Přestože nová Sněmovna bude z velké části tvořena nováčky, obhájila poslanecký mandát i celá řada ostřílených politiků, kteří v dolní komoře prožili znatelnou část života. Podívejte se na přehled dlouholetých poslanců a poslankyň jednotlivých stran.
Sněmovní veteráni: Marek Benda poslancem 33 let, na scéně opět Faltýnek, návrat Šťastného
1.Marek Benda (ODS)
„Sněmovní matador“ Marek Benda (56) je poslancem již neuvěřitelných 33 let. Poprvé byl zvolen v roce 1990 za Křesťansko-demokratickou stranu (KDS) ještě do České národní rady. Na postu poslance setrval až do roku 2002, přičemž v roce 1996 přešel do ODS. Do Sněmovny se vrátil roku 2004.
V letech 2012 až 2013 předsedal poslaneckému klubu občanských demokratů, tuto funkci zastává také od roku 2021 dodnes. Mezi lety 2017 až 2021 předsedal Ústavně právnímu výboru PS, v roce 2013 krátce stál v čele mandátového a imunitního výboru.
„Rád bych poděkoval voličům a za všechny vaše kroužky (11 876). Vážím si toho jako silného závazku a potvrzení, že už 5. volby po sobě mám podporu přes 5 % preferenčních hlasů. Beru to jako jasný signál, že se nemám měnit ani přizpůsobovat modernímu progresivismu. Díky vám všem!“ napsal po posledních sněmovních volbách na X.
2.Jaroslav Faltýnek (ANO)
Jedním z nejzkušenějších poslanců hnutí ANO je bývalý první místopředseda strany Jaroslav Faltýnek (63). Ve Sněmovně poprvé zasedl roku 2013 a od té doby poslanecký mandát pokaždé obhájil. Poslaneckému klubu předsedal od jeho vzniku v roce 2013 až do roku 2021, kdy jej nahradila Alena Schillerová.
S politikou Faltýnek začínal už v roce 1990, kdy byl zakládajícím členem Zemědělské strany (ZS). V roce 1994 se pak stal zastupitelem Prostějova. ZS o rok později zanikla a Faltýnek vstoupil do ČSSD, kde setrval až do roku 2012, kdy přešel ke hnutí ANO.
Nad osobou Faltýnka se vznáší řada kontroverzí. Podle Seznam Zpráv, které v roce 2021 údajně získaly jeho diář, měl dlouholetý poslanec ovlivnit řadu veřejných zakázek, mezi nimi například tendr na mýtný systém. O poprask se postaral i během koronavirové krize, kdy se za nejtvrdšího lockdownu sešel s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou bez roušky v jedné z vyšehradských restaurací.
3.Boris Šťastný (Motoristé)
Do Sněmovny se letos po více než dvanácti letech vrátil Boris Šťastný (55), tentokrát však namísto ODS „bude kopat“ za Motoristy sobě. Lékař Šťastný byl poslancem ODS v letech 2006 až 2013, po skončení mandátu však z řad občanských demokratů vystoupil a pohyboval se mimo politické dění.
Šťastný proslul jako poradce exprezidenta Václava Klause a bojem za prosazení tzv. antikuřáckého zákona. Zasloužil se také o zavedení eReceptu. Od roku 2023 je praktickým lékařem Miloše Zemana. Šťastný do nedávných sněmovních voleb kandidoval v čele pražské kandidátky Motoristů sobě, následně obsadil post předsedy poslaneckého klubu strany.
4.Věra Kovářová (STAN)
Věra Kovářová (61) je poslankyní již od roku 2013. Zkušenosti předtím nabrala i v komunální politice. Kandidovat se prvně pokoušela již roku 1998, uspěla však až o 8 let později, kdy se stala zastupitelkou v obci Chýně, o dva roky později se zde stala starostkou. V čele obce stála následující 2 roky. Mezi lety 2008 až 2020 byla rovněž zastupitelkou Středočeského kraje.
Jelikož se letos do Sněmovny dostalo větší množství kandidátů pod 30 let, zeptal se Blesk Kovářové, co by mladým nováčkům doporučila. „Aby si dobře přečetli jednací řád, aby jim vydržela ta jejich energie a nadšení a aby si našli svoje téma, kterému se budou věnovat a které je bude bavit,“ zněla její odpověď.
Ostřílená politička by si prý zároveň přála, aby toto funkční období docházelo méně k hádkám a obstrukcím. „Já jsem tady už třetí volební období a musím říct, že to bylo, když to teda řeknu slušně, netypické. Pevně věřím, že my jako opozice budeme takovou opozicí, jako jsme byli předtím, že jsme pochopili, že většina rozhoduje, že my máme právo obstruovat, ale že prostě ta většina zkrátka a dobře rozhoduje. A tím pádem vždycky člověk ví, kdy má přestat s tou obstrukcí, pokud to není úplně nějaký ideologický souboj. Je to spíše velkým přáním, protože zájem vlády a opozice by měl být stejný, a to je prosperita České republiky,“ sdělila Blesku.
