Rumburkská sestra Věra M. u soudu ONLINE: Za 6 vražd draslíkem jí hrozí doživotí

Výslech obžalované byl přerušen a bude pokračovat zítra. Soudní jednání pro vás budeme znovu sledovat ONLINE. Děkujeme za pozornost.

Věra M. popisuje, co se dělo na interní komisi. „Ptali se mě, co se stalo v noci 5. 6. 2014, když zemřela pacientka K. Ptali se, jak jsem ředila ten vak. Nechápala jsem, proč se mě ptají právě na to. Pak mi řekl ředitel Šváb, že bylo v souvislosti s tímto úmrtím podáno trestní oznámení, že si mám vzít dovolenou a nechodit zatím do práce,“ vypověděla. „Ptali se mě také na resuscitaci. Trochu jsem se zakoktala, protože vím, že se téměř neresuscitovalo. Mluvili také o tom, že pacientka nebyla kardiačka,“ dodala. Podle ní se na komisi také hodně probíralo, že v infuzním vaku nebylo kalium. „Nechápala jsem, jak je to možné, a dodnes to nechápu,“ uzavřela.

Na dotaz, kolik pacientů jí v minulosti zemřelo na zástavu srdce, řekla, že neví. „Nevím, já jsem mrtvoly nepočítala,“ odsekla.

Poslední službu měla bývalá sestra v noci na 6. června. „Pak po víkendu jsem měla jít na noční, ale volali mi, abych nechodila, ale abych se dostavila na interní komisi,“ uvedla Marešová.

To, že ve vyhozeném vaku nebylo žádné kalium (důkaz, že draslík aplikovala pacientce přímo do žíly, pozn. red.), se dozvěděla až na interní komisi. Jak je to možné, neví. Je přesvědčená, že kalium do vaku dávala.

Zástupce se dostává k domovní prohlídce u obžalované. Policie při ní našla skripta týkající se koronárního syndromu a křivek EKG. „Při domovní prohlídce se našla skripta Koronální syndrom a lepené křivky EKG. Kde jste to vzala?“ „Když jsem pracovala v nemocnici v Praze na týdenní stáži a připravovala se na atestaci, tak jsem křivky tak dobře neznala. Skripta jsem dostala s tím, že se mi to bude hodit. Podobných knih jsem měla doma víc, chtěla jsem se učit, to je přece normální. Nevím, proč policisté vzali právě tohle,“ uvedla.

„Dolsin je opiát a zapisoval se do knihy opiátů. V knize bylo vždy napsáno, pro kterého pacienta je určen, zapisovalo se i množství. Podepsat to musel vždy lékař,“ dodala.

Státní zástupce se Věry M. ptá znovu na to, jak se do její skříňky dostal nebezpečný Dolsin. „Nevím, z fotek jsem viděla, že tam jen tak ležel. Kdybych měla někde ulitý dolsin, tak bych ho rozhodně nenechala jen tak ležet. Kdokoli z kolegů by ho tam mohl najít,“ uvedla. Žalobce se proto ptá, jestli měla některá z kolegyň důvod jí ho podstrčit. „U některých sester se ulité léky našly taky. Možná se jich chtěly zbavit a věděly, že jsem vyšetřovaná, tak ho daly ke mně. Na nikoho nemám podezření,“ vypověděla.

Státní zástupce se ptá na reakci Marešové na informaci o zvýšené hladině draslíku v krvi pacientky. „On (doktor Vondráček) tvrdí, že se mě ptal, zda jsem dala kalium do vaku. Ale já si to nevybavuji... Myslím si, že se mnou o tom kaliu nehovořil,“ uvedla Marešová. Po smrti pacientky vak s kaliem dala kolegyni, aby ho mohla použít pro jiné pacienty.

„Léky na uklidnění, běžná hypnotika, předepisoval vždy lékař. Když je podával pacientům, bylo to vždy na pokyn lékaře. Tyto léky se neevidovaly, evidovaly se jen opiáty. Kdokoli z oddělení si chtěl vzít např. diazepam, mohl přijít a mohl si ho vzít, i z jiných oddělení,“ tvrdí u soudu Věra M.

„Obžalovaná nabrala vysoké sebevědomí, během procesu ale jistě přijdou otázky, které ji vyvedou z míry,“ řekl o přestávce právní zástupce poškozených Jiří Císař.

