"Já bych prostě chtěl, abychom 3,5 procenta mohli skutečně garantovat," uvedl Sobotka. Podle něj vláda bude při přípravě rozpočtu hledat další peníze. Ministerstva práce a financí mají do začátku září přesně vyčíslit, kolik by vlastně bylo potřeba na nápravu mzdových tabulek a na služební zákon. "Pokud si to vyžádá dodatečné zdroje, pak budeme jednat o dodatečných zdrojích," řekl premiér. Podotkl, že jeho vláda má ale omezené zdroje.

Odbory chtějí přidání o 3,5 procenta pro všechny pracovníky veřejného sektoru. "Naše hrozba protesty stále trvá," uvedl po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zvýšení platů ve veřejném sektoru zajímá i zaměstnavatele. Chtějí vědět, kolik lidí ve veřejné sféře vlastně pracuje a kolik do platů v minulých letech putovalo peněz.

Průměrná mzda v Česku za loňský rok činila 25.128 Kč, což bylo meziročně o 0,1 procenta více. Reálně mzda ale klesla o 1,3 procenta. Podle údajů z informačního systému o průměrných výdělcích si například hasiči loni vydělali měsíčně 31.736 korun a policisté 29.061 korun. Učitelé na prvním stupni základní školy si přišli na 26.689 korun hrubého, na druhém stupni na 26.659 korun a na střední škole na 27.801 korun. Praktičtí lékaři ve veřejných zdravotnických zařízeních brali průměrně 42.913 Kč, chirurgové 73.373 a internisté 60.788 korun. Všeobecné zdravotní sestry se specializací měly 31.178, knihovníci 20.369 a úředníci 26.026 korun.

Na příštím zasedání, které se koná 4. září, by měla tripartita projednat znovu také návrh na zvýšení minimální mzdy. Připraví ho ministryně práce. Zaměstnavatelé, odboroví předáci a ministři se přitom už začátkem června dohodli na tom, že se nejnižší výdělek zvedne od ledna o 500 korun na 9000 korun. Vládní ČSSD při koaličních jednáních o jméně eurokomisaře přišla pak s požadavkem o 200 korun vyšším za to, že podpoří kandidátku ANO Věru Jourovou. Podle hnutí ANO ale o žádnou takovou výměnu nešlo a byla to jen časová souhra, vláda má rychlejší růst minimální mzdy v koaliční smlouvě.

Zatímco odbory by větší zvednutí minimální mzdy uvítaly, zaměstnavatelům se návrh nelíbí. Nevidí důvod, proč by o dohodnuté záležitosti měli znovu jednat. "Chápu, že politické handly jsou všelijaké, vadí mi ale, když se jim dávají ekonomické parametry," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Další růst podle něj zaměstnavatelé nejspíš nepodpoří.