„Píchám si inzulin čtyřikrát denně. Před jedenácti lety mi kvůli cukrovce museli amputovat v půli stehna pravou nohu. Za dva roky jsem přišel o palec a malík levé nohy,“ řekl Rafaj. „Příspěvek na péči pro bezmocnost dělal 4000 Kč. Na podzim mi ho snížili na polovinu,“ uvedl. Nepomohlo ani odvolání. Naopak. Teď bere místo slíbených dvou tisíc 800 korun. „Jen za léky dávám měsíčně okolo tisícovky. Snížili mi i příspěvek na provoz auta z šesti tisíc na polovinu,“ pokračoval. Aby s manželkou všechno fi nančně zvládli, přestali už topit elektřinou a topí dřevem a jen v kamnech v kuchyni.

Invalidé se bojí, že přijdou o peníze i výhody

Obrovskou nejistotu a strach vyvolává u zdravotně postižených připravovaná sociální reforma. Postižení se děsí, že jim po schválení reformy prudce klesne životní úroveň a stanou se vězni svých bytů. Proti navrhovaným škrtům se proto chtějí bránit už teď. Zítra jich stovky vyrazí do pražských ulic a budou demonstrovat před budovou ministerstva práce a sociálních věcí, které sociální reformu navrhlo. Ministerstvo se ale brání. Panika je prý zbytečná.

Větší přehlednost, fi nanční úspory a zamezení zneužívání dávek. To si od připravované sociální reformy slibují ministerští odborníci. Postižení si ale myslí, že stát šetří na lidech, kteří jsou odkázaní na jeho pomoc. V reformě se třeba počítá s tím, že se bude jinak posuzovat stav postiženého kvůli příspěvku na péči. Některým postiženým hrozí, že o příspěvek přijdou. Zrušit se mají i některé z příspěvků na pomůcky nebo auta.

„Dopad předložených zákonů na osoby se zdravotním postižením nelze přesně ani odhadnout,“ říká Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Podle něj postižené výrazně zasáhne zrušení průkazek ZTP, které opravňují k parkování i v zakázaných zónách nebo k bezplatnému využívání veřejné dopravy. To ale vyvrací mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. „Není to pravda, systém zůstane zachován, dojde pouze k obměně průkazek, a to navíc v dvouleté lhůtě, po kterou budou platit jak staré, tak i nové typy,“ vysvětluje mluvčí Plívová.

Sociální reforma podle Drábka: Připravte si peněženky

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek chystá reformu sociální politiky státu. Tvrdí, že nynější systém, kdy v nějaké formě čerpá dávky přibližně…celý článek

Dávky: 5 otázek a odpovědí

Postižení se bouří a kritizují navrhovanou sociální reformu. Ministerští úředníci si ale pevně stojí za svým. Reforma je podle nich nutná. Na nejčastější otázky k reformě odpovídá Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Je reforma nutná?

Systém vyplácení dávek je velmi komplikovaný a stěžují si na něj i zdravotně handicapovaní. Musí vyplňovat řady formulářů, stejně jako jít i několikrát k posudkovému lékaři, když žádají o různé dávky.

Proč se má změnit posuzování závislosti?

Dnes se při hodnocení stupně závislosti u příspěvku na péči hodnotí 130 činností. Zkoumané úkony jsou často duplicitní, systém je nevyhovující. V některých případech zdravotního omezení je jeho dostupnost velmi snadná, na druhé straně jsou případy, kdy i skutečně potřebný má problém obhájit svůj nárok. Navrhovaná změna přinese popis deseti základních životních potřeb žadatele, jde o objektivnější a spravedlivější posouzení jeho stavu.

Proč nepůjdou peníze na příspěvek na péči rovnou postiženému?

Příspěvek na péči je příspěvkem, který má být čerpán na zajištění péče pro svého příjemce. Příjemce si tak bude moct určit, kdo mu bude péči poskytovat – ať už půjde o osobu blízkou (manžela, potomka apod.), která mu zajišťuje nákupy či úklid, odborného asistenta nebo zařízení nabízející služby, které mu usnadní život.

Prý se zruší systém ZTP?

Toto je jedna z nejčastějších lží. Není to pravda, systém zůstane zachován, dojde pouze k obměně průkazek, a to navíc v dvouleté lhůtě, po kterou budou platit jak staré, tak i nové typy. Změna bude pozvolná a výhody pro držitele průkazek budou zachovány.

Proč je příspěvek na mobilitu (který nahradí několik jiných dávek) tak nízký?

Příspěvek na mobilitu je navrhován ve dvou výších (1000 Kč a 200 Kč měsíčně). Vyšší příspěvek se týká osob, které se téměř každodenně dopravují do školy, zaměstnání nebo do zařízení sociálních služeb, nižší příspěvek pak těch, které se dopravují méně často nebo za jiným účelem.