Věra M. popisuje, jak připravovala vak s kaliem. „Vyhodila jsem stříkačku od antibiotik, druhou stříkačku jsem měla na aplikaci kalia do vaku, a tu jsem vyhodila později, abych měla na pultíku čisto. Nikdo cizí se během noční směny na JIP neobjevil,“ uvedla.

Soudce se ptá na rozdělení práce sester u pacientek a pak přechází k okolnostem úmrtí pacientky. „Odcházela jsem po šesté hodině… Pan doktor Vondráček neměl hotové papíry, neměl hotový úmrtní list, nebyl dopsaný, nevěděl, co má dopsat za příčinu úmrtí,“ uvedla Marešová. „Situaci jsem považovala za standardní,“ řekla.

Věra M. řekla, že nechápe jednání doktora Vondráčka. Podle ní byl draslík odebrán jen jednou a poté už se jeho hladina nezkoumala. „Byla jsem u ní (pacientky) několikrát. Špatně se jí dýchalo. Dnes, když si to zpětně promítnu, mohlo to být plicním edémem… Ona pospávala, nebavila jsem se s ní o ničem,“ uvedla ke dni, kdy pacientka zemřela.

Soudce se ptá na poslední případ, pacientku K. „Nejsem si vědoma žádného pochybení,“ řekla Věra M. Kalium podle ní mohlo v těle pacientky stoupnout kvůli velkému množství vody v těle, ledviny nefungovaly a voda v těle zůstávala.

Věra M. tvrdí, že z pacientů, které měla podle obžaloby usmrtit, si vzpomíná pouze na okolnosti posledního případu, který skandál rozpoutal, a dále ještě na jednu pacientku, kterou znala.

Dcera obžalované s novináři mluvit nechtěla. „Nezlobte se, ale nebudu to komentovat,“ řekla pouze.

Soudce vyhlásil desetiminutovou přestávku.

Soudce se ptá na draslík. Na obecné znalosti o této látce. Právě vysoké dávky draslíku vedly podle obžaloby k poruše srdečního rytmu a následně k zástavě u šesti případů, které popisuje obžaloba. „Brala jsem ho jako normální léčebnou záležitost. Špatná pro zdraví je jak nízká, tak vysoká hladina kalia. Vysoká hladina kalia u pacienta se dá snížit, ale to je věc lékařů, když je nízká hladina, tak se kalium doplňuje. Zvýšenou hladinu kalia nám hlásila laboratoř, pak lékař podával jontoměnič. Proč se jim kalium zvýšilo, tím jsem se nikdy nezabývala. Eutanázii neuznávám, z profesionálního hlediska ji ani nemohu uznávat,“ vypověděla.

Obviněná přiznala, že další těžkou situaci prožívala v době, kdy došlo k úmrtím, která jsou jí kladena za vinu. „Měla jsem finanční problémy, protože jsem měla velký úvěr. Dcera studovala, splácela velké částky, proto jsem si brala služby navíc. Postupně to narůstalo, aniž bych si to uvědomovala. Pak jsem nevědomky řekla něco ošklivého, připadala jsem si jako stroj, byla jsem unavená a vyčerpaná,“ vypověděla. S dcerou prý žádné problémy neměla, jen byla zklamaná, že nedokončila vysokou školu. „Zpětně si uvědomuji, že jsem trpěla syndromem vyhoření,“ přiznala.

Soudce žádá Věru M., aby promluvila o svých problémech. Poprvé se zhroutila, když se po smrti maminky přestěhovala do Rumburku. „Dcera byla po operaci, do toho jsem nastupovala do nové práce. Byla jsem tehdy na neschopence, nezvládla jsem zátěž. Bylo to v roce 1995 a bylo to krátkodobé. Léčila jsem se jen chvíli, pak už se to nikdy neopakovalo,“ uvedla.

Sestra Věra M. přišla k soudu pečlivě upravená a dokonce nalíčená. Na svých brýlích má ale prasklé jedno ze skel.

Soudce se obviněné ptá, jak si vysvětluje, že ji kolegyně hodnotí negativně. „Může to být medializací, každá sestra si pak na něco vzpomene. Nechci říct, že si vymýšlí. Myslela jsem si, že jsme dobrý kolektiv, sama jsem překvapená, že o mně kolegyně mluvily negativně,“ uvedla.

