“ | 

Jaká je spisovatelka, autorka Temných říčních proudů, jejíž knihy tak baví a fascinují? Žádná rozervaná osobnost plná běsů, ale elegantní, skromná a přátelská, tak alespoň působila na setkání s redaktory Blesk.cz kousek od Karlova mostu. Před setkáním s fanoušky na sebe také prozradila pár věcí…

Jste jednou z nejprodávanějších autorek, zajímáte novináře… Poznávají vás lidé, a jak tohle období prožíváte?

„Můj manžel říká, že my spisovatelé jsme takové anonymní celebrity. Lidé nás znají podle jména, ale prakticky nikdo neví, jak vypadáme. Takže mě ještě nikdy nikdo na ulici nepoznal. Možná se to stává těm úplně nejznámějším autorům, třeba J.K. Rowlingové nebo Stephenu Kingovi. Já můžu říct, že my máme všechny ty výhody celebrit a žádné nevýhody.“

Prozradila jste, že vaše spisovatelská kariéra začala jeden večer, kdy jste se pustila do romantického příběhu a slova se z vás doslova sypala. To byl ten první impulz, kdy jste si řekla: Ano, chci napsat všechny ty příběhy, které v sobě mám?

„Myslím, že to byl přesně ten moment, kdy jsem měla nápad, začala jsem psát a zjistila jsem, že to jde. Nevím, jestli si pamatujete tu scénu z Harryho Pottera, kdy sedne na koště a poprvé vzlétne, úplně vystřelí do nebe a pak je tam věta, že konečně našel něco, co uměl bez toho, aby se to musel nějak učit. A přesně tak jsem se cítila já v ten moment, prostě mi to přišlo úplně přirozené a lehké. Byla to ta romantická novela, takže trvalo chvíli, než byla vydána, protože já jsem přesvědčená, že člověk musí psát takový typ příběhů, pro jaký je určen. Takže jsem nejdřív zjistila, že umím psát a pak jsem si musela najít ten vhodný typ.“

Podívejte se na část rozhovoru ve videu:

Video Spisovatelka Sharon Bolton v rozhovoru pro Blesk.cz • VIDEO - Tonda Tran, Ivan D. Hladík
720p 360p

Prý si další vývoj svých příběhů rozmýšlíte, když venčíte svého psa. Kolik nachozených kilometrů se skrývá za vašimi knihami a platí to stále?

„Stále to platí. Nikdy jsem neměřila, kolik je to přesně kilometrů, ale chodím se psem každé ráno hodinu a pak ještě kolem oběda. Je to pro mě takový pozvolný a příjemný začátek pracovního dne, kdy si začnu promýšlet scény, které budu psát. Napadají mě třeba nástiny konverzací a potom, když se vrátím, tak jsem už připravená se do toho pustit. To samé platí, když píšu a mám nějaký problém – zaseknu se a nemůžu pokročit… Tak vezmu psa a jdeme ven. Kombinace pohybu a čerstvého vzduchu mi pomáhá se posunout.“

Milujete venkov kolem východního Lancashire. Kde ještě jinde byste mohla žít?

„Myslím, že ve Velké Británii bych mohla žít asi kdekoliv, mimo ni ale ne. Velmi ráda cestuji a navštěvuji jiné země, miluji Prahu, ale můj domov je v Británii. Žila jsem i v Londýně několik let a byla jsem tam velmi spokojená, takže vlastně i městský život mi nevadí, ale ta vesnice, kde bydlíme teď, je úžasná a narodil se tam můj syn. Takže pro mě to je opravdu ten pravý domov.“

Inspirují vás i místa, která navštěvujete v rámci propagace svých knih? A myslíte, že Praha je město, kde by se mohl odehrát nějaký strhující zločin?

„Určitě by se tady mohl nějaký vzrušující zločin stát a bylo by úžasné, kdyby mě tady při mém pobytu napadlo nějaké téma – vůbec bych se nezlobila, kdyby tomu tak bylo. Ale Praha je krásná, v mých příbězích je vždy nějaký temný podtón, něco nebezpečného, a k tomu jsem se zatím v Praze nedostala. Pořád ji vidím v úrovni té krásy na povrchu, ale možná se inspiruji.“

Kdysi jste měla sen být herečkou nebo tanečnicí. Objevil se motiv divadelního světa v některém z vašich příběhů?

„To už je velmi starý sen, kdy jsem byla ještě malá. Postupně, jak jsem vyrůstala, zjistila jsem, že sny se velmi zřídka plní nebo že se v průběhu života změní. Ale myslím, že bychom se toho neměli obávat. Je to přirozené a měli bychom si užívat ten průběh. Když člověk stoupá nahoru, neměl by se těšit jen na ten výhled, ale měl by si užívat i to stoupání. Ale možná jste mě vlastně trochu inspiroval, protože já ten umělecký a divadelní svět znám velmi dobře. Takže bych mohla napsat nějaký příběh, z tohoto prostředí, protože by to pro mě bylo velmi přirozené.“

Přečtěte si ukázku z knihy:

Temne ricni proudy ukazka web

Říkáte, že psaní je osamělá činnost. Přesto se prostřednictvím vašich knih propojujete s mnoha tisíci čtenáři po celém světě. Kdybyste měla možnost pozvat všechny třeba na čaj, o čem byste si chtěla popovídat?

„Je pro mě zajímavé naslouchat čtenářům, jejich reakcím na ty knihy a často se stává, že oni tam nacházejí věci, které jsem tak původně nezamýšlela. Mám takovou teorii, že napsaná a vydaná kniha je hotová jen z poloviny. Hotovou se stává teprve, když ji čtenář čte a přidává svou interpretaci, kdy ten příběh pokračuje v něm. Takže já si ráda se čtenáři povídám o téhle druhé půlce, o tom, jak na ně kniha působí.“

Ony Temné říční proudy jsou opět čtivé, ženoucí se do strhujícího závěru, napínavé, téměř hororové a navozující lechtivě příjemný pocit temnoty bublající pod povrchem i všude kolem hlavní hrdinky. Sharon J. Bolton opět také ve čtenáři vzbuzuje pocit, jako by všechna místa děje důvěrně znal. Co mu však zamotá hlavu, je umně propletené klubko možných vysvětlení a děje, který čtenáře (jako vždy) pohltí. Rozuzlení je tak přesně načasováno, čtenáři se, coby divákovi v téhle hře, rázem zvedne opona a vše je křišťálově čisté. Stejně jako vybroušený spisovatelčin styl. Série s Lacey Flintovou nemohla skončit lépe! Aby se čtenář mohl už nyní těšit na podzimní novinku autorky, Dead Woman Walking, zatím bez českého názvu.

Hodnocení: 90 %

Sharon J. Bolton

Temné říční proudy

Vydavatel: Domino, 2018

Počet stran: 496

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
lenny ( 27. června 2018 20:48 )

Takhle vypadá opravdový umělec spisovatel. Nafrněná Pawlovská nebo arogantní Viewegh jí nesahají ani po kotníky. Můžou se pos*at ze slávy v našem malém rybníčku, přitom stačí ujet pár kilometrů a nezajímají ani veš.

tomik007 ( 27. června 2018 19:41 )

Ta kniha o Vltavskych keskarich bude urcite slavnejsi

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa