Masakr u Přerova: Rodiny vyvlekli z vlaků a chladnokrevně popravili i s batolaty

Byl to již více než měsíc, kdy skončila nejstrašnější válka v lidských dějinách. Po vytouženém míru se v červnu 1945 vraceli vlakem zpět domů obyvatelé Dobšiné a okolních obcí.

Zkonzumované, ale rezonující: Češi reagují na německou zmínku o Benešových dekretech

Bohužel se zastavení vlaku plného karpatských Němců, Maďarů a Slováků v obci Horní Moštěnice stalo pro všechny cestující osudným. Ve stejný den na nádraží stavěl i transport převážející československý armádní pluk z Petržalky a jeho velitel Karol Pazúr neváhal „vyřídit si účty s Němci“.

Jakmile se při rozhovoru s místními dozvěděl, že jsou ve vedlejší soupravě Němci, nezahálel a nařídil všem cestujícím, aby z vagonů vystoupili. Z vedlejší vesnice Lověšice povolal silné chlapy, kterým rozkázal na návrší zvaném Švédské šance vykopat velikou jámu. V noci pluk vyhnal své oběti nahoru a po nacisticku bez milosti postřílel 120 žen, 72 mužů a 75 dětí, kojence nevyjímaje.

Kolaborant důstojníkem

Mladý důstojník Pazúr si snažil střílením civilistů napravit svou pošramocenou válečnou reputaci. Jeho rodina měla styky s SSmany i gestapem a on sám byl za fašistického režimu Jozefa Tisa nadšeným nacistou. Již před válkou byl aktivní v Hlinkových gardách a po boku Wehrmachtu se zúčastnil bojů proti sovětskému Rusku. Rudá armáda ho však zajala a ze strachu před zastřelením otočil a doslova přes noc se z něj stal komunista a sovětský špion.

Lidice jsou podle politiků memento. Nárůst extremismu cítí jako hrozbu

Bestiální popravy

Po nějaké době se nestoudný masakr provalil na veřejnost a Pazúr stanul před soudem. Nejprve se bránil, že byli ve vlaku příslušníci SS a Hitlerjugend. Jeho argumenty byly rychle vyvráceny, protože drtivá většina cestujících byli senioři a matky s malými dětmi, s nacisty neměli vůbec nic společného.

Střílení kojenců suše okomentoval slovy: „Co jsem měl s nimi dělat, když jsem jim postřílel rodiče?“ Důkazy a svědectví byly neúprosné. Vraždy dětí a jejich rodičů prováděl zvlášť bestiálním způsobem. Rodiče a děti rozděloval tak, aby se museli dívat na popravu svých blízkých. Děti nechal klečet na kolenou a doslova žadonit o milosrdnou smrt.

Unikl spravedlnosti

Soud mu nakonec vyměřil trest odnětí svobody na pouhých dvacet let. Kvůli svým vazbám na vysoce postavené lidi KSČ byl už dva roky po nástupu trestu omilostněn prezidentem Gottwaldem a o masakru bylo zakázáno mluvit. Ironií osudu je, že se tento nacistický kolaborant a válečný zločinec stal funkcionářem Slovenského svazu bojovníků proti fašismu.

76 let od vypálení Lidic. Nacisti stříleli do mužů, ženy a děti poslali do plynu

Uctění obětí

V neděli byl na místě tragédie konečně odhalen pomník obětem za přítomnosti pozůstalých ze Slovenska i Německa. Tryzny se zúčastnil i náměstek přerovského primátora Petr Měřínský, předseda Karpatoněmeckého spolku na Slovensku Ondrej Pöss a další zástupci německé menšiny a místních obyvatel. Nechyběl ani historik z přerovského muzea František Hýbl, které se tímto hrůzným masakrem zabývá už celá léta.

Jako památník byl na místě vztyčen kříž z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy. Dílo je symbolicky prostříleno a zdobí ho trnová koruna. V Přerově je obětem věnována pamětní deska.

VIDEO: Podívejte se na svědectví ženy, která přežila vyvraždění Lidic.