Obviněná sestra popisuje konflikt, který předcházel úmrtí pacientky, která je označována jako její poslední oběť. Tehdy se během služby pohádala se sestrou U., o které tvrdí, že je partnerkou doktora Vondráčka. „Kolegyni U. se zdálo, že paní K. je prosáklá. Já jsem ale měla pocit, že je zbytečné ji přebalovat. Nezdálo se mi, že by byla prosáklá natolik, že by to nepočkalo, když se měla za hodinu dělat celková hygiena. Každá sestra si o svého pacienta pečovala svým způsobem,“ vysvětlila Věra M. Kolegyně jí také vytkla, že měla pacientka vytaženou sondu.

Věra M. tvrdí, že se k pacientům nechovala nevhodně. Je prý trochu nahluchlá, a proto mluví hodně nahlas, ne ale nevhodně.

„Bylo to na oddělení v rumburské nemocnici. Podezřelá jsem byla já, protože jsem měla v té době službu,“ dodala Marešová. Na další kázeňské problémy si prý nevzpomíná.

Soudce se ptá, zda byla někdy „kázeňsky řešena“. „Ano, byla. Kdysi dávno jsem byla podezřelá z podání jednoho léku u ležící pacientky,“ uvedla Marešová. Bylo to podle ní zhruba před deseti lety. „Paní byla hodně nemocná, hodně křičela, okolní pacientky si stěžovaly,“ popsala. „V koši mezi papíry se našla ampulka, bylo řečeno, že jsem ji musela podat já. Dostala jsem za to výtku, ale bránila jsem se,“ uvedla.

„Jediný problém, který tam byl, byl element paní K. Ta na všech něco hledala, ponižovala, některé sestry rozbrečela, až kvůli ní odešly. Já sama jsem s ní měla konflikt. Měla dojem, že je na jednotce nejdůležitější, měla tendenci zasahovat do dokumentace, do léčby pacientů, přerovnávala věci,“ vypověděla Věra M. Konflikt s touto sestrou prý měla kvůli ředění vodního roztoku léku, který byl špatně naředěn. Kdo chybu zavinil, ale neví. „Jejím odchodem do důchodu se ale kolektiv upevnil,“ řekla.

Soudce se Věry M. ptá na vztahy na pracovišti. Chce, aby je popsala z lidské strany. „Společně s dvěma kolegyněmi jsem byla nejstarší, ale byly tam i sestry o 20 let mladší, než jsem já. Při službě jsme například rozebíraly rodinné záležitosti,“ uvedla Věra M. s tím, že si myslela, že vztahy na pracovišti byly normální. „Byly doby, kdy jsme jednou měsíčně chodily na večeře, posedět si, slavívaly jsme narozeniny a chodily na plesy,“ vysvětlila.

O ampuli dolsinu, která byla nalezena ve skříňce obviněné, se dosud nevědělo. Dolsin je lék, se kterým by mělo být nakládáno jako s jedy a nebezpečnými léky, musí být navíc evidován. Ve skříňce ho tedy vůbec neměla mít. Obviněná se hájí tím, že ho mezi její osobní věci někdo podstrčil. Zda ho měla mít obviněná podle obžaloby pro své potřeby nebo jejím záměrem bylo podat ho pacientům, u soudu zatím nezaznělo. Obvinění se zatím staví na tom, že Věra M. podala pacientům draslík přímo do žíly (stejnou látkou se přitom popravují odsouzenci na smrt – více ZDE>>)

Účinky dolsinu: je to silný lék proti bolesti, působí na nervovou soustavu, vyvolává euforii a tlumí dýchání.

Věra M. má obhájkyni ex offo, tedy dosazenou státem. Výpověď poslouchá vedle státního zástupce Františka Stibora také Jiří Císař, který zastupuje poškozené, a zmocněnec Lužické nemocnice.

Věra M. dál popisuje, jak probíhal běžný den na oddělení JIP, jak se střídaly služby a předávaly informace. Soudce si dělá poznámky.

K soudu přišlo také několik pozůstalých po zemřelých, jichž se podezření na vraždu draslíkem týká. Setkání s ženou, která údajně ukončila životy jejich blízkých, se jich velmi dotýká. Dvě příbuzné možných obětí se o přestávce na chodbě objímaly a pohovořily také s právníkem, který je zastupuje v otázce odškodnění.

