Bez jediného důkazu ho odsoudili na 13 let! Lukáš je teď volný, soud zrušil rozsudek za pokus o vraždu kadeřnice

Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona, kterou podala exministryně spravedlnosti Helena Válková v kauze Lukáše Nečesaného. Souhlasil s názorem exministryně, že proti mladíkovi totiž chybí důkazy. Lukáš navíc od začátku vinu popírá.

Nejvyšší soud zároveň rozmetal důkazy a svědectví předložené obžalobou s tím, že nejsou vesměs věrohodné, obsahují zásadní rozpory a jsou možná i zmanipulované. Krajský soud v Hradci Králové bude muset o kauze znovu od začátku rozhodnout.

Chtěl zavraždit kadeřnici: Soud mu snížil trest!

Pokus o vraždu kadeřnice se odehrál předloni 21. února v Hořicích v Podkrkonoší. Útočník ženu pár minut před koncem pracovní doby šestkrát udeřil do hlavy polenem a z peněženky jí ukradl 10 tisíc. Život jí zachránili lékaři.

Nečesaný, který byl v době zločinu v maturitním ročníku vypověděl, že se chtěl v kadeřnictví nechat ostříhat před schůzkou s tehdejší přítelkyní. Kadeřnice už prý ale provozovnu zavírala, a tak odešel. Ženu někdo napadl vzápětí.

Obyčejná cesta do kadeřnictví kvůli ostříhání mu změnila život

Když Lukáš Nečesaný (22) žádal svého soukromého učitele angličtiny, aby ho 21. února 2013 pustil o chvíli dřív, netušil, co si tím způsobí. Jenže měl rande a dívka s ním odmítla mluvit, dokud bude mít dlouhé vlasy. A tak to chtěl stihnout do kadeřnictví.

Učitel angličtiny potom na policii vypověděl: „Lukáš mi řekl doslova: ta bába má do pěti, a tak jsem ho pustil ve tři čtvrti na pět.“

Hořice nejsou velké město a Lukáš byl v kadeřnictví Ludmily B. v ulici Pod Lipou asi za deset minut. Kadeřnice už uklízela a odmítla ho s tím, aby přišel zítra. Student poděkoval a odešel. A pak se začaly dít věci, které nejsou jasné dodnes.

Téměř dva roky seděl za vraždu, kterou nespáchal! Odškodnění ale nedostane!

Ubitá k smrti

Ludmila B., naturalizovaná Ukrajinka, má z prvního manželství syna Jevgenije M., zvaného Žeňa. Právě on svoji matku našel něco po šesté večer ležet za dveřmi kadeřnictví. Louže krve byly všude a matka takřka nereagovala. V nemocnici později konstatovali tříštivé zlomeniny lebky, vnitřní krvácení do mozku, a lékaři dokonce mysleli, že kadeřnice nepřežije.

Na místo se dostavila i policie, kterou vedl kapitán Jušta, vrchní komisař kriminálky z Hradce Králové.

O síle útoku na kadeřnici Brantovou svědčí kaluže krve v chodbičce. | Archiv

Místa, ohraničeného policejní páskou a blikajících majáků, si večer všiml i Lukáš Nečesaný, který kolem projížděl do restaurace na svoje rande, s kamarádem v jeho autě. „Podívej, tam se asi něco stalo,“ prohlásil, „a já tam dneska byl, chtěl jsem se nechat ostříhat.“ A dodal, že ho kadeřnice odmítla, a tak ji musela doma zastat babička. Kamarád to vše později na policii uvedl do protokolu.

Roztočený kolotoč

Student žil v Hořicích u babičky s dědou, kvůli škole. Rodiče má v Liberci, kam za nimi na víkend jezdil. O pokusu vraždy na kadeřnici matce i otci řekl, i to, že v její provozovně byl předtím, než se to stalo.

„Měl by ses přihlásit na policii, určitě hledají svědky,“ poradila mu matka. Svých slov pořád lituje. „Tehdy jsem byla po operaci a musela jsem do tepla. Odletěli jsme do Mexika a policie hned potom Lukáše zatkla. Já jim ho vlastně předhodila,“ říká ještě dnes.

Zatčení

Policie odebrala Lukášovi – to byl ještě na svobodě – DNA, zabavila jeho šaty jak v Liberci, tak i v Hořicích. Učitel angličtiny popsal, v čem od něj student odcházel, a tak mohla jít najisto, ale odnesli si toho víc.