5.Radim Fiala (SPD)
Sněmovní stálicí je i nynější předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala (56). Poprvé se do sněmovních lavic dostal za ODS v roce 2006, roku 2012 však ze strany vystoupil a následně ve Sněmovně do srpna 2013 zasedal jako nezařazený poslanec.
Ve stejném roce se pak do Sněmovny vrátil za nově vzniklé hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. V roce 2015 byl však společně s Okamurou z poslaneckého klubu Úsvitu vyloučen. Od roku 2017 je předsedou poslaneckého klubu SPD.
„Děkujeme všem, kdo dali důvěru SPD. Náš výsledek nebyl superúspěch, ale stále poctivě vydřený. V politice, stejně jako v životě, nejde o rychlé vítězství, ale o vytrvalost. Každý den práce, krok za krokem. JEDEME DÁL! Klidně, soustředěně, pro lidi. Čekají na nás velké úkoly,“ zhodnotil po letošních sněmovních volbách skrze sociální sítě výsledky SPD.
6.Olga Richterová (Piráti)
Jednou z nejostřílenějších pirátských poslankyň je místopředsedkyně strany Olga Richterová (40), která v minulém funkčním období byla také místopředsedkyní Sněmovny. Poslankyní za Piráty je již od roku 2017, dříve zastávala post zastupitelky na Praze 10. Dlouhodobě se věnuje zejména oblasti sociální politiky.
„Díky půl milionu vašich hlasů jsme ve sněmovně v plné síle a budeme tvrdou opozicí, která se nebojí koukat vládě pod ruce. Pro Babiše jsme nepřítelem číslo jedna právě proto, že jsme vždy jasně poukazovali na jeho skandály a ani jeho vyškrtnutí z Pirátů z vedení výboru nás neodradí,“ napsala po volbách na síti X.
7.Jiří Pospíšil (TOP 09)
Jen těžko by se mezi nově zvolenými poslanci TOP 09 hledal někdo s více zkušenostmi než Jiří Pospíšil (49). Ten svou politickou kariéru začal již v době svých studií v roce 1994, kdy vstoupil do Občanské demokratické aliance (ODA). První úspěchy však zaznamenal až jako občanský demokrat, v roce 2002 byl totiž poprvé zvolen do Sněmovny za ODS. Mezi lety 2006 až 2009 byl v obou vládách Mirka Topolánka ministrem spravedlnosti. Tím byl následně i ve vládě Petra Nečase mezi roky 2010 až 2012.
V roce 2014 odešel z ODS a z kandidátky TOP 09 a STAN se dostal do Evropského parlamentu. Roku 2017 vstoupil do TOP 09, za niž se o dva roky později znovu dostal do EP, kde setrval do roku 2024. Hovoří se o něm jako o možném nástupci Markéty Pekarové Adamové v čele strany.
Poslední dobou Pospíšil hlasitě vystupuje proti možnému jmenování Filipa Turka (Motoristé) ministrem zahraničí. „Filip Turek je rasista, sexista a antisemita, co hajluje a mlátí ženy‼ Je ostudou doma – a představa, že by takový člověk mohl naši zemi zastupovat ve světě třeba jako ministr zahraničí, je pro mě naprosto nepřijatelná,“ uvedl na síti X.
8.Jan Bartošek (KDU-ČSL)
Od roku 2013 je ve Sněmovně lidovec Jan Bartošek (53), který minulé funkční období zastával post místopředsedy dolní komory. Zkušenosti původní profesí terapeut nabral i v komunální politice jako zastupitel města Dačice. V letech 2016–2024 byl také zastupitelem Jihočeského kraje. V současnosti se bude ucházet o pozici předsedy nové Sněmovny, jeho hlavním soupeřem bude šéf SPD Tomio Okamura.
„Poslanci v pondělí složí slib na svou čest, že budou mandát vykonávat podle svého nejlepšího svědomí. Já apeluji na čest poslanců hnutí ANO. Před volbami jak Andrej Babiš, tak Alena Schillerová vyloučili koalici s Okamurovou SPD. Teď s ním nejen jdou do vlády, ale ještě z něj chtějí udělat třetího nejvyššího ústavního činitele. Snad se v nich svědomí vzbouří. Pokud Vám trestně stíhaný Okamura ve funkci předsedy sněmovny také vadí, napište svému poslanci a vyzvěte jej, aby se při tajné volbě držel poslaneckého slibu,“ napsal před prvním zasedáním nové Sněmovny na síti X.
Video Babiš po schůzce s Pavlem na Hradě: Novinky o nové vládě i rozpočtu 2026Video se připravuje ...- Související
Témata:
Václav Benda (otec Marka Bendy) kdysi Markovi říkal. Neboj se hochu, ty pracovat nebudeš muset. Teď je prezidentem Vašek a všechno půjde jako po másle, všechno nám zařídí.