Soudce žádá, aby popsala, jak její práce na jednotce intenzivní péče vypadala. „Byl tam primář, který dělal vizity a občas sloužil. Dále lékařka, sloužili i další lékaři, vždy druhoatestovaní, pak staniční sestra a dvě sestry do směny. Sloužily se 12hodinové směny, v noci sloužily 2 sestry. Dopoledne tam byla doktorka Froňková a primář, odpovědnost měli do 15 hod. Odpoledne a v noci pak nesl odpovědnost lékař, který měl pohotovost,“ popsala nemocniční režim.

Věra M. je stále velmi nervózní. Snaží se držet pultíku, když se pustí, velmi se jí klepou ruce.

Věra M. ke své kariéře doplňuje, že pracovala na interně, pak dostala nabídku dělat vrchní sestru v domově důchodců. Tam se ale nepohodla s ředitelkou, takže skončila ve zkušební době. Vrátila se pak proto na internu. Na JIP interny pracovala od roku 2007, pak chvíli dělala staniční sestru na gynekologii, v roce 2008 se vrátila na JIP.

Obviněná sestra také upřesnila svoje vzdělání. „Mám atestaci k práci na jakékoli intenzivní péči, na sále jako anesterizologická sestra, mohu pracovat na ARU,“ uvedla.

Soudní jednání pokračuje dotazováním. „Maturovala jsem v roce 1980, pak jsem nastoupila v Rumburku na chirurgii, ale protože jsem chtěla něco víc, odešla jsem do Prahy,“ uvedla Marešová k popisu svého kariérního postupu. Dcera se narodila obžalované v roce 1989. V roce 1995 zemřela matka obžalované, proto se prý i s dcerou do Rumburku vrátila.

Dcera obviněné zdravotní sestry dnes do soudní síně přišla oblečená v černé jako její matka. Během jednání komunikuje s další ženou, která sedí po její pravé ruce.

Soudce Roman Felzmann, který předsedá senátu, rozhodoval také o trestu za brutální vraždu seniora z Tetčiněvsi na Litoměřicku. Vraha Františka Píšu poslal na 17 let do vězení. Nařídil mu i ochrannou psychiatrickou léčbu. Píša podle obžaloby starého muže ubil kladivem kvůli 1300 korunám, pokusil se ukrást i jeho automobil. Soudce rozhodoval také případ matky, která způsobila smrt svého osmiměsíčního syna. Dítě krmila převážně jen moukou s vodou a čajem. Věnoval se i případu rvačky při předloňském zahájení lázeňské sezony v Teplicích, při které zemřel Rom. Viníka poslal na pět let do vězení. Podle soudu nešlo o rasový motiv, jak tvrdila státní zástupkyně.

Věra M. četla svou výpověď necelé dvě hodiny. S novináři při odchodu ze soudní síně nemluvil státní zástupce ani obžalovaná.

Po přestávce bude obžalovaná sestra odpovídat na otázky.

Soudce vyhlásil patnáctiminutovou přestávku.

„Je ještě jiný možný způsob vysvětlení úmrtí paní K. (poslední pacientka, pozn. red.). Měla otok mozku a otok plic. Jenom přímé podání kalia nevysvětluje otoky. Ty způsobuje zadržování vody, a tu paní K. zadržovala. V době, kdy umírala, měla v sobě 2,2 litru vody navíc. To je kýbl vody. Jakto, že si toho nikdo nevšiml? Kdyby se tím někdo zabýval, musel by si spočítat, kolik v ní zůstalo vody i s kaliem. Jednodušší bylo říct, že jsem jí ho dala do žíly. Já jí ho do žíly nedala. To je celá moje výpověď,“ uzavřela obžalovaná sestra svou obhajobu.

Soudu předsedá soudce Roman Felzmann. Ten obžalovanou ve výpovědi nijak nepřerušuje.

Věra M. mluví o ampuli dolsinu (silný lék proti bolesti, působí na nervovou soustavu, vyvolává euforii, tlumí dýchání, pozn. red.), která se našla u ní ve skříňce. „Skříň se nezamyká, mohl mi ji tam dát kdokoli. Byla neotevřená. Nebyly na ní mé otisky,“ hájí se.

Věra M. napadá posudek znalce. „Důkazy jsou zmanipulované a posudek je kvůli tomu zkreslený. Je tendenční, všechny posudky byly vytvořeny účelově na zakázku policie. Chybí v nich podstatné věci,“ tvrdí.