7. března Lukáše zatkli. Bylo půl osmé ráno a z dodávky, která ho sledovala už od babiččina bytu, vyskákalo před školou šest policistů ze zásahové jednotky v kuklách. Lukáš začal ze strachu prchat, po šedesáti metrech ho ale doběhli, srazili na zem a nasadili mu pouta. Rozbili mu brýle (má pět dioptrií a bez nich pořádně nevidí), odřeli obličej, jak mu jím drhli po asfaltu a roztrhali kalhoty.

Vše před očima dětí jdoucích do školy a také několika pedagogů. Tomu se říká demonstrativní zatčení

Způsob života

Způsob zatčení zřejmě nebyl náhodný. Lukáš měl totiž ve škole pověst člověka, kterému na penězích moc nezáleží. Jeho otec dlouhá léta pracoval jako krizový manažer zejména v Německu, ale i jinde a nyní je generálním ředitelem a předsedou představenstva nemocnice v Liberci. Díky jeho postavení Lukáš peněžní nouzi neznal a někteří v Hořicích v něm dodnes vidí »zbohatlického fracka «, kterému na ničem nezáleží. „Myslí si, že ho tátovy prachy ze všeho vysekají,“ je možné uslyšet.

Faktem je, že Lukáš žil někdy dost zvláštně. Občas si dal pervitin a marihuanu, a i když s »péčkem« brzy skončil, vědělo se to o něm. I to, že má za maturitu slíbené auto a místo vedoucího v rodinném fitness. Ale to ho motivovalo, a tak se – nedlouho před maturitou – z někdejšího flákače a lajdáka začal stávat alespoň průměrný student. Ale cejchu rozmazleného spratka se u některých lidí nezbavil.

Promluvila!

Ludmila B. se z kómatu probrala 26. února a policisté ji hned vyslechli. Uvedla, že ji přepadl mladík vysoký přibližně jako ona (tj. cca 160 cm), s krátkými vlasy, bez brýlí. Lukáš je zhruba o dvacet centimetrů vyšší než ona, na zádech měl batoh se skripty na angličtinu, nosí brýle a vlasy měl až na límec – kvůli nim do kadeřnictví přišel.

Policii to nezarazilo, ani to, že oběť trvala na tom, že vrah měl poleno ukryté za zády. Ostatně – divné je i to, že v ranách na hlavě neměla napadená ani stopu po třískách nebo stromové kůře. »Rozpůlené poleno« (tak kadeřnice popsala vražedný nástroj) by je tam nepochybně zanechalo.

V jedné kaluži krve na místě činu se našel otisk boty – nepatřil ani kadeřnici, ani jejímu synovi, ani Lukášovi, ani záchranářům, ani policistům. Kdo tam byl poté, co se kadeřnice skácela k zemi? Nikdo neví a policii ani soud to nezajímalo! Dokonce ani při dvou policejních rekognicích – tj. pokusu oběti poznat pachatele buď přímo mezi jinými lidmi nebo jejich snímky, kadeřnice Lukáše nepoznala. Až několik dnů po vražedném pokusu, při tzv. »doohledání«, nalezla policie v kadeřnictví šest ulomených nehtů Ludmily B. Ona sama neví, zda se bránila, nebo ne, po druhém nebo třetím úderu upadla do bezvědomí. Policie z nich odebrala DNA, ale Lukášovi Nečesanému nepatří…

A k dovršení všeho – pachové stopy z různých míst kadeřnictví (křeslo, kabelka s ukradenou peněženkou apod.), odebrané rovněž s časovým prodlením, označil znalec u soudu za kontaminované, a tedy neprůkazné.

Fotografie z místa činu. Vrah musel být potřísněn krví oběti. Proč měl Lukáš Nečasaný oděv bez poskvrny? | Archiv

Kde nic, tu nic

Lukáš se nikdy k činu nepřiznal. Hradecký soudce Vacek, statní zástupkyně Faltusová a dvojice kriminalistů – Jušta a Hynek – je ale ve vzácné shodě o jeho vině přesvědčena. Přesto, že proti němu neexistuje ani jeden jediný důkaz, dostal třináct let vězení. Pravda, Vrchní soud v Praze nejprve po odvolání rozsudek vrátil, ale podruhé ho už potvrdil.

Lukášovi rodiče za syna bojovali dál. Nakonec dosáhli toho, že si jeho spis prostudovala exministryně spravedlnosti Válková. Ta 25. února 2015 podala k Nejvyššímu soudu ČR stížnost pro porušení zákona a napsala v ní: „Rozhodnutí soudů jsou v extrémním rozporu se skutečně zjištěným stavem a byla učiněna v důkazní nouzi…“ Jasněji to už říci nelze – kauza Lukáše Nečesaného je v té lepší variantě justičním omylem. V té horší…