Na lékaře Petra Vondráčka, který na podezřelé úmrtí loni v létě upozornil, podalo vedení nemocnice v září trestní oznámení pro údajné nadržování a neoznámení trestného činu. Lékař, jenž mezitím z nemocnice odešel, jakékoliv nařčení od začátku odmítá jako účelové. Loni v říjnu Vondráček získal v komunálních volbách v Rumburku rekordní množství preferenčních hlasů a křeslo v městské radě. Vondráček kandidoval jako nezávislý na kandidátce ČSSD. Od letošního března zasedá v představenstvu Lužické nemocnice v Rumburku.

„U pacientky Arnoštky S. došlo k prudkému poklesu tlaku a zrychlení tepové frekvence,“ popsala Věra M. s tím, že také v tomto případě byla zaznamenána zvýšená hladina kalia. Sestra znovu napadla znalecký posudek. „Kalium jsem nepodávala já, jsem noční sestra,“ uvedla na svou obhajobu.

Dalším případem podezřelého úmrtí byla žena, která byla na JIP přivezena poté, co se při rehabilitaci topila v bazénu.

„Pacientka M. byla přivezena po těžkém záchvatu epilepsie. Došlo u ní k rychlému zhoršení, byla u ní vysoká hladina draslíku jako u pacientky K. Zemřela půl hodiny před skončením mé služby. Proč bych si chtěla v takovém případě ulehčovat práci, jak tvrdí obžaloba?“ ptá se Věra M. ve své výpovědi.

Nyní se Věra M. věnuje dalším případům úmrtí, ze kterých je obviněna. Ani s nimi prý nemá nic společného. „Paní K. (další pacientka, pozn. red.) byla v bezvědomí, dusila se, zaskočilo jí sousto. V nemocnici byla krátce. Odmítám, že bych mohla jakkoli způsobit její smrt,“ uvedla.

„I já trvám na řádném prošetření případu. Prováděla jsem standardní úkony, na její smrti jsem neměla podíl,“ vypověděla sestra.

Podle Marešové žena zemřela ve chvíli, kdy jí dokapávala infuze, kterou zavedla kolegyně z denní směny. Obaly od těchto léků podle Marešové nikdo nezkoumal. „Denní službu sloužila sestra, která je partnerkou lékaře Vondráčka,“ řekla Marešová.

Sestra svou obhajobu staví na tom, že důkazy jsou zmanipulované. „Set, který měl znalec k dispozici, nebyl původní, ten původní byl vyhozen,“ tvrdí. Doktor Vondráček ale v minulosti uvedl, že infuze z koše nechal po úmrtí zajistit.

„Pak přišla sestra Ina a řekla mi, že kalium z odběru je vysoké. Bylo mi to divné, ale nezabývala jsem se tím. O víkendu mě nikdo nekontaktoval, až v pondělí mi volala, ať nechodím na noční. Nevím, co bylo zkoumáno za vaky a za stříkačky, ale hodnoty nejsou stejné. Bylo s nimi manipulováno. Jejich rozbor považuji za zkreslený a nevěrohodný,“ uvedla Věra M.

Podívejte se na video ze soudní síně.

„Pak jsem upravovala zemřelou a doktor Vondráček jí odebral krev. Do odpadků jsem vyhodila všechno, co bylo na jedno použití,“ řekla.

„Paní K. se začala třást. Ina běžela pro lékaře, vzala jsem defibrilátor. Pokoušela jsem se ji mezitím resuscitovat, na monitoru byla vidět tachykardie, která ale nejde moc resuscitovat. Doktor Vondráček jí dal dva výboje, ale bez odezvy,“ popsala oživování.

„5. června jsem sloužila se sestrou Inou B. Věnovala jsem se běžné práci. Paní K. byla ve špatném stavu, večer měla telefonní hovor, ale nemohla ho udýchat. Přebalila jsem ji, protože byla pokálená. Dávala jsem jí infuzi, kalium do infuzního vaku,“ popsala poslední minuty života pacientky Jany K.

„Měla centrální katetr. Přebalovali jsme ji, brala antibiotika. Měla velké bolesti, dávala jsem jí léky,“ popsala Věra M. stav své poslední údajné oběti.

V další části své výpovědi se Věra M. dopodrobna věnuje poslednímu úmrtí, které vše odhalilo. Zemřelou byla pacientka Jana K.

Věra M. se na soudní jednání velmi dobře připravila. V deskách, které si přinesla, má poznámky označené barevnými zvýrazňovači, které si s sebou také přinesla.

„Není pravda, že nemám ráda staré lidi. To bych tam nemohla pracovat. Na JIP interny jsou převážně staří lidé,“ uvedla.

Obžalovaná připustila syndrom vyhoření, o kterém mluví znalci. „Sestry jsou přetěžované, nikdo se jich na nic neptá. Můj relax byla dcera, zvířata a práce na zahradě. Brala jsem ale i práci navíc, protože jsem měla starost o finance,“ vypověděla.

Věra M. přiznala, že během let měla se svými kolegy a kolegyněmi různé problémy a spory. Ty se jí teď prý svými výpověďmi mstí. Jedné kolegyni dokonce hrozila trestním oznámením, protože o ní šířila pomluvy.

Věra M. uvedla, že se po obvinění zhroutila a dodnes bere léky a je pod dohledem psychiatra. Ve své řeči si také stěžuje na to, že byla zveřejněna její obžaloba. Považuje to za porušení svých práv. „Všechno je to o tom, jedna baba povídala,“ řekla.

„V mé skříňce byla nalezena ampule dolsinu. Skříňku vyklízeli ji v nemocnici bez mého vědomí, nevím, jak se tam dostala,“ uvedla.

Věra M. popisuje svou profesní kariéru. „Byla jsem vždy ambiciózní, zvyšovala jsem si kvalifikaci. Dělala jsem i staniční sestru. Byla jsem vždy pracovitá, nikdy jsem si nic neulehčovala,“ dušuje se.

Věra M. čte svou výpověď ve stoje. Drží se stolku, klepou se jí ruce.

Sestra u soudu řekla, že byla zřejmě 5. června 2014, tedy v den, kdy byl nalezen poslední mrtvý pacient, „v nesprávnou dobu na nesprávném místě“.

Věra M. ve své výpovědi napadá znalecké posudky a tvrdí, že jsou v nich rozpory. Analýzy znalců přijdou u soudu na řadu až v srpnu.

„Po obvinění jsem byla v šoku, byla jsem paralyzovaná hrůzou. Nechtěla jsem vypovídat. Bála jsem se, že moji výpověď překroutí. Nevěděla jsem, co se kolem mě děje. To, že bude moje obvinění rozšířeno, jsem se dozvěděla z médií,“ vysvětlila, proč zpočátku nevypovídala.

„Mám třicetiletou praxi, k pacientům jsem se chovala profesionálně. Obžaloba se nezakládá na pravdě, posudek je chybný a účelový,“ dodala obžalovaná.

Z obžaloby vyplývá, že nejmladší oběti bylo pouhých 35 let, nejstarší 85 let.

„Obvinění mi připadá absurdní. Jsem nevinná a věřím ve spravedlnost. Nikoho jsem neusmrtila, nikomu jsem ani nepomohla zemřít,“ uvedla Věra M.

Po dočtení obžaloby se čtou nároky na náhradu škody. Tu požadují pouze pozůstalí po údajných obětech, nemocnice nic nechce.

Na řadě je výpověď Věry M. Mezi poznámkami, které si do soudní síně přinesla, má připravený souvislý text. Požádala o to, aby ho mohla přečíst. Soudce jí to povolil.

Svou matku přišla podpořit také její dcera Agáta, která bude také vypovídat.

V soudní síni se již nesmí fotografovat.

Sestra si do soudní síně přinesla desky s poznámkami ze spisu, které si začala prohlížet, jakmile začalo čtení obžaloby.

Obžalovaná Věra M. právě usedla na lavici obžalovaných. Na sobě má černé kalhoty, pruhované triko stejné barvy a je nalíčená.

Eskorta přivezla zdravotní sestru, obžalovanou z vraždy 6 lidí v nemocnici Rumburk, k soudu v Ústí asi čtvrt hodiny před začátkem líčení. Obžalovaná je v civilu, má pouta.

Prvních pět dní bude soud vyslýchat pouze obžalovanou sestru Věru M. a svědky. „Spis má 400 stran. Svědků je zatím předvoláno 35,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Marcela Trejbalová.

Hlavní líčení je zatím naplánováno na dva týdny. O proces je mimořádný zájem, soud pro něj proto vyčlenil jednu z největších jednacích síní. Novináři si místa v ní museli předem rezervovat.

Vážení čtenáři, vítáme vás u online přenosu ze soudní síně, kde začíná proces se zdravotní sestrou Lužické nemocnice Věrou M.